Pěstování geneticky upravených plodin je ve světě velmi rozšířené, ale v České republice se v současnosti žádné nepěstují. Na našem území je povoleno pěstování Bt kukuřice odolné vůči zavíječi kukuřičnému, o kterou ale pěstitelé nemají v posledních letech zájem.
GMO plodiny se ve světě ve větším měřítku pěstují už více než čtvrt století. V roce 1996 se začalo s geneticky modifikovanými plodinami v USA, Číně, Argentině, Kanadě, Austrálii a Mexiku.
Plochy oseté geneticky upravenými plodinami neustále stoupají. Největší výměru zaujímá sója následovaná kukuřicí, bavlníkem a řepkou. Jako GMO se ale v současnosti pěstují více než čtyři desítky rozmanitých plodin. Můžeme se s nimi setkat na celém území Severní a Jižní Ameriky i Austrálie, v jihovýchodní Asii a v některých oblastech Afriky a Evropy. V mnohých zemích, kde GMO nejsou povoleny, se pěstují nelegálně.
V České republice se sice geneticky upravené plodiny nepěstují, ale ve velké míře se dovážejí, hlavně sójové boby na krmení hospodářských zvířat. Evropská unie je v produkci sóji soběstačná jen zhruba z pěti procent. Do Evropy se dováží významné množství GM kukuřice, řepky a produktů z bavlníku.
Nakládání s GMO se ve světě reguluje. Legislativa je v jednotlivých státech velmi odlišná. Zatímco v řadě zemí se geneticky upravené plodiny pěstují, některé státy naopak zakazují využití GMO úplně. Na území Evropské unie se uplatňuje princip předběžné opatrnosti.
Na problematiku geneticky modifikovaných organismů byla zaměřena konference s názvem Nové techniky šlechtění (NBT) – naděje v boji s klimatickou změnou, kterou uspořádala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.
S přednáškou Novinky ze světa GMO vystoupil Mgr. Aleš Pečinka, Ph.D., z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. V ústavu se mimo jiné zabývají studiem rostlinných genomů za účelem poznání a vývoje nových šlechtitelských metod.
Ve své přednášce se Mgr. Pečinka zaměřil na rizika produkce potravin, pokrok ve vývoji metod editování rostlinných genomů a aktuální přístup ke GM plodinám u nás i ve světě.
V úvodu svého vystoupení připomněl celosvětový nárůst rizik spojených s potravinovou bezpečností. Vyvstává řada problémů, ke kterým patří především klimatická změna a válečné konflikty.
Podle jeho slov je diskuse ohledně zemědělství a geneticky upravených plodin zpolitizovaná. Dochází k odmítání čehokoli týkajícího se nejen GMO na základě ideologie, nikoli vědeckých dat.
