Mnohé již bylo řečeno i napsáno o přínosu zařazení luskovin v osevních sledech. Přesto výměra luskovin v posledním několika letech rapidně poklesla. Jejich pěstování nepřináší zemědělcům kýžený efekt. Vše však nelze svádět pouze na nepříznivou situaci na trhu. Luskovinám se nedostává pozornosti, kterou si pro dosažení rentabilního výnosu žádají.
Na zmíněný fakt zareagovala Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin (APZL) a v polovině března uspořádala v Kočí u Chrudimi seminář zaměřený na ochranu a výživu luskovin. Právě v těchto součástech agrotechniky je péče o luskoviny totiž často podceňována. Jak na úvod semináře uvedl Ing. Miroslav Hochman., předseda APZL a ředitel společnosti Agritec, výzkum, šlechtění, služby, s. r. o., mnozí pěstitelé nahlížejí na luskoviny jen jako na tzv. doběrné plodiny. Bez dodržování agrotechnických postupů pěstování a potřebných vstupů však není možné dosáhnout slušného výnosu.
Vyšší výnos zajistí předplodinovou hodnotu
Alespoň 3,5 t/ha – jedině s takovým výnosem mohou pěstitelé dosáhnout slušné rentability pěstování hrachu, zaznělo dále ve vystoupení Ing. Hochmana. Dodejme, že průměrný výnos hrachu v České republice činil podle Českého statistického úřadu v loňském roce 2,35 t/ha, přičemž hrách se sklízel ze 17 385 hektarů, luskoviny celkem z 22 306 hektarů.
Jak k tomu Ing. Hochman poznamenal, nejen že zdaleka výnosem nekonkurujeme v pěstování luskovin zemědělsky vyspělým zemím Evropy, nedosahujeme potřebné rentability, ale nedostatečnou péčí o porosty se připravujeme právě i o přínos jejich zařazení v osevních sledech. Míra fixace vzdušného dusíku závisí mimo jiné velkou měrou právě na stavu porostů a tudíž i na výnosu.
Překonat hladové období Zásady výživy luskoviny připomněl na semináři Ing. Petr Škarpa, Ph.D., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Snažil se vyvrátit zažitý názor, že výživu dusíkem vzhledem k jeho vzdušné fixaci dané symbiózou s hlízkovými bakteriemi luskoviny nepotřebují. To totiž platí až v průběhu vegetace, kdy je proces fixace dusíku již nastartován. Začátek vegetace je pro luskoviny podle Ing. Škarpy tzv. hladovým obdobím, kdy je třeba výživu dusíkem řešit. Proto doporučil pěstitelům udělat rozbory půdy a pokud bude zásoba nedostatečná, a zejména pokud je vlhké a chladné jaro, aplikovat před setím nebo při vzcházení 20 – 40 kg N/ha. Za nejvhodnější hnojiva označil ledek vápenatý či ledek amonný s vápencem.
Výživa není jen dusík Ing. Škarpa rovněž zmínil nezbytnou výživu ostatními prvky. Velké nároky mají luskoviny na draslík a fosfor, dokážou je však čerpat i ze spodních vrstev půdy. Odborník poukázal také na fakt, že luskoviny řadu živin reexportují zpět do půdy, což se netýká jen dusíku, ale i zmíněného draslíku a fosforu. Podceňován by neměl být u luskovin ani význam mikroelementů – především mědi, zinku, molybdenu a bóru. Například molybden sehrává významnou roli v procesu fixace vzdušného dusíku.
Inokulace součástí technologie
Fixace vzdušného dusíku je u luskovin daná symbiózou s hlízkovými bakteriemi. Ty se v půdě přirozeně vyskytují, ale jak na semináři uvedl zahraniční host Manfred Gőtzke, zástupce společnosti Becker Underwood,v nedostatečné koncentraci. Především na těch pozemcích, kde se luskoviny nepěstovaly několik let, považuje Manfred Gőtzke inokulaci za zcela nezbytnou součást pěstitelské technologie. Ve své přednášce se věnoval především sóji. Pro inokulaci jejího osiva doporučil přípravek HiStick, jehož výrobu ve firmě Becker Underwood podrobně popsal. České pěstitele seznámil i s výsledky pokusů prováděných z tímto inokulantem ve Francii. Tyto pokusy prováděné na nehnojených půdách, na nichž v předchozím období nebyla sója pěstována, prokázaly, že inolukace zvyšuje výnos v průměru deseti let o 74 %.
Pokusy dávají zapravdu teoriím
Další z přednášející Ing. František Tichý, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži, s. r. o., se vrátil k příčinám poklesu ploch luskovin a zopakoval argumenty, proč tyto plodiny neopomíjet. „Zapomínáme staré pravdy,“ uvedl doslova a mimo jiné připomněl jak bezkonkurenční předplodinou je hrách pro ozimou pšenici. Jeho slova potvrdily výsledky pokusů prováděných na Šlechtitelské stanici Krukanice (Selgen, a. s.) Výsledky pokusů na semináři prezentoval Ing. Jan Šťastný, Ph.D., a jak vysvětlil, výrazně se přínos hrachu jako předplodiny projevil především při časném setí pšenice. Kvalitu hrachu jako předplodiny potvrdilo také hodnocení kvality pšenice. Ing. Šťastný však upozornil na rozdíly v reakci odrůd. Například pšenice Bohemia dobrou předplodinu „ocení“ více nežli například Seladon.
Pro ochranu chybí přípravky
Samostatný blok semináře byl věnován ochraně luskovin. Možnosti použití povolených přípravků představili jak výzkumní pracovníci z Agritecu, tak zástupci firem BASF a Syngenta Czech. Ačkoliv je portfolio přípravku zdánlivě poměrně široké, na mnohé škodlivé činitele a u méně pěstovaných druhů luskovin chybí jakékoliv řešení. Situace se o to více komplikuje, že možnosti použití některých osvědčených přípravků pro luskoviny, například herbicidu Escort brzy skončí (viz informace v Zemědělci č. 13). Tento přípravek lze nakoupit nejpozději do 31. 7. 2009 a spotřebovat nejpozději do 31. 7. 2010. Naštěstí za něj firma do budoucna chystá náhradu.
