Ačkoliv slunečnice patří mezi plodiny s bezproblémovým odbytem, její výměra meziročně významně kolísá. Slunečnice je stabilní součástí osevního postupu jen u poloviny pěstitelů. „Při pěstování slunečnice jsme příliš náladoví,“ zaznělo proto na semináři Slunečnice v roce 2003 uspořádaném v závěru ledna v Kravsku na Znojemsku.
Tradiční seminář, tentokrát s vysokou účastí, uspořádalo i v letošním roce Sdružení pěstitelů slunečnice (SPS) při Výzkumném ústavu rostlinné výroby Praha – Ruzyně ve spolupráci s dalšími organizacemi. Stejně jako i při předchozích ročnících se zde především hodnotila loňská sezóna a hovořilo se o nových poznatcích při pěstování slunečnice. Pěstitelů naší druhé nejvýznamnější olejniny se však dotýkají i obecné zemědělské problémy. Proto byli na jejich setkání přizváni také představitelé agrární politiky, mimo jiné předseda zemědělského výboru PS parlamentu Ladislav Skopal či předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Hovořili především o tom, jak se dotkne zemědělců vstup naší země do Evropské unie.
Na čelním místě ve výnosech
I přes problémy loňského roku byla slunečnice plodinou, s jejímiž výnosy mohli být pěstitelé spokojení. Průměrný výnos byl podle prof. Ing. Antonina Kováčika, DrSc., předsedy SPS, asi 2,3 t/ha, což představuje národní produkci 58 - 60 tis. tun slunečnicového semene. Jak k tomu vysvětlil doc. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze, Česká republika patří mezi země, ve kterých je dosahován nejvyšší výnos slunečnice. Průměrný světový výnos slunečnice je totiž pouhých 1,19 t/ha, průměr zemí Evropské unie 1,66 t/ha. Srovnatelný výnos s Českou republikou je dosahován pouze ve Francii. Největší světoví producenti, mezi něž patří například Ukrajina či Rusko, nedosahují výnosu ani 1 t/ha.
Chyby při pěstování
I přesto, že jsou dosažené výnosy poměrně vysoké, není vše při pěstování slunečnice zdaleka v pořádku. Řada problémů vyplývá z již zmíněné skutečnosti, že slunečnice není stabilní součástí osevních postupů. V těch podnicích, kde pěstují slunečnici pravidelně, dosahují výnosů nad 3 t/ha, průměr kazí zbývající „náladoví“ pěstitelé. Prof. Kováčik za největší chybu považuje špatnou rajonizaci hybridů. Přestože je v povoleném sortimentu odrůd řada velice kvalitních hybridů do různých podmínek, hybridy jsou voleny chybně. Zdaleka pak nemohou dosáhnout svého výnosového potenciálu, což jim u praktiků dělá velmi špatnou reklamu a od pěstování slunečnice i v příštím roce odrazuje.
Zvýší se plochy na Znojemsku?
O obecných problémech v regionu, ve kterém se akce pořádala, hovořil ředitel Zemědělské agentury ve Znojmě Ing. Alois Čaněk. I na Znojemsku byla uplynulá sezóna velmi složitá. Kromě poklesu cen zemědělských komodit se farmářů dotkla nepřízeň počasí. První půlrok porosty sužovalo sucho, druhý půlrok abnormálně vysoký přísun dešťových srážek. Nepříznivý podzim poznamenal hlavně průběh sklizně. Některé porosty kukuřice se sklízely až poté, co hluboce promrzla půda, což umožnilo sklízecím mlátičkám vjet do pole. Jak k tomu ing. Čaněk dodal, na Znojemsku právě výměra kukuřice výrazně vzrostla, a to o 68 % (v celé republice to bylo o 30 %). Proto se obává reakce trhu a dalšího poklesu cen. Problémy měli pěstitelé také při sklizni cukrovky. Nesklizeno zůstalo na Znojemsku asi 100 hektarů. Nepodařilo se rovněž zasít včas ozimy. Ozimé pšenice bylo zaseto jen 80 % původních představ. Na řadě pozemků se nedala do zimy správně připravit půda. Proto ing. Čaněk předpokládá, že pro pěstitele bude jaro velmi náročné. Zřejmě vzroste výměra půdy obhospodařovaná systémem minimalizace, stoupne také procento jařin. Protože výměra kukuřice je již nyní velmi vysoká, produkci cukrovky limitují kvóty atd., předpokládá ing. Čaněk nárůst ploch slunečnice na Znojemsku. I přesto, že je o tuto komoditu na trhu zájem, doporučuje pěstitelům věnovat velkou pozornost uzavírání smluv s odběrateli, aby zvýšení ploch slunečnice nemělo za následek výrazný pokles ceny. Dodejme, že v loňském roce se ve znojemském okrese slunečnice pěstovala na 3305 ha, v roce 2001 na 3095 ha. Loni byli pěstitelé s výnosy spokojení, neboť zde sklízeli od 2,2 t/ha do 3,2 t/ha.
