Meziplodiny jsou zemědělské druhy, pěstované jako doplňková plodina k hlavní kultuře.
Mezi základní podmínky, které je potřeba při jejich pěstování uvážit, patří výběr vhodné meziplodiny, či jejich směsi. Pokud zvolíme vhodnou kombinaci meziplodin ve směsi, můžeme získat další pozitivní efekt, který vyplývá ze synergie obou či více plodin, popř. zvýšit pěstitelskou jistotu v případě méně příznivých podmínek.
Meziplodiny mají řadu přínosů, které nemají bezprostřední přímý vliv na produkci a zisk zemědělských podniků, ale v delším časovém horizontu přispívají ke stabilitě a udržitelnosti agroekosystému. V některých případech zvyšují odolnost systému vůči nepříznivým vlivům.
Největším přínosem je zadržení dusíku a dalších živin, které podléhají vyplavení. Tato schopnost je důležitá především v průběhu meziporostního období, které je vzhledem k nasycení půdního profilu vodou nejrizikovější. Zařazení meziplodin snižuje vyplavení nitrátu a dalších živin, draslíku, vápníku, hořčíku. Strniskové meziplodiny jsou ověřeným způsobem, jak zadržet nitrátový dusík (a další živiny) v biomase. Nitráty, spolu s fosforem, z difúzních zdrojů ze zemědělské půdy, jsou jednou z příčin eutrofizace vodních nádrží a toků. Vysoká koncentrace nitrátů se objevuje i ve zdrojích podzemních vod využívaných pro pitnou vodu.
Zařazení meziplodin prodlužuje dobu pokryvu půdy, to má vliv na redukci energie kapek deště a snížení povrchového odtoku. Spolu s vlivem porostu, kořenového systému a tvorbou mulče ze zbytků rostlin to vede ke snížení vodní eroze. Na základě snížení rizika eroze a ceny půdy lze odhadnout potenciální přínos. Rostlinný pokryv a mulč mají podobný efekt i na zmírnění větrné eroze.
Meziplodiny zvyšují využití energie slunečního záření ve formě tvorby biomasy, nadzemních a podzemních částí. Protože ve většině případů se celá biomasa zapravuje do půdy, stává se zdrojem energie a dalších látek pro půdní edafon. Výsledkem je oživení půdy, podpora aktivity mikroorganismů, různých mezistupňů rozkladu organické hmoty a tvorby humusu. Nadzemní a podzemní zbytky biomasy zlepšují bilanci organické hmoty v půdě. Přínos lze kvantifikovat na základě obsahu sušiny, poměru C/N a dalších ukazatelů (Vach, Javůrek 2006). Porost s vertikálním rozlišením podmínek (teplo, vlhkost, světlo) vytváří zdroje potravy a refugium pro užitečné organismy, přispívá k podmínkám pro zvýšení biodiverzity v nadzemním prostoru i v rizosféře. Vegetační pokryv půdy a mulč posklizňových zbytků snižují neproduktivní výpar vody z holé půdy, zbytky rostlin zadržují sníh, a tím zlepšují využití vody ze sněhu.
Meziplodiny podporují vyšší úživnost krajiny. Vzrostlé porosty meziplodin poskytují potravu a úkryt divokým zvířatům, především vysoké zvěři, zajícům a bažantům. Snižuje se tak riziko úhynů vysoké zvěře z důvodu jednostranné stravy. V současné době zemědělci nemají příliš zájem na zvýšení stavu divoké zvěře v krajině. Divoká zvířata se často stávají významnými škůdci zemědělských porostů (převážně černá zvěř v porostech kukuřice). Zájmy zemědělců a myslivců jsou často opačné.
Časně zaseté hmyzosnubné druhy meziplodin jsou v době květu zdrojem především pylu pro včely a další opylovatele. V poslední době se objevily případy hromadného úhynu včelstev. Tento jev, nazýván jako syndrom zhroucení včelstev (Collony Colapse Disorder – CCD) je z části způsoben jednostrannou výživou včel, která způsobuje nižší obranyschopnost včel vůči dalším škodlivým činitelům, jako jsou pesticidy, virová onemocnění atd. Časně zaseté meziplodiny kvetou v období podletí a na podzim, tedy v období, kdy se rodí tzv. zimní včely. V druhově chudé kulturní krajině je kvetoucí porost meziplodin pro včelstva významný zdroj pylu.*
Příspěvek vznikl za podpory MZe v rámci řešení projektu MZe ČR: RO 0417 a Národního programu ČR 17/2011-MZe.
Ing. Jiří Hermuth
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
Foto archiv redakce
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 4/2017.
