Rok 2025 přináší zemědělcům už poměrně tradiční problémy v podobě extrémních výkyvů počasí. Podle předpovědí meteorologů nás navíc čeká jedno z nejteplejších a nejsušších let v historii měření. Klimatické změny, ať už jsou způsobeny čímkoliv, mají zásadní dopad na zemědělskou produkci, což ohrožuje nejen úrodu, ale i ekonomickou stabilitu zemědělců.
Extrémní výkyvy počasí, jako dlouhá období sucha, přívalové deště a bouřky, jsou stále častější a intenzivnější. To vede ke znehodnocení úrody v rámci zemědělského roku, ale i k erozi půdy, ztrátě živin a dlouhodobému snížení výnosů. Zemědělci tak musejí čelit nejen nepředvídatelným klimatickým podmínkám, ale také rostoucím nákladům na zavlažování a ochranu plodin.
Odolnost rostlin podporují biostimulanty
„Je evidentní, že ke klimatické změně dochází a že čeští zemědělci každoročně čelí mimořádné nejistotě. Stále více se tak prosazuje využívání nových technologií, které pomáhají zemědělcům tuto nejistotu efektivně snižovat,“ říká Ing. Jaroslav Tomášek z České zemědělské univerzity v Praze.
Na trhu se v posledních letech projevuje zvýšená poptávka po technologicky pokročilých produktech, které dokáží zvyšovat odolnost plodin. Tyto technologie fungují na několika různých principech a jejich znalost agronomům pomáhá vhodně zvolit produkt, nebo kombinaci produktů pro ochranu budoucí úrody.
První skupina technologií se obecně specializuje na zvýšení odolnosti samotných rostlin. Do této kategorie patří například biostimulanty (v novější terminologii označované jako bioefektory). Právě biostimulanty představují podle řady vědeckých studií nejzásadnější inovaci v zemědělství posledních dekád. Kromě zvýšení odolnosti rostlin vůči nepříznivým podmínkám totiž zvyšují i kvalitu plodin a celkový výnos.
Na pomoc přicházejí půdní bakterie
Trendem několika posledních let je pak používání hnojiv obsahujících technologie, které dokáží v půdě zadržet více vody, jež je pro rostliny snadno dostupná.
Princip takových technologií spočívá v podpoře aktivity konkrétních druhů půdních bakterií. Některé druhy bakterií totiž dokáží rozkládat křemík a v místě aplikace se jejich činností vytváří v půdě druh gelu. Křemík je přitom prvek, který se v půdě vyskytuje nejhojněji hned po kyslíku. Tato gelovitá hmota efektivně zadržuje vodu a zároveň chrání okolí kořenů proti přílišnému zavodnění. Odborníci mluví o kořenové oáze.
Celý článek naleznete v Zemědělci č. 22.*
