Merlík bílý je v České republice hojně rozšířený, zejména v nížinách a podhorských oblastech. Je značně variabilním druhem, který zapleveluje všechny kulturní plodiny, zejména okopaniny a zeleninu. Ochrana proti jeho šíření spočívá ve využití komplexu preventivních a přímých opatření.
Merlík bílý se vyskytuje téměř po celém světě, převážně v mírných pásmech severní i jižní polokoule. V České republice je hojně rozšířený, vyskytuje se převážně v nížinách a podhorských oblastech. Zapleveluje všechny plodiny, zejména okopaniny a zeleninu, ale významně také prořídlé obiloviny. Svým kořenovým systémem odebírá plodinám vláhu a živiny a zastiňuje je. Je často hlavní součástí druhotného neboli pozdního zaplevelení. Merlík bílý je nejrozšířenějším druhem v půdní zásobě semen plevelů (tvoří často i přes 50 % této zásoby). Je rovněž považovaný za jeden z nejvýznamnějších ruderálních plevelů, jelikož hojně osidluje stanoviště výrazně ovlivněná lidskou činností a též stanoviště ponechaná svému osudu, jako jsou rumiště a skládky, roste také u opuštěných sídel a na okrajích cest. Semena opatřená okvětím se po okolí rozšiřují nejčastěji větrem nebo (po vypadání na zem) přívalovými srážkami, dále též osivem, kompostem a hnojem. Merlík bílý je druh velmi přizpůsobivý vnějším podmínkám. Na rozdíl od ostatních druhů merlíků je schopen vytvořit reprodukční orgány i v hustých a zapojených porostech plodin. Značný význam pro další zaplevelování mají solitérní rostliny merlíku bílého, které zůstaly v porostech živé po aplikaci plevelohubných zásahů.
Možnosti ochrany
Základ systému ochrany proti merlíku bílému spočívá v zabránění dozrání rostlin. Systém ochrany musí být komplexní – od preventivních opatření (čistota osiva, statkových hnojiv; podpora konkurenceschopnosti kulturních plodin, pravidelné střídání plodin) po přímé hubení mechanické a chemické. Jedná se o pravidelné odstraňování rostlin okopávkou, plečkováním aj., jejich hubení v ohniscích a na kompostech. V minulosti byla prokázána získaná odolnost některých biotypů merlíku k triazinovým a jiným herbicidům, avšak současný sortiment herbicidních přípravků s delšími reziduálními účinky v půdě se dobře vyrovná i s druhotným zaplevelením okopanin a zeleniny v letním období.
Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ Brno
Foto Maksymilian Buś
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 11/2024.