Česká republika patří mezi největší producenty potravinářského máku. Jeho plochy i výkupní cena se v posledních letech stabilizovaly. Letošní porosty ovlivnilo hned několik stresových faktorů, které na konci vegetace znamenaly jeden z nejnižších hektarových výnosů v novodobé historii. Klíčové jsou při pěstování máku kvalita osiva a správné založení porostu, ovšem v roce 2017 došlo k poškození porostů v pozdější fázi vegetace.
Mák byl v roce 20017 v České republice pěstován na ploše asi 32,6 tis. hektarů. Meziročně tak došlo ke snížení plochy o necelých dva tisíce hektarů. I přes tento pokles se v posledních třech letech plocha stabilizovala. Česká republika se drží na špici ve světové produkci potravinářského máku, ovšem v minulosti byl rozsah pěstování této plodiny u nás ještě větší. Zatím rekordní z tohoto pohledu byl rok 2008, kdy mák rostl téměř na ploše 70 tis. ha. Od té doby došlo k poklesu až k 18 tis. hektarů v roce 2012. Zemědělci omezili osevní plochy kvůli poklesu výkupní ceny téměř až na 20 korun za kilogram, což bylo hluboko pod výrobními náklady. Od té doby se ale cena vrátila přibližně na úroveň 35 korun za kilogram máku. V době, kdy výkupní ceny poklesly pod výrobní náklady, se začal i do České republiky dovážet nekvalitní mák ze zemí, kde je tato plodina pěstována přednostně k farmaceutickým účelům a samotné semeno je odpadním produktem.
I přes lepší výkupní cenu nejsou pěstitelé spokojeni. To zaznělo na tradiční konferenci s názvem Prosperující plodiny, která se uskutečnila 5. prosince v aule České zemědělské univerzity v Praze. Jak hodnotil Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., z ČZU v Praze, vegetační rok 2017 nebyl z pohledu máku na řadě míst optimální. „Výsledkem je jeden z nejnižších hektarových výnosů za dobu, kdy se pěstování máku věnujeme. Český statistický na začátku prosince odhaduje, že se v průměru sklidilo 0,65 tuny z jednoho hektaru, ale já se domnívám, že skutečný výnos bude ještě nižší,“ popisoval Ing. Cihlář.
Více si můžete přečíst v některém z příštích čísel týdeníku Zemědělec.
