Porovnávání pěstebních technologií ozimé pšenice na mezinárodní úrovni je tradiční součástí zemědělské výstavy DLG - Feldtage těšící se velkému zájmu návštěvníků. DLG - Feldtage pořádá každé dva roky Německá zemědělská společnost (Deutsche Landwirtschafts-Gesellschaft) vždy v jiné spolkové zemi Německa. Výstavu si během tří dnů konání prohlédne 15 - 20 tisíc lidí z Německa a ze sousedních zemí. Návštěvnost z České republiky závisí na dostupnosti místa konání od našich hranic.
Cílem demonstračních pokusů je ukázka způsobů pěstování ozimé pšenice ve spolkových zemích Německa a v agrárně vyspělých státech Evropy, dále pak ekonomické posouzení pěstebních technologií na základě nákladů, dosaženého výnosu zrna a jeho kvality. Konečné hodnocení je prováděno podle tzv. příspěvku na úhradu (zisku a nepřímých nákladů) - rozdíl tržeb za vyprodukované zrno a přímých (variabilních) nákladů.
V loňském roce se DLG – Feldtage 2000 konaly na pozemku zemědělského podniku Agrargenossenschaft „Börde“ v Rottmerslebenu u Magdeburgu (spolková země Sachsen-Anhalt). Mezinárodního porovnávání pěstebních technologií pšenice se účastnilo celkem 13 institucí (šest z Německa a sedm z okolních zemí - Belgie, Česka, Francie, Nizozemí, Polska, Švédska a Švýcarska), každá instituce prezentovala tři odrůdy a technologie. U dvou technologií byla možnost volby odrůdy, třetí technologie byla prováděna se společnou vysoce kvalitní potravinářskou odrůdou Aron (E). Za Českou republiku se akce účastnil Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o., s odrůdami Sulamit, Bandit a Aron (tabulka 1).
Charakteristika stanoviště
Rottmersleben leží ve středním Německu na okraji úrodné magdeburské oblasti. Průměrná roční teplota je 9,1 °C, průměrná suma ročních srážek 494 mm. Číslo charakterizující úrodnost stanoviště má hodnotu 85 (možné maximum je 100). Půda je hlinitá, degradovaná černozem na spraši, A-horizont 40 - 60 cm rychle přechází v C - horizont. Obsah humusu se pohybuje pod 2 %, pro danou kvalitu půdy je spíše nízký. Půdní dusík je snadno mineralizovatelný, ale půda má malou pufrovací schopnost pro jeho udržení. Zásobenost draslíkem a fosforem je mírně podprůměrná, obsah mikroživin je optimální, pH = 7. Předplodinami byly tři obilniny (1999 - jarní ječmen, 1998 - tritikale, 1997 - ozimá pšenice).
Založení pokusu a přezimování
Pěstební technologie byly porovnávány v polních pokusech s velikostí parcelek 10 m2 ve čtyřech opakováních. Půda byla připravována jednotně pro všechny technologie podobně jako základní hnojení (1. října 1999 - 100 kg P2O5. ha-1 a 150 kg K2O.ha-1). Pokus byl zaset 5. října 1999 (optimální agrotechnický termín pro danou oblast). Průměrná vzcházivost byla 93 % (nejnižší dosažená hodnota 88 %). Během zimy nebyly porosty poškozeny mrazem. Sklizeň proběhla 26. července 2000.
Průběh vegetace v roce 2000
V porovnání s obvyklými podmínkami ve středním Německu bylo počasí extrémně teplé a suché. Obnovení vegetace na jaře nastalo relativně brzy (kolem 10. března). Průměrné měsíční teploty v období březen - červen byly o 2 - 3 °C nad klimatickým normálem. To vedlo k vysokým požadavkům porostů na vláhu. Ty však v důsledku podnormálních srážek nebyly naplněny. Zimní srážky (do konce března) byly průměrné. Od dubna do června vznikl vláhový deficit oproti normálu 65 mm, což odpovídá 50 % klimatického normálu. Srážky více než 5 mm, které zajišťovaly účinnost aplikovaných pevných hnojiv, spadly pouze třikrát (28. 3. - 6 mm, 19. 4. - 11,2 mm a 26. 5. - 8,2 mm). Vysokými teplotami a suchem byl vyvolán stres, který se projevoval zvláště zřetelně v červnu.
Průběh počasí snížil účinnost hnojení dusíkem, na druhé straně došlo pouze k malému napadení porostů houbovými chorobami. Důsledkem průběhu povětrnosti byla standardní úroveň výnosů pro dané stanovištní podmínky. V pokusu s volně volitelnými odrůdami bylo dosaženo průměrného výnosu 7,63 t.ha-1 a v pokusu se společnou odrůdou Aron 6,68 t.ha-1. Kontrolní varianta bez hnojení dusíkem a bez chemické ochrany dala výnos 5,80 t.ha-1.
Rozdíly mezi pěstebními technologiemi
Strategie tvorby pěstebních technologií byla u jednotlivých účastníků rozdílná (vzhledem k rozdílům mezi regiony a zeměmi tomu nemohlo být jinak). Již volba odrůd vytvářela velkou různorodost. V pokusu s volnou volbou odrůd bylo do 26 technologií zařazeno 17 odrůd. Nová odrůda Drifter byla použita pětkrát. Výsevky se pohybovaly v rozpětí 220 - 420 klíčivých zrn na 1 m2 s převahou v intervalu 300 - 350 klíčivých zrn na 1 m2. Celková dávka dusíku činila od 70 do 220 kg.ha-1. Rovněž v ochraně porostů byly mezi jednotlivými pěstebními technologiemi značné rozdíly.
Všichni účastníci považovali za nutné ošetření herbicidy proti plevelům (jednoděložným i dvouděložným). Zaplevelení pozemku bylo ale poměrně malé, až na lokálně se vyskytující pcháč. V závislosti na odolnosti odrůd proti poléhání byly za účelem zkrácení délky stébla používány regulátory růstu (CCC) v jedné až dvou aplikacích. Jednou nebo dvakrát byly použity také fungicidy, ale vzhledem k průběhu počasí a omezenému výskytu houbových chorob pouze s malým efektem. Někteří účastníci (zvláště Švédové, Francouzi, Pflanzenschutzamt Hannover a Verein Agrarwissenschaften Kiel) využívali směsi kapalných hnojiv a fungicidů a tím snížili počet pojezdů po pozemku na čtyři až pět. U většiny ostatních účastníků vyžadovala pěstební opatření šest až osm pojezdů. Rozdíly v prováděných pěstebních opatřeních vedly k velmi rozdílným přímým nákladům v rozmezí asi 1000 - 1450 DM.ha-1.
Dosažené výsledky
V pokusu s volnou volbou odrůdy se výnosy pohybovaly v rozpětí 6,34 - 8,63 t.ha-1 se statisticky průkaznou diferencí 0,71 t.ha-1. Pro porovnání prováděných pěstitelských opatření bylo možné na základě statistiky průkazných rozdílů ve výnosu pěstební technologie rozdělit do čtyř skupin (tabulka 3). Rozdíly ve výnosech měly dvě hlavní příčiny - volbu vhodné odrůdy a aplikaci dusíku.
Volba odrůdy: Ve skupině pěstebních technologií s nejvyššími výnosy se nacházely výkonné odrůdy (tabulka 2), které v daných podmínkách dosáhly pekařské kvality zrna B a C (výjimkou byla odrůda Ludwig). Druhou skupinu tvořily převážně tyto výkonné odrůdy, ale také v daných podmínkách dosud nezkoušené odrůdy. Ve třetí a čtvrté skupině se nacházely pro tyto podmínky neadaptované odrůdy zahraničních účastníků. Například naše odrůda Sulamit, která tam dala poměrně nízký výnos (7,12 t.ha-1) a také neočekávaně nízkou kvalitu zrna oceněnou pouze 23,00 DM.ha-1. Obecně pokus ukázal, že volba vhodné odrůdy je důležitým faktorem pro dosažení vysokého výnosu i kvality produkce. Nejlepších výsledků bylo dosaženo s vysoce kvalitními odrůdami adaptovanými pro místní podmínky (Magdeburger Börde).
Aplikace dusíku: Vhodnou strategii hnojení dusíkem bylo obtížné stanovit, neboť obsah Nmn v půdě byl na jaře velmi vysoký, ale v důsledku sucha dusík nepůsobil podle obvyklých předpokladů. Vysoké produktivity porostů bylo dosaženo při vyšší celkové dávce dusíku a při hnojení v ranějších etapách vývoje (tabulka 3). Vyšší celková dávka dusíku a větší „nahnojení“ na jaře se ukázaly výhodné i v pokusu se společnou odrůdou Aron. Výrazně méně příznivě zde působila pozdější aplikace dusíku, neboť porosty měly nižší produktivní hustotu (v důsledku průběhu počasí v zimním a jarním období). Využití kapalného hnojiva (AHL) k pozdnímu přihnojení vedlo spíše ke zvýšení stresu.
Plevele, choroby a škůdci měli menší vliv na tvorbu výnosu než volba odrůdy a stanovení doby, dávky a formy aplikovaného dusíkatého hnojiva. Plevele se vyskytovaly v poměrně malém množství. V důsledku sucha nebylo třeba odolnost proti poléhání posilovat. Aplikace regulátorů růstu výnos spíše snižovala. I když byla mírná zima, byl výskyt chorob pat stébel prakticky bezvýznamný. Na konci zimy došlo u náchylných odrůd k výskytu padlí travního na hranici nutnosti ošetření. Jeho šíření však bylo zastaveno nástupem sucha po 20. dubnu. V době sloupkování se na většině odrůd vyskytovala braničnatka pšeničná, v metání se její výskyt mírně zvýšil. Sucho v období 20. 4. - 23. 6. její negativní vliv na výnos omezilo. Průběh počasí vytvářel příznivé podmínky pro rez pšeničnou, která se od začátku kvetení (DC 60) vyskytovala v rozsahu malého až středního napadení.
Závěr
Konečné hodnocení bylo prováděno na základě výše příspěvku na úhradu (rozdíl tržeb a přímých nákladů). Rozhodovaly o něm jak dosažené výnosy a kvalita určující cenu za jednotku produkce, tak výše celkových přímých nákladů na jednotlivé pěstební technologie. Nejlepších výsledků (hodnota příspěvku na úhradu nad 1900 DM.ha-1) bylo dosaženo při vysokých výnosech a průměrných nákladech u následujících pěstebních technologií a odrůd:
- Pflanzenschutzamt Hannover (Německo) s odrůdou Aron,
- HIR Malmöhus (Švédsko) s odrůdami Ritmo a Drifter,
- Hochschule Anhalt Bernburg (Německo) s odrůdou Bandit,
- Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. (Česká republika) s odrůdou Bandit.
Výsledky hodnocení jednotlivých institucí (přes všechny tři varianty pěstebních technologií) jsou uvedeny v tabulce 4. Největšího výnosu a tržeb dosáhl „domácí“ účastník (Agrargenossenschaft „Börde“ Rottmersleben), ovšem při vysokých nákladech. Nejnižší náklady měli Švédové, kteří také dosáhli nejvyšší průměrné hodnoty příspěvku na úhradu i nejnižších nákladů na jednotku produkce. Hned na druhém místě ze třinácti účastníků skončil Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o., a to jak z hlediska průměrné hodnoty příspěvku na úhradu, tak i průměrných nákladů na jednotku produkce.
Mezinárodní porovnání tak prokázalo, že pěstební technologie ozimé pšenice rozpracované v Zemědělském výzkumném ústavu Kroměříž, s.r.o. a používané v České republice jsou na porovnatelné úrovni se způsoby pěstování této plodiny v agrárně vyspělých zemích Evropské unie. Dobré ekonomické výsledky jsou výsledkem optimalizace pěstebních opatření a harmonizace úrovně vstupů ve vztahu ke stanovištním podmínkám. To zvyšuje rentabilitu a konkurenceschopnost pěstování obilnin a zároveň umožňuje omezovat nepříznivé dopady na životní prostředí.
Doc. Ing. Jan Křen, CSc.,
Zemědělský výzkumný ústav
Kroměříž, s.r.o.,
RNDr. Tomáš Spitzer,
Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně
