Deštivé počasí v roce 2001 způsobilo dřívější nasycení ornice i podorničí vodou než v jiných letech a tím zvýšilo riziko vyplavení dusíku v následném meziporostním období a na jaře letošního roku.
Vliv různých faktorů na riziko vyplavení dusíku
Intenzitu vyplavování v meziporostním období na určitém stanovišti ovlivňuje především množství srážek, obsah minerálního dusíku v půdě na podzim, propustnost půdy a také vlhkost půdy. Běžný roční průběh vlhkosti půdy v našich podmínkách většinou představuje vyčerpání (části) zásoby vláhy v ornici a v podorničí v průběhu vegetace plodin a její více či méně rychlé doplňování v průběhu podzimu a zimy, kdy je malý výpar z půdy. Na začátku loňského roku se na těžší půdě vlhkost dokonce dostávala na plnou vodní kapacitu až díky silným březnovým a dubnovým srážkám.
Riziko vyplavení letos na jaře
Letošní situace je odlišná od roku 2001. Intenzivní srážky na konci léta a začátkem podzimu, které tak zkomplikovaly sklizeň a setí, dokázaly dosytit vodou nejen ornici, ale i hlubší podorniční vrstvy. Nižší srážky v říjnu již vlhkost půdy na pozemcích bez porostu příliš neovlivnily. Také teploty vzduchu, které se pohybovaly s výjimkou října okolo nebo pod dlouhodobým průměrem, indikují nižší výpar z půdy. Průběh počasí ukazují údaje z několika míst ČR a porovnání vlhkosti půdy pod trávníkem v letech 2000 a 2001 publikované ČHMÚ Praha. Také vlhkost vzorků půdy, které jsme odebíraly na různých místech republiky pro určení obsahu minerálního dusíku před nástupem zimy, byla vesměs vyšší než na podzim roku 2000. Současný charakter vlhčí zimy s vydatnými sněhovými srážkami pokračuje v tomto trendu.
Atypický průběh bilance vody v půdě na podzim roku 2001 ukazuje porovnání vlhkosti ornice a podorničí v posledních letech v Praze - Ruzyni. Vlhkost ornice je podobná, ale vlhkost hlubších vrstev podorničí byla na podzim minulého roku vyšší než v ostatních letech. Z hlediska bilance vody je pro zvýšení vlhkosti půdy do hloubky jednoho metru o 5 % (váhově) v sušším ročníku potřeba nejméně dalších 70 mm srážek V loňském podzimu však byla půda více nasycená a vyplavení proto mohlo začít dříve. Na lehké, písčité a hlinitopísčité půdě, která je schopna zadržet menší množství vody, listopadové srážky způsobily posun nitrátů do hloubky ještě před nástupem zimy. Výjimkou jsou pozemky po kukuřici a cukrovce, protože tyto plodiny odčerpávají vodu až do podzimu, a proto dosycení půdy tam trvá déle. Riziko vyplavení je samozřejmě nižší u trvalých travních porostů, silných porostů ozimé řepky a meziplodin, které vykazují nižší vlhkost půdy a akumulují dusík v nadzemní hmotě a kořenech. Pro pozitivní vliv ozelenění půdy je však důležitou podmínkou, aby tyto plodiny dokázaly před zimou snížit obsah minerálního, především nitrátového dusíku na nízké hodnoty.
Kolik dusíku ztrácíme vyplavením
I když nelze paušálně stanovit, jaký obsah minerálního dusíku na podzim je nebezpečný z hlediska rizika vyplavení, můžeme odhadnout, že suma srážek okolo 200 mm v meziporostním období vyplaví na lehčí půdě 50 - 75 % z množství dusíku na podzim (za předpokladu, že půda je nasycena na polní kapacitu). Na těžší půdě to je 30 - 50 %, ale intenzitu vyplavení ovlivňují i další faktory, například distribuce dusíku v půdním profilu nebo podíl amonné formy, která je méně pohyblivá než nitrátová. Za vyplavený dusík je považován podíl, jenž se posune pod dosah kořenů následné plodiny. Proto bude při stejném výchozím obsahu dusíku v půdě na podzim vyplaveno (stane se nedostupným) větší množství dusíku na pozemku, kde budou pěstovány mělce kořenící brambory než například slunečnice či pšenice.
Je dobré si uvědomit, že pouhých 13 kg N.ha-1 vyplavených 100 mm vody (tj. 100 l.m-2) prosáklé mimo dosah kořenů znamená překročení limitu koncentrace nitrátů pro podzemní a povrchové vody v Evropské unii, který činí 50 mg NO3 na jeden litr vody (Nitrátová směrnice EU). Proto i malé množství dusíku, jež se podaří ochránit před vyplavením, nejlépe odběrem plodinami, může zajistit snížení koncentrace ostře sledovaných nitrátů pod uvedený limit.
Opatření pro snížení vyplavení na jaře
Vyplavení dusíku v následujícím období závisí pouze na průběhu počasí, intenzitě srážek, promrznutí půdy a rychlosti nástupu jara a nelze je nyní ovlivnit. Lze však snížit riziko ztrát dusíku v předjaří a na jaře. Je jisté, že půda bude po sejití sněhu a rozmrznutí nasycena, spíše přesycena vodou. To jsou nejvice rizikové podmínky pro ztráty dusíku. Relativně vysoké dávky (nad 25 kg N.ha-1) dusíkatých hnojiv, zvláště ledků, aplikovaných v předjaří a časném jaru, mohou způsobit rychlé vyplavení z dosahu kořenů mladých rostlin. Odběr dusíku ozimy je v té době malý, především při chladném počasí nebo návratu zimního charakteru počasí, a současně jsou v tomto období vyšší srážky než v zimě. Špatné je paušální hnojení bez zřetele na okamžitou potřebu rostlin a zohlednění podmínek prostředí. Před regeneračním i produkčním hnojením se letos vyplatí provést odběr půdních vzorků do hloubky nejméně 60 cm, na hluboké půdě až do 90 cm, a podle výsledků upravit či rozdělit dávku hnojiv. I když úspora hnojiv ve finančním vyjádření může být zanedbatelná, účinek na životní prostředí není bezvýznamný.
Tato práce byla podpořena projektem NAZV QC0067 .
Ing. Jan Haberle,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
Praha - Ruzyně
