Schválení zákona č. 180/2005, o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, by mělo vést k postupnému rozvoji trhu s biomasou za předpokladu, že se výrazně zvýší její produkce. Je proto nutné pěstovat ověřené druhy energetických plodin v mnohem širším rozsahu, než jak tomu bylo dosud. V současnosti se v České republice pěstuje k energetickému využití přibližně jen 1200 hektarů bylin a asi 80 hektarů dřevin, což je vzhledem k obrovskému potenciálu naší země velmi málo, míní Ing. Vlasta Petříková, DrSc. z Biomu CZ – Českého sdružení pro biomasu.
„Při současných vysokých nárocích na elektrickou energii je třeba počítat s vyčerpáním dosavadních zdrojů a začít uvažovat o alternativních řešeních. Zatímco využívání přírodních elementů, jako jsou slunce, voda nebo vítr už není žádnou novinkou, do popředí zájmu se v posledních letech dostává biomasa. Její hlavní význam jako obnovitelného zdroje energie, kterou si můžeme sami vypěstovat na poli, doplňuje také pozitivní vliv na ekologii prostředí. Souvislá zeleň přispívá k omezování skleníkového efektu a tím i globálnímu oteplování. Opomenout nelze ani skutečnost, že se spalováním biomasy se výrazně snižují emise“, řekla Ing. Petříková v úvodu svého vystoupení v rámci odborného semináře nazvaného. Tepelná energie z polí, který pořádalo Ministerstvo zemědělství ČR (MZe), společnost Dalkia Česká republika, a. s., Moravskoslezské krajské informační středisko Opava a Okresní agrární komora Opava.
Pomalý nástup biomasy
„Vzhledem k tomu, jaká situace u nás v důsledku zemědělské nadprodukce nastala, měli bychom uvažovat také o jejím nepotravinářském využití. Máme nadbytek potravin a dostatek orné půdy, a to vede k úvahám, abychom místo potravin pěstovali energii, poznamenala Ing. Petříková. K tomu, aby se produkce biomasy opravdu nastartovala, má přispět zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, jehož účelem je v zájmu ochrany klimatu a životního prostředí podpořit využití obnovitelných zdrojů energie a zajistit trvalé zvyšování jejich podílu na celkové spotřebě elektřiny. Podle znění zákona by měla část tak získané elektrické energie na hrubé spotřebě elektřiny v České republice dosáhnout do roku 2010 osmi procent a poté se dále zvyšovat. Skutečná situace tomu však nenasvědčuje. Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů zatím činí jen tři a půl procenta. Většinu z toho však představuje energie vodní a biomasa tvoří jen nevýznamný zlomek.
Význam biomasy přitom přednášející spatřuje především v produkci tepelné energie získávané spalováním, a proto bychom měli usilovat o rozšíření podpory pro teplo.
Nedostatečné čerpání podpor
Jak Ing. Petříková informovala, přestože se v loňském roce vyčlenilo na dotace pro pěstování energetických bylin deset milionů korun, z celkového množství se jich vyčerpala jen jedna pětina. „Z celkové plochy 1270 hektarů, na které se biomasa pěstovala, se žádosti o podporu vztahovaly jen na 872 hektarů a částku 1,744 milionu korun. To je velmi málo“, konstatovala.
Naši hospodáři jsou podle Ing. Petříkové se staví k produkci biomasy pro energetické účely spíše konzervativně. „Zemědělci u nás prozatím produkovali plodiny jen pro potravinářské využití a v tom, aby začali pěstovat rostliny i k jiným účelům, jim brání hlavně nedostatek kvalitních informací,“ řekla. Určitou roli podle ní hraje také nevhodně nastavená dotační politika. Proti energii z polí hovoří i vysoké ceny technologií na její zpracování s dlouhou dobou návratnosti investice.
Vede šťovík
Ze seznamu bylin pěstovaných pro energetické využití podle ministerstva zemědělství, programu 1.U se v provozu zatím ověřila jen malá část. Nejvíce zkušeností se přitom získalo z provozního pěstování šťovíku (Rumex-OK 2), jehož biomasa je kvalitním zdrojem energie podobným dřevní hmotě.
Za jednu z jeho největších předností lze považovat vytrvalost, neboť na jednom stanovišti vydrží až deset let. Jeho včasná zralost umožňuje optimální rozložení následných žňových prací. Kultivační a sklizňové práce se mohou provádět běžnou mechanizací. Kromě toho, že po celý rok zajišťuje vegetační kryt, má také protierozní ekologický význam a při správném ošetření poskytuje vysoké výnosy suché hmoty, která se snadno lisuje.
Ověřujme další druhy
Od roku 2005 prověřuje Biom CZ s podporou MZe ČR tři další rostlinné druhy - amarantus, světlici barvířskou a sveřep bezbranný. Začít využívat by se měly také vysoce vzrůstné trávy, jako jsou kostřava rákosovitá nebo psineček výběžkatý a další druhy enegetických plodin, například sléz krmný, saflor a mužák prorostlý. Problémem ale je, že většina z těchto rostlin je zatím ověřena v provozních podmínkách velmi málo nebo vůbec, a tak není s jejich pěstováním příliš mnoho zkušeností.
„Otázka ověřování energetických plodin se u nás velmi dlouhou dobu podceňovala. Nyní, když konečně chceme začít biomasu produkovat, nemáme k tomu potřebné zkušenosti, a pořádně ani nevíme, co pěstovat. Dosavadní výsledky nestačí, a tak je nutné v ověřování pokračovat a zařadit další druhy“, shrnula přednášející. Důležité pro budoucnost biomasy v Česku je i to, aby se výkupní ceny držely na takové úrovni, která by byla zárukou zájmu zemědělců o její pěstování.
Kam s biomasou
Jestliže si zemědělec nepěstuje biomasu pro vlastní využití v zemědělském podniku, je pro něho nezbytná návaznost na energetické podniky. Takovým subjektem je například společnost Dalkia Česká republika, a. s., která v minulém roce využila několik desítek tisíc tun biomasy. S jejím nákupem podnik začal před čtyřmi roky a podle ředitele Divize Krnov, Ing. Rostislava Krempaského, hodlá společnost produkci bioenergie ještě několikanásobně zvýšit. Ceny výkupu se řídí kategorií, do které se energetická rostlina řadí, a formě jejího převzetí – balíky, řezanka či pelety.
