Možnosti hubení plevelů v máku po vzejití

Mák je další významnou olejninou, kde postupně dochází k rozšíření pěstitelských ploch z důvodu příznivější prodejní realizace. V rámci velkovýrobní technologie pěstování máku je zaplevelení velmi kritickým bodem a účinná ochrana proti plevelům musí být nedílnou součástí.

Mák velmi citlivě reaguje na použití některých herbicidů, hlavně jestliže nejsou dodrženy podmínky správné aplikace. V porostech máku se podle místních podmínek vyskytují jednoleté dvouděložné plevele, víceleté a vytrvalé dvouděložné plevele, jednoleté jednoděložné plevele i pýr plazivý. Převládá výskyt plevelů jakou jsou laskavce, merlík bílý, lebeda rozkladitá, heřmánky, svízel přítula, zemědým lékařský, pohanka opletka, rdesna, mák vlčí, pcháč rolní, kokoška pastuší tobolka, hořčice rolní, ohnice, konopice, pěťour maloúborný, výdrol řepky, oves hluchý, ježatka kuří noha, béry, pýr plazivý aj.
Při správné aplikaci herbicidů je nutno maximálně vyloučit nebo omezit projev fytotoxicity a tím zachovat optimální hustotu porostu a rozhodující výnosové prvky:
 počet rostlin na jednotku plochy,
 počet větví a tobolek na rostlině,
 počet semen v tobolce,
 hmotnost 1000 semen.

Mák se vyznačuje pomalým vzcházením, které může být podle místních podmínek také
nerovnoměrné. Vzcházející mák mohou výrazně poškodit jarní mrazy. Vzhledem k nepravidelnému vzcházení máku je velmi obtížné bez rizika fytotoxicity použít v počátečních růstových fázích postemergentní herbicidy v horních doporučených dávkách, aby byl zachován počet rostlin na jednotku plochy. I v máku stejně jako např. v cukrovce je nutno použít dělené aplikace herbicidů, aby bylo možno vyloučit konkurenční vliv rozhodujících plevelů již v počátečních růstových fázích. Jednotlivé herbicidy je možno volit podle skutečného výskytu plevelů a dávkování přizpůsobit jejich růstové fázi.
Velmi významné plevele v máku jsou merlíky a laskavce, jejichž semena se z máku špatně čistí a snižují tak technologickou kvalitu sklizeného semene máku, což se negativně projeví v konečném důsledku i v ceně.

Významné plevele a jejich regulace

Prvním plevelem, který obvykle vzchází v máku, jsou merlíky. První postemergentní aplikaci je možno provést, když 2/3 rostlin máku jsou v růstové fázi 4 pravých listů. V této fázi je možno použít kombinaci LENTAGRAN WP + TOLKAN FLO (ARELON 500 FW, IPU STEFES) 1,2 – 1,3 kg + 0,5 – 0,6 l/ha.
Při výskytu svízele přítuly, pohanky opletky a rdesen je možno v této fázi použít kombinaci: LENTAGRAN WP + STARANE 250 EC 1,2 – 1,3 kg + 0,3 l/ha.
Zhruba po týdnu se projeví spolehlivý účinek na plevele jež jsou ve spektru účinnosti těchto herbicidů. Lentagran WP se vyznačuje výbornou účinností na laskavce. Pro vyloučení případné fytotoxicity je důležité, aby u rostlin máku byla vytvořena dostatečná vosková vrstvička. Důležité je výrazněji nesnižovat dávkování postřikové kapaliny, což je optimální 400 l/ha. Při této aplikaci je důležité, aby plevele byly v růstové fázi 2, max. 4 pravých listů a svízel přítula 3, maximálně 4 přesleny.
Při nedostatku Lentagranu WP byl v pokusech ověřován v máku Lantagran 450 EC, u něhož bylo nutno snížit dávkování oproti WP formulaci o 1/3.
Proti plevelům v máku je s výbornými výsledky ověřován přípravek Affinity WG, který obsahuje 7,5 g/kg carfentrazone-ethyl + 500 g/kg isoproturon. Vyznačuje se velmi dobrou účinností na svízel přítulu, heřmánky, ptačinec žabinec, hluchavky, chundelku metlici, kokošku pastuší tobolku, penízek rolní, lilek černý. V ranné růstové fázi hubí hluchavky, merlík bílý, zemědým lékařský, úhorník mnohodílný, violky. Přípravek Affinity v případě jeho registrace do máku bude vhodným doplňkem sortimentu postemergentních herbicidů. Byl ověřen následující nejvhodnější způsob aplikace. Ve fázi 4 pravých listů máku:
Affinity WG 1,2 kg/ha Podle potřeby za 10 – 14 dnů další aplikace ve stejné dávce.
Dalším předpokladem úspěšného odplevelení porostu máku je volit sledy ošetření vhodných kombinací herbicidů, aby nedošlé k přerůstání plevelů.
Podle podmínek, spektra výskytu plevelů a jejich růstové fáze by měla následovat druhá aplikace v rozmezí 7 – 14 dní. V případě výskytu laskavců, merlíků, heřmánků je možno použít kombinace:
Lentagran WP + Syncuran 80 DP 1,3 kg + 0,75 – 1 kg/ha
Lentagran WP + Lentipur 500 FW 1,3 kg + 1 – 1,5 l/ha
Lentagran WP + Tolkan Flo 1,3 kg + 1 – 1,5 l/ha
Lentagran WP + Arelon 500 FW 1,3 kg + 1 – 1,5 l/ha
Lentagran WP + IPU Stefes 1,3 kg + 1 – 1,5 l/ha
Jestliže se vyskytují další plevele, jako svízel přítula, rdesna, konopice, pohanka opletka, je vhodné použít: Lentagran WP + Starane 250 EC 1,3 – 1,5 kg + 0,4 – 0,5 l/ha
Dávka Starane 250 EC 0,5 l/ha může být použita, když je mák ve fázi 6 pravých listů.
Výše dávky použitých herbicidů Lentagran WP v kombinaci s přípravky na bázi chlortoluronu nebo isoproturonu se řídí průběhem počasí a vytvořenou voskovou vrstvičkou. Při dlouhodobějším suchu a silné voskové vrstvičce použijeme horní hranici doporučených dávek, naopak při srážkách, kdy je vytvořena jen malá vosková vrstvička, se použijí přípravky ve spodních hranicích doporučených dávek.
V systému ošetření porostu máku proti plevelům byly získány v pokusech velmi pozitivní výsledky s použitím rostlinného stimulátoru Atonik, který obsahuje aromatické nitrosloučeniny a je to stimulátor hormonálního typu. Atonik příznivě ovlivňoval větvení, násadu tobolek a hmotnost 1000 semen, což přispělo ke zvýšení výnosu.
Atonik byl aplikován v dávce 0,6 l/ha. Vyššího efektu bylo dosaženo, jestliže se použil v kombinaci s listovým hnojivem s velmi dobrými adhezivními vlastnostmi:
Atonik + Hycol BN 0,6 l + 5 l/ha.
Kromě uvedeného stimulačního efektu působil Atonik příznivě na snížení rizika případné fytotoxicity u posemergentních herbicidů v máku, ať už byla aplikace provedena samostatně, nebo v kombinaci s postemergentními herbicidy. Zařazení aplikace Atoniku v máku znamená jednoznačný ekonomický přínos.
Ve výjimečných případech, při silnějším zaplevelení, je možno použít proti jednoletým dvouděložným plevelům přípravek Reglone 0,8 – 1 l/ha. Aplikace nejdříve ve fázi 4, lépe 6 pravých listů máku. Plevele po aplikaci přípravek rychle absorbují. Po aplikaci Reglone se mohou na listech máku objevit nekrotické skvrny, které podle intenzity postupně vymizí.
Při současném větším potenciálním zaplevelení půd je nutno počítat obvykle se třemi postemergentními aplikacemi herbicidů v máku. Vzhledem k tomu, že některé plevele, jako merlíky, vzcházejí postupně a může z tohoto důvodu dojít k pozdnímu zaplevelení, které negativně ovlivní výnos, ztíží mechanizovanou sklizeň a znečistí sklizené semeno máku obtížně oddělitelnými semeny plevelů. Jako poslední postemergentní ošetření by mělo být použití přípravku na bázi chlortoluronu:
Syncuran 80 DP 1,5 – 2 kg/ha
Lentipur 500 FW 2 – 2,5 l/ha
Uvedenou aplikací je zajištěna i reziduální účinnost v půdě proti dalšímu vzcházení plevelů.
Při pěstování máku se postupně více rozšiřují některé dvouděložné plevele na něž registrované přípravky nepůsobí vůbec nebo velmi slabě. Ze strany Ministerstva zemědělství není uspokojivě tato situace řešena a výrobní firmy z hlediska nízkého objemu a vysokých poplatků za registraci nejeví o aktuální zkoušky větší zájem. Zemědělská prvovýroba má v tomto směru ztíženou pozici a je nucena v rámci zajištění produkce volit použití přípravků, které jsou sice registrovány v jiných plodinách, ale ne v máku.
Postupně se zvyšující problém je výskyt pcháče rolního, který by měl být huben především v obilninách, kde je jeho likvidace bezproblémová.
V máku se ověřovalo v pokusech použití přípravku Lontrel 300, který hubí pcháč spolehlivě a vyznačuje se přijatelnou selektivitou vůči máku. Poměrně dobrých výsledků bylo dosaženo při aplikaci Lontrelu 300 v dávce 0,15 – 0, 2 l/ha. Při zvýšení dávky bylo pozorováno, že mák je výrazněji citlivější při aplikaci následných postemergentních herbicidů, což se projeví zvýšenou fytotoxicitou a v některých případech došlo i ke zničení porostu máku. S touto skutečností je nutno počítat. Mák je výrazně citlivější vůči Lontrelu 300 při aplikaci ve fázi později než 4 – 6 listů.
Dalším vážným problémem při pěstování máku je výdrol řepky, na který působí jen částečně přípravky na bázi chlortoluronu nebo isoproturonu. V pokusech byly získány pozitivní výsledky s použití přípravku Pivot 100 LC postemergentě, kdy výdrol řepky má maximálně 4 pravé listy. Pivot 100 LC byl účinný v dávce 0,2 – 0,3 l/ha do růstové fáze 6 pravých listů máku. Selektivita Pivotu 100 LC vůči máku je poměrně velmi dobrá. Problematická je reziduální účinnost v půdě, která trvá několik let (36 měsíců) u řepky a cukrovky. Más snáší použití Pivotu 100 LC i preemergentně v dávce 0,5 – 0,75 l/ha. Tento způsob aplikace je používán na Slovensku.
V pokusech byl zaznamenána velmi dobrá účinnost na výdrol řepky u přípravku Assert 250 SC s úč. Látkou imazamethabenz 250 g/l. dobrá účinnost a selektivita byla při dávce 0,6 – 0,75 l/ha. Oproti Pivotu 100 LC je Assert 250 SC bezproblémový z hlediska reziduí v půdě. Aplikace do 6 listů máku.
Rozšíření sortimentu nově registrovaných herbicidů proti dvouděložním plevelům do máku vzhledem ke zvyšujícím se plochám pěstování je mimořádně aktuální.
Při použití skladby herbicidních přípravků postemergentně v máku se nutno dodržet některé zásady celkového množství aplikovaných herbicidů. Celková dávka Lentagranu WP by při dělených aplikacích neměla přesáhnout 3 – 3,5 kg/ha. Poslední aplikaci přípravků na bázi chlortoluronu je nutno aplikovat ve fázi od 8 pravých listů až do začátku kvetení.
V některých oblastech se v porostech máku vyskytuje blín černý. K jeho hubení je možno postemergentně použít kombinaci Lentagran WP + Starane 250 EC 1,2 kg + 0,3 l/ha, aplikace 2 x. Uvedená kombinace hubí poměrně dobře také bolehlav plamatý a durman obecný.
Proti jednoletým dvouděložním plevelům v máku (oves hluchý, ježatka kuří noha, béry) je možno použít přípravky:
Agil 100 EC 0,5 – 0,8 l/ha
Pantera 40 EC 1 – 1,5 l/ha
Fusilade Super 1 l/ha
Gallant Super 0,5 – 0,7 l/ha
V případě výskytu pýru plazivého je možno použít v máku následující gramicidy:
Agil 100 EC 1,2 – 1,5 l/ha
Pantera 40 EC 2 – 2,5 l/ha
Gallant Super 1 – 1,25 l/ha
Uvedené gramicidy jsou poměrně selektivní vůči máku. V některých extrémních případech, jako aplikace za vysokých teplot nad 25 °C, může dojít k částečnému poškození listů, které postupně vymizí. Při aplikaci gramicidů z hlediska spolehlivé účinnosti je velmi důležité dodržet dávkování postřikové kapaliny, kdy by dávka neměla poklesnout pod 300 l/ha. Vhodnější je použít dávku 400 l/ha. Při nízkých dávkách postřikové kapaliny se sníží rovnoměrnost pokrytí listů plevelů a tím výrazně klesá účinnost.
Účinné odplevelení porostů máku je základním předpokladem úspěšnosti pěstování. V souvislosti s rozšiřujícími se plochami pěstování této plodiny je aktuální zaplevelení dalších nových herbicidů k hubení plevelů a výdrolu plodin.

Ing. Josef Bartoška
AGROFERT Holding, a.s., Praha