Letošní zima patří k těm teplejším, a to s sebou nese řadu rizik. Patří mezi ně zejména snížení odolnosti plodin vůči mrazu a urychlení růstu a vývoje rostlin, ale také větší výskyt škůdců, některých chorob a plevelů. Vytrvalé plevele, jako jsou pýr a pcháč, se ozývají mnohem dříve než v minulých letech. Plevelné rostliny, které v našich podmínkách neměly dříve šanci přežít zimu, nyní bezproblémově přezimují. Mnoho pěstitelů se potýká s otázkami, zda zasít v příhodných předjarních podmínkách jarní plodiny časněji, kdy zahájit přihnojení a ošetřování porostů.
Jaká nás čekají úskalí spojená s teplými zimami a co lze očekávat od nadcházejícího jara vysvětlili odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV) a z České zemědělské univerzity (ČZU) na tradičním semináři Ruzyňský den výživy a agrotechniky, který se konal na konci února v aule VÚRV.
Snižuje se odolnost vůči mrazu
Podle Ing. Pavly Prášilové z VÚRV se vlivem teplého průběhu počasí snižuje odolnost plodin vůči mrazu, porosty ozimů pokračují během zimy v růstu a vývoji a dostávají se do citlivé reprodukční fáze. Rostliny ozimé pšenice se v prosinci na pokusné stanici v Ruzyni držely ve vegetativní fázi, zatímco ječmeny toto stadium u hlavní odnože překročily.
„Na počátku zimy byla nastartována vynikající mrazuvzdornost u ozimé pšenice, nižší pak u ozimého ječmene a řepky (u těchto druhů je vždy nižší). Nyní záleží jen na počasí, zda se tato úroveň odolnosti vůči mrazu udrží, nebo jestli se rychle ztratí,“ upozornila Ing. Prášilová.
Neméně závažným problémem je působení biotických stresů. Minulou zimu (2006/2007) byly rostliny poškozeny již v listopadu a prosinci.
Co čeká porosty
Jak uvedla RNDr. Eliška Sychrová z VÚRV, loňský podzim nepřál rozvoji patogenů. Nepředpokládá, že by se v současné době v porostech rozšířilo padlí travní (Blumeria graminis), ale aktuální podmínky vyhovují dvěma skupinám chorob. Pseudocercosporella herpotrichoides, původce pravého stéblolamu, způsobuje vážnou chorobu ozimé pšenice. Při dostatečné vlhkosti a v hustém porostu má ideální podmínky pro sporulaci i šíření.
Listové pochvy a báze stébel obilnin mohou napadat i dalšími patogeny, zejména houby rodu Fusarium (letošní průběh zimy nepřál rozvoji sněžné plísnivosti) a Rhizoctonia (na jaře by se pěstitelé měli zaměřit na stav pat stébel).
„Letošní rok má také velmi vhodné podmínky pro šíření listových skvrnitostí – braničnatky pšeničné (Mycosphaerella graminicola) a helmintosporiové hnědé skvrnitosti pšenice (Pyrenophora tritici-repentis),“ pokračovala RNDr. Sychrová.
„Každoročně pěstitele trápí klasové choroby. Jejich výskyt se nedá předpovídat, je závislý na počasí v konečných fázích před metáním. Postřik proti nim se doporučuje preventivně,“ vysvětlila RNDr. Sychrová a dodala, že postup houbových chorob může omezit silný jarní přísušek.
K napadení klasů fuzárii přispívá podle Ing. Jany Chrpové, CSc., z VÚRV zpracování půdy, jednostranné osevní postupy s velkým zastoupením obilnin (především kukuřice) a povětrnostní podmínky.
Virová nebezpečí
K nejvýznamnějším virózám patří virová zakrslost pšenice (WDV), jejímž přenašečem jsou nymfy a dospělci kříska polního, a virová žlutá zakrslost ječmene (BYDV) s přenašeči – mšicemi. Jak upozornil doc. Kocourek, letošní zima neumožnila přezimování dospělců křísků. Napadení porostů virovou zakrslostí pšenice by mělo být v letošním roce nižší, ale na časně setých porostech se očekává výskyt, který bude na jaře vyžadovat ochranná opatření insekticidy. Poprvé se přípravky aplikují v době, kdy se líhnou nymfy. Teplá zima naopak vyhovuje mšici kyjatce osení, která přezimuje ve formě vajíček, bude se brzy líhnout a velmi časně zahájí přelet. Výskyt ostatních mšic se všeobecně nedá předpovídat.
„Obě choroby se na našem území objevují a jejich výskyt se střídá. Zdá se, že napadení BYDV klesá a spíše se objevuje WDV. Podle posledních informací však narůstá počet rostlin infikovaných BYDV,“ uvedla Ing. Chrpová z VÚRV.
Napadení jařin se podle doc. Kocourka může omezit agrotechnikou, regulací výdrolu, určením optimálního termínu ošetření (na podzim v době, kdy má křísek největší aktivitu).
Výzkumné ústavy mohou nově navrhovat přípravky pro registraci. Na základě testování dvanácti přípravků s kontaktním a systémovým účinkem působení podal VÚRV na Státní rostlinolékařskou správu návrh na rozšíření registrace čtyř insekticidů proti křísku polnímu jako přenašeči virové zakrslosti pšenice. Týká se to přípravků Fury 10 EW a Cyperkill 25 EC v dávce 0,1 l/ha, Nurelle D (0,6 l/ha) a Perfekthion (1 l/ha). V současné době jsou v řízení a do jara mají být zaregistrovány.
Odrůdy ozimé pšenice, které jsou registrované v ČR, vykazují různou úroveň rezistence. „Nejvíce odolné k BYDV jsou odrůdy Niagara, Meritto, Rexia, Athlet, Svitava, Ebi a podle jednoletých výsledků i Dromos. U jarní pšenice vykazuje odolnost k BYDV odrůda Leguan,“ upozornila Ing. Chrpová.
Rizikové plevele
Na problémové plevele se zaměřil Ing. Jan Mikulka, CSc., z VÚRV. Podle něj sveřep jalový nebo sveřep měkký patří mezi ty, které se dříve nevyskytovaly. Jejich vývoj je velice rychlý, po vzejití brzy vytváří rostliny, jež jsou odnožené a tolerantní vůči herbicidům.
Na úhorník mnohodílný zabírá jen úzké spektrum herbicidů. Přípravky, které používáme při ochraně proti plevelům umožňují selekci kakostů a pumpav. Ty vzcházejí od jara do podzimu, jsou houževnaté a těžko se hubí.
Při teplých zimách, kdy nepromrzá půda, přichází problém s vytrvalými plevelnými druhy. Pýr a pcháč dříve nastupovaly v pozdním jaru, nyní raší již na podzim. Zasáhnout proti těmto plevelům se musí ihned po zahájení vegetace.
Barborka obecná a obloučnatá se vyskytují v porostech řepky a hořčice. Jde o příbuznou brukvovitou plodinu, na kterou nepůsobí používané herbicidy.
Rod kamyšník byl doposud spojován převážně s výskytem na zamokřených polích. V současné době se stále častěji setkáváme s hromadným rozrůstáním kamyšníku jako plevele v polních kulturách.
Původně subtropická rostlina šťavelka růžkatá patří mezi vytrvalé plevele. Dříve u nás nepřezimovala, ale v současných zimách ano.
Bližší pohled na ozimou řepku
Vyšší cena za ozimou pšenici podle Ing. Davida Bečky z ČZU způsobila, že bylo zaseto přibližně o pět procent méně ozimé řepky než loni. Řepka byla na podzim silná, velmi dobře zakořeněná. Podle současného stavu porostů lze předpokládat nadprůměrné výnosy a velmi dobré ceny.
Kvůli neobvyklému teplu začínají pěstitelé přemýšlet o ochraně proti stonkovým krytonoscům. Ing. Bečka doporučuje zahájit ochranu na přelomu února a března levnými pyretroidy. Hlavní nálet stonkových krytonosců přichází v polovině března. V tomto období je již nejvhodnější použít osvědčený přípravek Nurelle D. Na dolet krytonosců a blýskáčka doporučuje Talstar 10 EC. Výskyt šešulových škůdců bude podle Ing. Bečky stejný nebo vyšší, protože narůstá minimalizace. Teplá zima vyhovuje také hrabošům.
Rozhodnutí některých pěstitelů zahájit hnojení bylo správné. „Od poloviny února můžeme aplikovat první regenerační dávku (kořínkovou) 40 – 60 kg N/ha. Druhou regenerační dávku (srdíčkovou) použijeme ve stejném množství jako první v době, kdy se začíná zelenat srdíčko. Následují prodlužovací a dolaďovací dávky,“ informoval Ing. Bečka. Celková dávka dusíku u optimálně hustých porostů (30 – 50 rostlin na m2) by měla být na úrovni 150 – 200 kg N/ha.
Mnoho pěstitelů se obává působení sulfonylmočovin na následně vysetou řepku. Jak uvedl Ing. Bečka, z dvouletých pokusů vyplývá, že efekt sulfonylmočovin při standardní i o třetinu zvýšené dávce byl na řepku minimální. Loňský deštivý podzim ovšem způsobil reziduální působení účinné látky clomazone na řepku. Vybělení rostlin většinou brzy odezní, ale byly zaznamenány i retardace v růstu.
Ekonomika plodin
Ozimá pšenice podle prof. Ing. Jana Vašáka, CSc., z ČZU není příliš výhodnou plodinou. Mnohem lépe hodnotí sladovnický ječmen, stálici na našem trhu, jehož cena by se mohla vyšplhat až na 7000 Kč/t.
Ještě nedávno se zdálo, že ceny řepky porostou na rekordní hodnoty. Prof. Vašák ale upozornil na to, že se snižuje cena za palmový olej, a proto nepředpokládá zvyšování cen této plodiny.
„Podle toho, jak se prodává osivo máku, plochy pravděpodobně vzrostou na 70 000 ha. Zajímavostí je, že jarní mák vysévaný na podzim má velmi kvalitní a vitální osivo, které klíčí z devadesáti procent,“ pochvaloval si prof. Vašák.
Zamyslel se také nad tím, zda by v našich podmínkách bylo možné zavést dvouúrodový systém. V případě, že budeme vysévat jarní plodiny na podzim, například jarní ječmen, který mimochodem letos dobře přezimoval, sklizeň bude časnější. V červnu nebo v červenci pak máme možnost zasadit například brambory.
