Českou republiku zasáhly dva dubnové dny mrazy, které na mnoha místech poškodily porosty a pravděpodobně ovlivní letošní sklizeň. Důsledky tohoto přírodního zásahu zatím nejsou vyčísleny, přesto lze tuto situaci označit za výjimečnou.
Na začátku šestnáctého týdne tohoto roku (což je v týdnu od 18. dubna) hlásily předpovědi změnu počasí. Příjemné jaro měl na konci zmiňovaného týdne na chvilku přerušit pokles nočních a ranních teplot dost hluboko pod bod mrazu. Předpověď se nakonec opravdu potvrdila. Teploty na několik hodin 21. a 22. dubna na většině území poklesly na –5 °C, ale místy dokonce až na –10 °C.
Popisovaná situace mohla být pro většinu obyvatel naší republiky jen zajímavým tématem pro formální konverzaci. Ovšem pro naše zemědělce to znamenalo vážné ohrožení letošní úrody. Podle zpráv získaných od pěstitelů a od zemědělských odborníků zasáhly mrazy území Čech ve větší míře než Moravu.
Škody na poli
Různý stupeň poškození se objevil na porostech řepky. Zbělání jen několika listů by neměl být problém. Zaschnutí většiny listové plochy se objevilo hlavně lokálně například v místech, kde jsou mrazové kotliny. Na jednom poli bylo někde vidět části naprosto zničeného porostu a jinde poškození minimální. Mnohem častěji bylo zaznamenáno poškození herbicidy, obzvlášť pokud byly aplikovány těsně před mrazem. Mráz způsobil u některých rostlin popraskání stonku. Poškozená řepka je pak snazším cílem pro houbové choroby.
Vážné škody jsou hlášeny z Čech i Moravy na cukrovce a předpokládají se částečně ztráty i v porostech jarních ječmenů a dokonce i v ozimých obilninách.
Zaorání nebo regenerace
Rozhodnutí, co s takovými porosty, je na agronomech. Jednou z možností je zaorání pomrzlých rostlin a přesev jinou plodinou. Na druhou stranu i náhradní plodina může být negativně ovlivněna pozdním termínem setí. Podle Ing. Radka Vavery z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha-Ruzyně je možné rostliny ponechat bez zásahu s tím, že samy zregenerují. Podpořit jejich růst lze aplikací močoviny (koncentrace roztoku do 5 %) a hořké soli. Postřik růstových stimulátorů je diskutabilní, protože pro rostliny to může znamenat další stres. „Žádné z těchto řešení však nebude dostatečně účinné, pokud „nepomohou“ dešťové srážky,“ uvedl Ing. Vavera. Poškozené stejně jako pozdě vyseté náhradní rostliny budou pravděpodobně nevyrovnaně kvést a následně i dozrávat, což může způsobit problémy při sklizni.
Kvetou ale nezaplodí
Kromě polních plodin je podobně vážná situace i na mnoha místech v ovocných sadech. Stromy zastihlo nepříznivé počasí právě v době květu. Došlo tak k vážnému poškození na mráz citlivých květních orgánů. Stále kvetoucí stromy se mohou zdát být v pořádku, ale při bližším zkoumání došlo ke zhnědnutí blizny, která je základem budoucího plodu.
Tak byly zasaženy téměř všechny druhy. I s ohledem na oblasti pěstování přicházejí zprávy z Čech o pomrznutí jabloní a hrušní. Na Moravě se hovoří o přibližně 80% poškození meruněk a višní. Ušetřeny nebyly ani stromy ořešáku vlašského a třešní.
Na celkové hodnocení škod je ještě brzy. Vzniklá situace může paradoxně pomoci nejen přesycenému trhu, ale i samotným zemědělcům. Je všeobecně známo, že vysoký výnos ještě neznamená vysokou tržbu. A nižší úroda, nebo alespoň signály o ní by mohly odstartovat růst výkupních cen. Rozhodně ale nelze očekávat cenové zázraky. Mrazy, které postihly naše území, nemusely nijak negativně ovlivnit jiné oblasti Evropského společenství a tak se pravděpodobně nebude opakovat rok 2003, kdy hlavních komodit byl spíše nedostatek.
