Zemědělské družstvo Sloupnice sklízí ze svých polí nadprůměrné výnosy celé řady plodin, včetně ozimé řepky. Podle agronoma Ing. Milana Čapka je hned několik důvodů takto dobrých výsledků. Určitě je to širší osevní postup, vyvážená výživa včetně pravidelného vápnění a živočišná výroba v podniku. Díky dobře zvoleným odrůdám lze dosáhnout ještě lepší výnosy.
Zemědělské družstvo Sloupnice vzniklo sloučením původních celkem sedmi družstev. Současný název nese družstvo od března roku 1991. V současnosti podnik hospodaří asi na třech tisících hektarech zemědělské půdy, z toho je 2560 ha orné půdy a 440 ha tvoří trvalé travní porosty. Obhospodařovanou půdu najdeme ve čtrnácti katastrálních územích v nadmořské výšce od 330 do 550 metrů.
Součástí popisovaného družstva je také živočišná výroba. Na třech mléčných farmách se chová asi 950 krav holštýnského plemen. Dále zde probíhá výkrm prasat a brojlerů. V roce 2011 byla uvedena do provozu bioplynová stanici o výkonu 1 MW. Živočišná výroba do určité míry ovlivňuje skladbu pěstovaných plodin. Na druhou stranu má pozitivní vliv na celou rostlinnou produkci.
Více plodin
„V podstatě máme stálý většinou šestihonný osevní postup,“ začal popisovat Ing. Milan Čapek, agronom zemědělského družstva. Z celkové plochy orné půdy patří každoročně okolo 43 % (konkrétně asi 1100 ha) obilninám. V této skupině dominuje ozimá pšenice pěstovaná pro potravinářské účely. Pravidelně se sklízí z plochy okolo 525 ha a v posledních pěti letech poskytla průměrný výnos 8,61 tuny. Velmi dobré výsledky má zemědělské družstvo také s jarním sladovnickým ječmenem a pozadu nezůstává ani tritikale. „I když jsme okrajovou oblastí, přesto zde pěstujeme asi sedmdesát hektarů cukrovky,“ pokračoval ve výčtu pěstovaných plodin agronom. Menší plocha patří také bramborám a doplňková je kostřava. Naopak mezi hlavní plodiny patří 250 ha silážního hrachu, který je krycí plodinou pro jetel. Pro živočišnou výrobu v podniku je určeno asi 430 ha kukuřice na siláž a naopak ryze tržní plodinou je ozimá řepka. Té se zde v posledních pěti letech pěstovalo asi 340 ha při průměrném výnosu 4,22 t/ha. Řepku považují za vynikající plodinu s výbornou předplodinovou hodnotou. To ve Sloupnici oceňují, i když mají živočišnou výrobu.
Nad celopodnikovým průměrem
Jedna z odrůd řepky, kterou ZD Sloupnice na svých polích pěstuje, nedosahuje takové výšky jako klasické hybridy. Přesto se může pochlubit nadprůměrnými výnosy i v rámci tohoto podniku. Jedná se o polotrpasličí hybrid PX113 od firmy Pioneer. Řepka PX113 je středně raná a má pomalejší počáteční růst. To je důvod, proč je vhodné tento hybrid set včas, připomíná Ing. Oldřich Dostál, regionální zástupce firmy Pioneer. Na podzim pomalu roste, a tak má výrazně nižší nároky na regulaci růstu oproti klasickým hybridům. Rostliny velmi dobře přezimují a po zimě řepka PX113 roste o něco pomaleji než běžné hybridní odrůdy. To se podle Ing. Dostála v letošním roce projevilo jako výhoda. „Mrazy, které postihly naši republiku v druhé polovině března, znamenaly pro většinu porostů stres. Polotrpasličí hybridy ale ztrácí chladuvzdornost pomaleji a byly v takové fázi, kdy je to neovlivnilo,“ dodal zástupce firmy Pioneer.
V konečném efektu mají polotrpasličí hybridy asi o 25 % menší nadzemní část, ovšem při zachování standardní kořenové hmoty. Jak upozornil Ing. Dostál, rostliny nepotřebují tolik vody ani živin pro tvorbu nadzemní hmoty. Menší nadzemní část je výhodou jak proti poléhání, tak i při sklizni. V případě desikace zaschne rostlinná hmota rychleji, což umožňuje začít sklízet semena o několik dní dříve. Benefitem je také fakt, že sklízecí mlátičkou prochází menší množství hmoty. PX113 má geneticky danou vyšší olejnatost semen. To není parametr, který by byl v našich podmínkách standardně sledovaný. Loňský rok byl ale z pohledu olejnatosti semen problematický a i Ing. Čapek potvrdil, že odpovídající obsah oleje (nad 40 %) byl pro podnik výhodou při jednání s obchodníky. Agronom předpokládá, že olejnatost ovlivňuje výběr hybridu. „Významný vliv mají určitě také povětrnostní podmínky během ročníku. Dokud se používal glyfosát k desikaci, tak bylo třeba neaplikovat ho příliš brzy. Přímo na agronomovi je pak to, aby nevystavoval rostliny jiným stresům způsobeným nedostatečnou výživou nebo ochranou, které na pokles olejnatosti spolupůsobí,“ řekl.
Jak uvedl Ing. Čapek, družstvo letos pěstuje hybrid PX113 již čtvrtým rokem. „Nejprve to bylo asi sedmdesát hektarů, ale v roce 2019 jsme ho dali na 106 hektarů,“ popsal agronom s tím, že pro letošní sklizeň celková plochy ozimé řepky klesla na 356 ha, ale hybridu PX113 patří 90 hektarů.
„Minulý rok nebyl pro řepku příliš příznivý. V podniku jsme sklízeli v průměru 3,79 tuny z hektaru. PX113 poskytnul hektarový výnos 3,83 tuny. V roce 2018 to bylo v průměru 4,74 tuny z hektaru a PX113 byl opět lepší, konkrétně s 4,81 tunou. Také o rok dříve překonal polotrpasličí hybrid celkový průměr o 0,28 tuny z jednoho hektaru, a to díky výnosu 4,51 tuny,“ vyjmenoval Ing. Čapek.
Více si můžete přečíst v Zemědělci č. 18/2020.
