Ani často připomínaný pozitivní vliv luskovin na vlastnosti půdy a vysoká předplodinová hodnota není pro většinu pěstitelů argumentem pro zařazení těchto druhů do osevních postupů. Přesto si podle Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin pozornost stále zaslouží. Své uplatnění nacházejí nejen jako zdroj krmiv a potravin, ale i při výrobě bioplastů.
Všechno je jinak. Tak lze ve zkratce hodnotit současnou situaci na trzích se zemědělskými komoditami ve srovnání s rokem minulým. Bohužel to neplatí stoprocentně a konkrétně pěstitele luskovin to může mrzet. Konec loňského roku byl časem bilancování uplynulé vegetační sezóny pro řadu zemědělských plodin a ve výčtu nechyběly ani luskoviny. Níže uvedené informace zazněly na pravidelném semináři Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin (APZL).
Špatný rok
„V minulých letech byla rentabilita pěstování luskovin špatná,“ připustil Ing. Miroslav Hochman, ředitel společnosti Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., Šumperk, a předseda Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin. Vzpomněl na situaci z minulého roku, kdy ceny zemědělských komodit stouply běžně na dvojnásobek současného stavu. Taková situace konkrétně u luskovin nenastala, a jak předpokládal Ing. Hochman, projevilo se to na plochách osetých hrachem (polním nebo rolním), bobem, lupinou (bílou, žlutou a úzkolistou) nebo také sójou.
V uplynulé sezóně se prohloubila dominance obilnin na našich polích. Podle společnosti Agritec, výzkum, šlechtění a služby, se luskoviny pěstovaly na asi 23 tisících hektarech. To znamená, že se svou rozlohou dostaly pod hranici jednoho procenta orné půdy. Pokles ploch zaznamenala celá Evropská unie, i když tam pokles podílu luskovin znamenal 3,3 % orné půdy. Francie jako největší unijní pěstitel hlásil 4,5 % této skupiny zemědělských plodin. V roce 2008 se pěstovalo v Evropské unii o 20 % méně luskovin než v roce minulém.
Naprosto jiná situace je na americkém kontinentu. Kanada zažívá v posledních letech rozvoj pěstování luskovin. Loni je pěstovala na 12,5 % orné půdy. USA, kde dominuje sója, měly asi 33 %, a největší podíl luskovin zaznamenala loni Brazílie (42 %).
Hned několik přínosů
Jak připomněl Ing. Miroslav Houba ve zpravodaji APZL, přínos luskovin nelze spatřovat jen ve využívání pro výrobu krmiv a potravin. Nejdůležitějším faktorem pro zařazení luskovin do osevního postupu je jejich pozitivní vliv na vlastnosti půdy. Díky vytváření rhizobiálních hlízek na kořenech jsou luskoviny schopné vázat vzdušný dusík, jehož část zůstává v půdě pro následné plodiny. Ing. Houba uvádí, že hrách tak zanechává 40 až 60 kg N/ha, lupina (???) bílá dokonce až 80 kg N/ha. „Meziročně došlo nárůstu cen minerálních dusíkatých hnojiv, a tak je zisk z pěstování luskovin ještě výraznější,“ upozornil Ing. Hochman.
Dusík ovšem není jediným přínosem luskovin pro půdu. Jejich dlouhý kořenový systém provzdušňuje často utuženou půdu a navíc je schopný dosáhnout na níže uložené živiny, které jsou pro jiné plodiny nedostupné. Významná část důležitých prvků pak zůstává na poli v posklizňových zbytcích.
Některé luskoviny jsou schopné relativně rychle vzcházet a v krátkém čase vytvořit větší množství zelené hmoty. Také druhy lze využít jako zelené hnojení. Při stávajícím způsobu hospodaření s minimálními stavy zvířat je organické hmoty na polích nedostatek, zdůraznil Ing. Houba. Luskoviny jsou vhodným doplňkem například do meziplodinových směsí.
Semena luskovin obsahují podle druhu 20 až 40 % bílkovin, minerální látky a vitamíny, uvedl Ing. Hochman. Tím jsou důležitým zdrojem bílkovin pro lidskou výživu v některých regionech světa a také nedílnou součástí krmných dávek hospodářských zvířat.
V posledních letech se rozvíjí nepotravinářské využití hrachového škrobu. Zpracovatelé vyzdvihují u hrachu vysoký zisk amylózy a také její kvalitu. Amylóza se využívá k výrobě biodegradovatelných plastů.
Rezervy ve výnosech
Podle Ing. Hochmana jsou hlavní překážkou růstu rentability pěstování luskovin dosahované výnosy. Na příkladu hrachu, kterému patří 70 až 80 % z celkové výměry luskovin u nás, je zřejmé, že nedosahujeme průměrného výnosu ve srovnatelných zemích, tedy v Německu a Rakousku, řekl Ing. Hochman. Společnost Agritec odhadovala v době konání semináře průměrný výnos v ČR okolo 2,4 t/ha. Ani zdaleka se výnosově neblížíme největšímu pěstiteli Evropské unie – Francii, kde se výnosy každoročně pohybují mezi 4 až 4,5 t/ha, doplnil ředitel společnosti Agritec, ale připustil, že Francie má pro pěstování hrachu příznivější klimatické podmínky. Podle Ing. Hochmana je jednou z rezerv technologie pěstování a také výzkum.
Nedostatečné je využití hrachu v České republice (a dalších u nás vypěstovaných luskovin). Průměrná spotřeba na jednoho obyvatele a rok se pouze blíží dvěma kilogramům, a to je výrazně pod průměrnou spotřebou v Evropské unii. Značnou část bílkovinných krmiv tvoří dovážené luskoviny, především sója.
