Trávy
Přehledem o množení trav zakončujeme několikadílný příspěvek o vývoji semenářství v ČR. Jeho účelem bylo připomenout profesionálním dodavatelům osiv a sadby i odběratelům této produkce nejen změny uplynulých deseti let charakterizované dosud nebývalým obohacením sortimentu, poklesem ploch množení i nedobrými praktikami množitelské praxe s negativními dopady pro tuzemské šlechtění, ale také naznačit dosud trvající a perspektivně možnou lukrativnost oboru semenářství.
Trávy, jichž je v oficiálním druhovém seznamu uvedeno celkem 19 a jejichž celkový počet odrůd registrovaných v ČR ke konci roku 2000 činil 194 kultivarů, patří ke skupině semenářsky zvláště významné.
Přispívá k tomu nejen význam travních směsí pro účely krajinářské i produkční, stále větší obliba účelových směsí pro nezemědělské účely, ale zejména vhodnost přírodních podmínek naší republiky pro travní semenářství, která umocněna „levnou výrobou“ je atraktivní pro zahraniční semenářské společnosti. Jen málokterá skupina zaznamenala tak velký objem množení pro zahraničí, jak to ilustrují desítky v ČR neregistrovaných odrůd jílků a dalších druhů, jejichž celá produkce u nás vyrobená je zpětně vyvezena zadávající zahraniční firmě. Prospěch z toho je přitom jak pro německé, holandské nebo jiné semenářské společnosti, tak pro tuzemské výrobce i jejich smluvní množitele. Vyváženo je ovšem také velké množství osiv tuzemských odrůd trav.
Trávy jsou jedinou skupinou, kde v desetiletém porovnání neklesla plocha množení a kde došlo i k výrazně vyššímu objemu produkce (viz tabulku 2). Ilustrativní tabulky, připojené k tomuto závěrečnému dílu, uvádějí jen hlavní druhy, respektive skupiny, protože podrobné údaje by byly neúnosně obsažné a také zbytečné.
Připomenout je zde zapotřebí i to, že pohled na trávy pro pícní, tj. „zemědělské“ účely je podle příslušných směrnic a nařízení Evropské unie jiný než na druhy pro účely okrasné a ostatní. To se projeví v zájmu slučitelnosti také v letos připravované české legislativě. Není smyslem právních úprav prosazovat množství striktních opatření, ale naopak umožnit co největší objem podnikatelských aktivit ve prospěch spotřebitelů a odběratelů.
Ing. Miroslav Houba, CSc.,
Ústřední kontrolní a zkušební
ústav zemědělský, Brno,
Odbor osiv a sadby Praha
