Půdní bakterie bývá poměrně obtížné studovat, ačkoliv jsou klíčem ke zdraví naší biosféry. Mění rostlinnou biomasu na půdní organickou hmotu, která je základem pro úrodnost půdy a obsahuje třikrát více uhlíku než atmosféra. Bakterie svým fungováním ovlivňují, jak mnoho uhlíku se znovu uvolní do atmosféry nebo kolik ho bude uloženo v půdě. Každým rokem půdní mikroorganismy zpracují asi šestkrát více uhlíku, než představují všechny antropogenní emise dohromady.
V půdě je uloženo více uhlíku, než ve všech rostlinách na planetě a atmosféře dohromady a organická hmota v ní dokáže zadržet asi 20 % antropogenních emisí uhlíku. Avšak faktory, které ovlivňují ukládání a uvolňování uhlíku, je poměrně problematické studovat, protože modely k predikci klimatické změny v souvislosti s koloběhem uhlíku mají své limity. Výsledky nových vědeckých prací například pomáhají vysvětlit množící se důkazy, jež poukazují na to, jak mohou být velké uhlíkové molekuly uvolněny z půdy rychleji, než se v běžných modelech předpokládalo.
Vědci z University of Cornel vyvinuli inovativní techniku ke sledování mikroorganismů a pochopení různých způsobů, kterými zpracovávají uhlík obsažený v půdní organické hmotě. Tato zjištění pak přidali ke znalostem toho, jak bakterie přispívají ke globálnímu uhlíkovému cyklu. Díky lepšímu pochopení úlohy, kterou bakterie hrají v koloběhu uhlíku, bude určitě pomoženo nejenom těm vědcům, kteří se zabývají modelováním změn klimatu, aby dosahovali vyšší přesnosti svých předpovědí.
Článek „Multi-Substrate DNA Stable Isotope Probing Reveals Guild Structure of Bacteria that Mediate Soil Carbon Cycling,“ který byl publikován v Proceedings of the National Academy of Sciences, přinesl vodítka k tomu, jak je půdní organická hmota vytvářena a ztrácena, a to prostřednictvím odhalení různých strategií, které půdní mikroorganismy používají při zpracování uhlíku z rostlinných pletiv.
Podle profesora Daniela Buckleye ze School of Integrative Plant Science Soil and Crop Sciences Section na College of Agriculture and Life Sciences by vědci chtěli použít získané informace ke studiu těchto mikroorganismů, aby se pokusili lépe porozumět tomu, co a proč tyto organismy dělají. Protože právě tyto nedostatky se ukázaly být jednou z největších příčin nejasností a nepřesností počítačového modelování, které predikuje koloběh uhlíku a klimatickou změnu.
Pokud by se podařilo důkladně pochopit mikrobiální funkce, tak by se možná daly zpřesnit predikce uhlíkového cyklu v budoucnosti a přijímat lepší rozhodnutí týkající se zacházení s půdou.
