N-senzory ISARIA od firmy Fritzmeier jsou ideálním prostředkem ke zvýšení výnosu, kvality zrna a současně úspoře hnojiv. Při hledání nových technologií není mnoho možností, které by nabízely tolik výhod současně.
Pomocí N-senzorů můžeme podle stavu porostu okamžitě měnit dávku hnojiva. Rostliny se na různých místech v poli vyvíjejí různě, proto i jinak reagují na přísun živin.
Díky N-senzorům tak dostanou tolik živin, kolik skutečně spotřebují pro dosažení optimálního výnosu. To je princip práce všech N-senzorů. Isaria navíc dokáže zohlednit neúrodná místa na poli, která neumožní správný vývoj rostlin ani při dostatečné výživě. Tam, kde rostliny z různých důvodů nemohou vyšší množství dusíku využít, se dávka naopak sníží. Tím se dosáhne navíc úspory hnojiva a současně se šetří životní prostředí.
Jak N-senzory Isaria pracují?
N-senzor vysílá k porostu paprsky, které jsou citlivé na jeho zabarvení. Tmavší zelená signalizuje více chlorofylu a současně i více dusíku v biomase. Světlejší zabarvení naopak jeho nedostatek. N-senzor zjistí aktuální situaci v daném místě a informaci předá okamžitě počítači rozmetadla nebo postřikovače, který upraví dávku hnojiva. Mapa půdního potenciálu může navíc tuto dávku posunout směrem nahoru nebo dolů. Kompletní zadání k hnojení může připravit agronom v kanceláři včetně zakreslení informací a změn do půdních map. Traktorista pak na poli pouze spustí připravené zařízení.
Čím jsou N-senzory Isaria specifické?
Isaria používá čtyři vlnové délky v oblasti 660 (červená) až 780 nm (infračervená). To umožňuje pracovat s dvěma vegetačními indexy, a tím vyhodnotit a reagovat na dva růstové parametry. Jeden je index IBI – biomasa = zapojení porostu, druhý IRMI – zabarvení = příjem N. Biomasa se měří v ranějších vývojových stadiích, asi EC 28–30, příjem N od EC 30 až po kvetení EC 60–65. To umožňuje flexibilnější a delší nasazení Isarie.
Ostatní N-senzory pracují s indexem 1, čímž je jejich využití omezeno.
Většina výrobců N-senzorů je zaměřena na postupné vyrovnávání porostu v rámci pole. To je smysluplné u malých výměr, kde jsou i rozdíly v půdních podmínkách menší. U větších honů (např. od 50 ha výše = často v ČR) jsou i rozdíly v půdních typech, strukturách, zásobeních živinami a vodním režimu větší. Větší utužení půdy na souvratích nebo místa trvalého zamokření nelze jednoduše vylepšit změnou dávky dusíku. Zvyšování dávky N bez ohledu na potenciál místa může přinést více problémů než užitku. Proto je účelné hnojení on-line kombinovat s půdním potenciálem, případně výnosovým potenciálem. Cílem každého hnojení je, aby dodané hnojivo rostliny maximálně využily a aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám. V místech negativních pro vývoj rostlin Isaria naopak dávky snižuje, aniž by se to projevilo na výnosu.
Isaria není jen N-senzor
Podle map půdního potenciálu může zařízení aplikovat P, K i jiné živiny. V tomto případě se variabilně dávkuje podle mapy a pozice stroje.
Isarii lze využít i na růstové regulátory a desikanty. Fritzmeier vyvinul spolu s Technickou univerzitou v Mnichově tzv. absolutní modus pro hnojení N v ozimé pšenici. Jeho předností je, že není třeba před nastavením zařízení kalibrovat. Ušetří se tak čas na začátku práce.
N-senzory Isaria jsou testovány v ČR ve spolupráci s univerzitami ČZU v Praze a MENDELU v Brně. Paralelně běží testování při Slovenské poľnohospodárske univerzitě v Nitře. Při testech byly vyhodnocovány různé ukazatele – výnos, obsah dusíkatých látek, rozložení zón půdního potenciálu na zkušebních pozemcích a další parametry.
Díky zvýšení výnosu a zlepšení kvality zrna, případně úspory hnojiva (podle historie a vyhnojení polí) lze s N-senzory dosáhnout velmi dobrého ekonomického výsledku. Kompletní zařízení Isaria se tak zaplatí již při použití v jedné sezóně na 700–750 ha.
Jiří Kubík,
AGROTEC a. s.
