Loňský rok jasně ukázal, jak je mák citlivý na průběh počasí. Především sucho v roce 2018 způsobilo propad průměrných hektarových výnosů na hodnotu 0,51 tuny, což představuje historicky jeden z nejhorších výsledků. Na seminářích Mák v roce 2019 zaznělo několik doporučení, jak tuto rizikovost u máku alespoň částečně eliminovat. Česká republika je největším producentem potravinářského máku. Tuto pozici si sice drží dlouhodobě, ale na světovém trhu má hned několik konkurentu v podobě pěstitelů máku pro farmaceutický průmysl.
Česká zemědělská univerzita v Praze uspořádala ve spolupráci se spolkem Český modrý mák, z. s., cyklus seminářů zaměřených na pěstování a využití máku. Akce s názvem Mák v roce 2019 se během čtyř dnů od 11. do 14. února uskutečnila postupně v Libčanech (okres Hradec Králové), Vsisku (okres Olomouc), Větrném Jeníkově (okres Jihlava) a v Červeném Újezdě (okres Praha-západ).
Jedním z hlavních témat prezentovaných výsledků výzkumu bylo připomenutí, že mák je velmi citlivý na výkyvy počasí. S tím souvisí i určitá rizikovost pěstování. Ta se projevuje i tím, že konečné průměrné výnosy v jednotlivých letech poměrně kolísají. Současný výzkum se proto často zaměřuje na snížení rizikovosti pěstování. Jedním z výsledků tohoto snažení je na seminářích prezentovaná certifikovaná metodika, která popisuje pěstitelskou technologii máku. Publikace vyšla v závěru loňského roku a jejím hlavním autorem je Ing. Jiří Havel, CSc., ze společnosti Oseva vývoj a výzkum, s. r. o.
Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze krátce popsal situaci, která vedla k tomu, že rok 2018 bude hodnocen z pohledu pěstitelů máku jako velmi špatný. Hned na jaře se vyskytoval nedostatek srážek, což značně komplikovalo vzcházení porostů. K tomu se přidaly vysoké teploty, které způsobily mimo jiné také extrémně silný nálet krytonosce kořenového právě v době vzcházení. To způsobilo poškození rostlin v nejcitlivější fázi a některé porosty bylo třeba přesít. Jak připomněl Ing. Cihlář, podle statistik se mák loni oséval na ploše 26 608 ha, ale sklízelo se méně. Dlouhá vlna horka a extrémní sucho trvalo až do makových žní,“ popsal Ing. Cihlář. To se projevilo na konečných výnosech.
Více si můžete přečíst v některém z příštích čísel týdeníku Zemědělec.
