04.11.2022 | 04:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Měnící se klima a pěstování ozimů

Ozimé plodiny jsou důležitou součástí osevních postupů, avšak zvládnutí jejich pěstování bývá spojeno s nejedním problémem. Překonání zimy je jednou z nich. Dále jsou stále častěji zkoumány a zohledňovány vlivy jejich pěstování na životní prostředí. Nicméně ani tento vztah není jednostranný, a tak i změny v životním prostředí působí na produkci.

 

Stoupající teploty a klesající úhrny srážek se netýkají pouze teplých částí roku, ale promítají se i do zimních období. I když na jedné straně mohou mírnější zimy znít jako vítaná změna, a to i pro některé zemědělce, protože by taková změna teplot mohla pro pěstované rostliny znamenat omezení mrazového stresu a vytvoření lepších podmínek jejich růst. Avšak, pojí se s tím i redukující se sněhová pokrývka, takže ten obrázek nemusí být až tak slunečný.

 

Sněhová pokrývka

Letos na jaře mezinárodní tým vědců, které vedl Zhenong Jin, Ph.D. – odborný asistent v Department of Bioproducts and Biosystems Engineering na University of Minnesota – zkoumal důsledky, které by mohly být spojeny s teplejšími zimami a úbytkem sněhové pokrývky, pro nejvýznamnější ozimou plodinu v USA, kterou je ozimá pšenice.

Důsledky změn zimních srážek a sněhové pokrývky pro dostatek vláhy začínají být chápány v souvislosti s ozimými plodinami, které jsou na přírodních srážkách do značné míry závislé. Podle vědců může přehnaný optimismus týkající pěstování ozimých plodin v podmínkách klimatických změn představovat rizika. Vědci využili panelovou regresi k analýze opakovaných pozorování v průběhu času, aby přiřadili meziroční variabilitu výnosu ozimé pšenice environmentálním faktorům, které zahrnovaly chladné období s mrazivými dny, dny s narůstajícími teplotami, úhrnné srážky během roku i přítomnost sněhové pokrývky v průběhu mrazivých dní.

Vědci zjistili, že v letech 1999–2019 snížila izolační vrstva sněhové pokrývky ztráty výnosu v důsledku mrazového stresu o 22 %. Studie zvýraznila potenciální rizika vymrzání v zimách s nižší sněhovou pokrývkou, zejména když byly rostliny vystaveny teplejším podmínkám, které mohou vést ke ztrátám zimovzdornosti, což může způsobit významné ztráty výnosu ozimů.

Tento výzkum poskytne informace šlechtitelům, kteří při vytváření nových „smart“ odrůd zvažují komplexní vlivy oteplování, omezené sněhové pokrývky a příležitostných mrazů. Výsledky také zdůrazňují nutnost zlepšení procesů v plodinových modelech, které souvisí se sněhovou pokrývkou, pro lepší hodnocení účinků klimatické změny a adaptačního potenciálu v pěstitelských systémech.

Stojí za zmínku, že místy je stres z mrazu oceňován, protože pomáhá zemědělcům kontrolovat škůdce a choroby, ale zatím není k dispozici dostatek dat, aby byl tento faktor zohledňován.

 

Více krmiv i méně ztrát

Aplikace hnojiv, ať už organických nebo umělých, je nejenom přínosem pro zvyšování výnosů, ale také rizikem pro životní prostředí. Proto bylo na aplikaci hnojiv zavedena řada regulačních opatření a další možnosti zkoumají vědci, například i ti z Penn State.

Ve dvouleté studii vědci z Russel E. Larson Agricultural Research Center na Penn State porovnávali účinky několika možností, které by zemědělci mohli zavést, aby určili jejich prospěšnost pro životní prostředí a produkci hlavních plodin. Vědci porovnávali účinky injektování kejdy do půdy s její aplikací na povrch, ale též pěstování žita, jako zimní meziplodiny s jeho pěstováním na píci, která se sklízí až později na jaře, a do třetice aplikaci kejdy před vysetím meziplodiny v září s aplikací posunutou do listopadu, kdy už jde do vytvořeného porostu žita.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down