Orná půda u nás neustále ubývá a zároveň více než polovinu její výměry ohrožuje vodní eroze a stejnou plochu i utužení. Pěstitelé by měli zlepšování půdní struktury a úrodnosti věnovat větší pozornost. Zlepšovat stav půdy lze především vhodnými pěstitelskými technologiemi a pěstováním meziplodin, luskovin nebo luskovinoobilních směsek.
Na půdě Zemědělského obchodního družstva Mrákov na Domažlicku se konal seminář, na kterém se zemědělská veřejnost mimo jiné seznámila s účinnými protierozními opatřeními u kukuřice nebo s pěstováním meziplodin, luskovin a luskovinoobilních směsí.
Ing. Jan Srbek z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i. (VÚMOP), mimo jiné představil různé možnosti protierozních opatření. Jedním z nich je zakládání porostů do ochranné plodiny, případně do rostlinných zbytků. Na mírně erozně ohrožených plochách (MEO) při vysévání rostlin s nízkou ochrannou funkcí je potřeba dodržet minimálně dvacetiprocentní pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu.
Poté ještě k datu 30. června je potřeba zachovat alespoň desetiprocentní pokryvnost. Po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že se při zakládání porostů s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách uplatnila půdoochranná technologie.
Pokryv má zásadní vliv na omezení smyvu půdy. V případě třicetiprocentní pokryvnosti se snižuje erozní činnost o polovinu a při devadesátiprocentního pokrytí půdy klesá pod pět procent.
Proti erozi velmi dobře chrání technologie přímého setí do meziplodiny (no-till). Porosty kukuřice se obvykle zakládají do rostlinných zbytků. Nejčastěji se uplatňuje svazenka vratičolistá, hořčice bílá, ředkev olejná nebo různé druhy žita. Některé meziplodiny svým kůlovým kořenem zlepšují vsakování povrchové vody do půdního profilu, kdy dochází k takzvanému efektu bio-drillingu.
Také pásové zpracování půdy (strip-till) napomáhá k výraznému omezení eroze. Půda se zpracovává pouze v úzkých páscích o šířce zhruba pětadvaceti centimetrů. Na erozně ohrožených pozemcích představuje nutnost návaznost na meziplodinu nebo předplodinu. K tomuto účelu může posloužit například svazenka vratičolistá, hořčice bílá, ozimé žito i travní porosty. Technologie no-till i strip-till jsou zařazeny do standardu DZES 5.
Další vhodnou protierozní variantu při pěstování kukuřice představuje podsev podplodin. V pokusech VÚMOP se ověřuje dvanáct kombinací plodin i směsí. K ověřovaným plodinám patří například žito, svazenka a jílek. Ve směsích se mimo jiné vysévá jílek s vikví, případně jílek s jetelem plazivým. Ověřují se také směsné kultury s komonicí nebo lupinou. Pěstování kukuřice s podplodinou výrazně omezuje erozi.*
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!