S probíhajícím jarem začínají opět nabírat na své důležitosti choroby a škůdci rostlin. A není divu, vždyť vědci dokázali, že mohou způsobit na pěstovaných plodinách každoročně ztráty v rozpětí od deseti do více než devadesáti procent. Výše ztrát způsobených patogeny a hmyzem se samozřejmě liší v závisti na různých faktorech (např. na pěstovaném druhu a odrůdě plodin, na klimaticko-pedologických podmínkách, na vyváženosti výživy rostlin, či na tlaku samotných škodlivých činitelů).
Kromě preventivních opatření, mezi která patří např. správné střídání plodin, kvalitní výživa, či volba správné odrůdy, musí zemědělci také často sáhnout po přímé ochraně, která je v současnosti stále ještě založena na aplikaci syntetických pesticidů. A nutno podotknout, že si zemědělští agronomové bez pesticidů jen velmi těžko dokážou představit svojí práci.
A i když na jedné straně hrají pesticidy důležitou roli v zemědělské prvovýrobě, na straně druhé se stále zvyšují obavy z jejich používání. A to mnohdy oprávněně, protože obsahují látky, které můžeme považovat za polutanty, tedy za látky které mají v určitých koncentracích a délce působení škodlivý vliv na necílové živé organismy, včetně člověka. Navíc je s pesticidy často neodborně zacházeno, takže se obavy z jejich bezpečnosti ještě umocňují.
Využívání rostlinných metabolitů
Kde a kdy botanické pesticidy vůbec vznikly? O využívání rostlinných metabolitů s pesticidními účinky se člověk snažil odnepaměti. Za asi nejčastější praktické využití těchto látek lze považovat přípravu různých bylinných čajů, výluhů či tinktur používaných v lidovém lékařství. Rostlinné sekundární metabolity obranného mechanismu totiž mohou stejně tak dobře eliminovat bakterie, viry nebo vnitřní parazity u lidí a zvířat, jako inhibují či způsobují mortalitu patogenů a škůdců u rostlin. Nicméně i o škůdce na polích a ve skladech lidé zajímali už před minimálně třemi tisíciletími. Z té doby se nám totiž dochovaly zprávy, že se různé extrakty z rostlin uplatňovaly jako insekticidy ve starobylé Číně, Egyptě a Indii. Dokonce i v Evropě a Severní Americe sahá doložené používání botanických insekticidů více než tři tisíce let do minulosti. Zachoval se dokonce i královský výnos ze starověké Persie, starý více než 2500 let, ve kterém se nařizuje používat proti vším a blechám drcené květy chryzantémy stračkolisté. A tato metoda se dochovala do současnosti.
Ing. Roman Pavela, Ph.D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
Více si můžete přečíst v časopisu Farmář č. 5/2018.
