Zhodnotíme-li pěstování brambor v uplynulém roce i v letech předchozích, zjistíme, že naše bramborářství má všechny předpoklady pro zajištění rozhodujícího podílu tuzemské spotřeby brambor. Je ale také schopné postupně vytvořit podmínky pro export brambor, což by bylo pro domácí pěstitele nepochybně přínosné.
Optimistický názor na české bramborářství zaznívá v článku Ing. Bohumila Vokála, CSc., ředitele Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., publikovaném v tematické příloze Brambory v lednovém čísle časopisu Úroda.
Zatímco u průmyslových brambor, určených pro výrobu škrobu, je situace relativně jednoduchá, podobně jako při produkci brambor určených pro výrobu potravinářských výrobků, pěstitelům konzumních brambor se problémy nevyhýbají. Nejrizikovější je pěstování raných konzumních brambor, protože jejich dobré zpeněžení často komplikují dovozy ze zahraničí.
Sadba zasluhuje náležitou pozornost
Široká nabídka odrůd všech pěstitelských směrů brambor se v posledních letech stala samozřejmostí stejně jako dobrá kvalita sadby. Nejinak tomu bylo v roce 2004. Podle Ing. Lubomíra Šantrůčka z regionálního oddělení Odboru osiv a sadba ÚKZÚZ rok od roku ubývá případů, kdy je prodávána sadba, na kterou nebyl vystaven uznávací list. Také povinnost vysazovat v uzavřených pěstitelských oblastech brambor certifikovanou sadbu i na plochách běžného pěstování napomáhá celkovému zlepšování zdravotního stavu porostů brambor i sadby.
Nejsledovanějšími chorobami při vedení množitelských porostů jsou virózy. Co do rozsahu napadení testovaných rostlin je na prvním místě těžká mozaika způsobená hlavně Y virem, méně potom A virem. Poněkud varující je skutečnost, že v posledních letech narůstá napadení svinutkou. Přestože je při množení sadby mnoha opatřeními eliminováno nebezpečí přímého přenosu virových chorob z ploch běžného pěstování, důležitými zásahy jsou negativní výběry a také včasné ukončení vegetace desikací.
Kdo je rychlý, stihne lepší ceny
Sklízet rané brambory co nejdříve, a tak zachytit příznivé realizační ceny, je cílem každého pěstitele brambor v ranobramborářské oblasti. Konkurence je velká jak mezi domácími pěstiteli z Polabí či jižní Moravy, tak vlivem dovozu raných konzumních brambor ze zahraničí nebo tzv. nových brambor, tj. konzumních brambor sklízených v jižní Evropě a severní Africe.
Proto se využívá všech technologických opatření podporujících ranost sklizně. Vedle již osvědčených a vyzkoušených (výběru velmi rané odrůdy, předkličování sadby, časné výsadby v hustém sponu a závlahy) se stále více uplatňuje nakrývání řádků brambor netkanou textilií. Nejenom, že uspíší sklizeň, ale v některých letech, jakým byl například rok 2003 s velmi chladným jarem, může zachránit porosty před poškozením nebo dokonce úplným zničením mrazem.
Brambory – rentabilní plodina Vysočiny
Úspěšnost rostlinné výroby i celého zemědělského podniku hospodařícího na Českomoravské vrchovině mnohdy závisí právě na výsledku pěstování brambor. Tato plodina bývá nejdůležitější, i když je doplňována ostatními tržními plodinami (obilninami, ozimou řepkou, přadným lnem či například mákem) nebo trávami na semeno.
Rentabilitu pěstování brambor porovnávali s rentabilitou pěstování ostatních plodin pracovníci Výzkumného ústavu bramborářského. K dispozici měli ekonomické analýzy, provedené metodou kalkulace příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku, vybraných zemědělských podniků. Výsledky byly jednoznačné. Přestože je pěstování brambor technologicky náročné a vyžaduje velké vklady finančních prostředků, ve sledovaném období (1997 – 2003) byly brambory na Českomoravské vrchovině z hlediska rentability nejúspěšnější plodinou. Následovaly je ozimá řepka a na menších plochách len a mák. Nejrizikovější bylo pěstování obilnin s velkými rozdíly podle uplatnění produkce.
Bramborářství lze vylepšovat
Hlavní slabinou našeho bramborářství nejsou podle Ing. Vokála meziroční výkyvy ve výnosech, jak by se na první pohled zdálo. Odstranit je lze pouze částečně a vždy je třeba s určitou časovou nevyrovnaností výše produkce a s tím spojeným kolísáním farmářských i spotřebitelských cen počítat. Pro další úspěšný rozvoj našeho bramborářství je potřebné zlepšit vztahy ve výrobkové vertikále a stabilizovat kvalitu brambor. Tolik žádoucí vývoz brambor totiž často limituje právě kvalita (přesněji nekvalita) hlíz.
V naší republice jsou pro pěstování brambor vhodné podmínky a jsou tady také zkušení pěstitelé, jejichž znalosti a dovednosti jsou někdy lepší než v bramborářsky vyspělých zemích Evropské unie. Je tedy velmi pravděpodobné, že po překonání obtíží, které se po rozšíření unie vyskytly především vlivem nestability ekonomického prostředí pro podnikání, může naše bramborářství v tvrdé zahraniční konkurenci obstát.
A na tomto místě znovu připomínám: Více se o pěstování brambor můžete dočíst v prvním čísle Úrody letošního roku, které právě vychází.
