Loňský rok se u pěstitelů ozimé řepky zapsal do historie jako rekordní. Průměrně totiž zemědělci sklízeli 3,73 t/ha řepkového semene, což je výnos řádově o jednu tunu vyšší než bylo dosud v našich podmínkách obvyklé. Řada pěstitelů dokonce dosáhla výnosu nad 5 t/ha. Vůbec nejvyššího výnos daly podle šetření Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin porosty soukromého zemědělce Pavla Houště z jihomoravských Bučovic, a to 5,5 t/ha.
Jak uvádí Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO), průměrný výnos ozimé řepky a její výměra více než 253 tis. znamená produkci řepkového semene v roce 2004 asi 944,4 tis. tun. Spolu s jarní řepkou, jejíž výnos odhaduje SPZO na 2 t/ha, to představuje produkci přes 960 tis. tun. Připomeňme, že loni byla produkce řepky především kvůli nízkým výnosům (v průměru 1,68 t/ha) méně než poloviční (spolu s jarní řepkou asi 412 tis. tun).
Řepka se však abnormálně urodila nejen v České republice, ale také v celé Evropě, což mělo za následek hluboký propad cen.
Regiony bez rozdílů
Ještě vyššího výnosu nežli je republikový průměr dosahovali loni pěstitelé sdružení v SPZO, jejichž plocha představuje téměř celou jednu polovinu celkové výměry řepky. Členové svazu sklidili v průměru 3,96 t/ha ozimé řepky.
Jak svaz dále v závěru loňského roku informoval, nejvyšších výnosů bylo dosaženo v severomoravském regionu, středočeském a východočeském regionu. V žádném z regionů však nebyl zaznamenám výraznější propad výnosů.
Žebříček nejlepších pěstitelů
O tom, že žádný region nebyl nijak výrazně pod republikovým průměrem mimo jiné dokládá i svazem zveřejněný žebříček nejlepších pěstitelů. V kategorii podniků s výměrou řepky nad 350 hektarů mu kraluje ZOD Zálší z Ústeckoorlicka s průměrným výnosem řepky 5,27 t/ha. Tento podnik loni pěstoval řepku na 435 hektarech.
V kategorii podniků s výměrou řepky pod 350 hektarů byl jako nejlepší vyhodnocen pěstitel z Vyškovska Pavel Houšť. Ten z 52 hektarů sklízel v průměru 5,5 t/ha, což je vůbec nejvyšší loni dosažený výnos ve srovnání všech podniků.
Návštěva u rekordmana
Farmu Pavla Houště naše redakce v závěru roku navštívila. Hovořili jsem jak jinak než o pěstování řepky. Nechybělo však ani obligátní představení farmy. Pavel Houšť začal hospodařit v roce 1993, a to na 40 hektarech. Dnes jeho farma čítá asi 230 hektarů orné půdy, stále především pronajaté. Celou výměru farmář obhospodařuje sám pouze s pomocí syna, který má však stále studentské povinnosti. Farma je založena jen na rostlinné výrobě, živočišné výrobě se Houšťovi nikdy nevěnovali a ani to nemají v plánu.
Osevní postup na zdejší farmě vytvářejí obilniny – ozimá pšenice, ozimý ječmen a jarní ječmen a olejniny – zmiňovaná ozimá řepka, mák a jen v případně zaorávek ozimů také částečně slunečnice. Vzhledem k již tak velkému zastoupení olejnin (asi 25 %) je to však krajní řešení vzniklé situace.
V průměru zde sklízejí asi 6,5 t/ha ozimé pšenice, 5,8 t/ha jarního ječmene, řepky 4,5 t/ha. Sklizeň roku 2004 zmíněná čísla ještě výrazně překročila - zmiňovaný výnos řepky 5,5 t/ha, ozimé pšenice 8,3 t/ha atd. Pavel Houšť se však uvádění loňských i předloňských čísel brání, neboť oba roky patřily mezi extrémní.
Ozimý ječmen kvůli řepce
Tak velké zastoupení ozimého ječmene v osevním postupu, jaké je na bučovické farmě, není obvyklé. Pavel Houšť ozimý ječmen pěstuje především kvůli tomu, že je dobrou předplodinou pro řepku. Dvě třetiny zdejší řepky jsou sety právě po ozimém ječmeni. Zdejší farmář si totiž zakládá na precizním založení porostů řepky. Ozimý ječmen se sklízí velmi časně a pěstitel má pak dostatečný čas na zpracování pozemku a především stihne řepku včas zasít.
Pěstování ozimého ječmene však přináší i řadu problémů, jde například o výskyt viróz na ozimých obilninách. Tomu se zde brání jedním až dvěma podzimními insekticidními postřiky porostů ozimých obilnin.
Zpracování půdy
Půdu na farmě v Bučovicích neořou, hlavním argumentem pro minimalizaci je hospodaření s vláhou. Farmář je přesvědčen, že ve zdejších podmínkách je minimalizace vhodná i pro řepku, pro kterou je obvykle tento systém zatracován.
Zpracování půdy pro řepku v Bučovicích obnáší dvě až tři podmítky do hloubky 10 cm, přičemž zdejší technologie respektuje známý požadavek řepky na zasetí do čerstvě zpracované půdy. Pro jeho splnění dělá zdejší hospodář maximum. Poslední zpracování půdy pravidelně provádí těsně před setím, tzn. v noci, která předchází plánovanému dnu setí. „Toto si může dovolit jen malá farma, u podniků s výměrou několik set hektarů řepky by to šlo jen stěží,“ připouští Pavel Houšť.
Pětitunová technologie
Technologie pěstování řepky v Bučovicích znamená převážně setí hybridních odrůd. Hybridy loni i pro letošní rok zaseli Houšťovi na 75 % ploch, dominují Artus a Baldur. Z liniových odrůd sejí např. Cando.
Výživa porostů řepky znamená aplikaci dusíkatých hnojiv v dávce asi 170 –200 kg čistých živin na hektar, draslíku v dávce 100 kg čistých živin na hektar, fosforu 60 –80 kg čistých živina na hektar atd. Samozřejmá je i pravidelná aplikace listových hnojiv obsahujících mimo jiné pro řepku důležitý bór a síru.
Pěstování řepky se zde neobejde ani bez třech až čtyřech aplikací insekticidu. „Ochrana proti živočišným škůdcům je alfou a omegou pěstování řepky,“ říká bučovický farmář. Ačkoliv rok 2004 nebyl typický silným výskytem škůdců, i tak zde z preventivních důvodů jako obvykle na jaře ošetřovali proti krytonoscům, před květem proti blýskáčku. Po odkvětu aplikovali insekticid spolu s fungicidem.
Běžnou součástí je na podzim a na jaře fungicidů s růstově regulačním efektem. Použití herbicidů lze považovat za standardní. Je založeno na preemergentní aplikaci přípravků, na jaře se ošetřuje pouze tam, kde se projeví nějaké nedostatky.
Samozřejmostí v Bučovicích také aplikace regulátoru dozrávání a lepidla šešulí.
Řepku prodává Pavel Houšť ihned po sklizni, neboť není vybaven vlastní posklizňovou linkou. Navíc není přesvědčený o tom, že čekat s prodejem se vyplácí každým rokem. Letos řepku prodával za 6300 Kč/t.
Jen počasí výnos nedělá
Technologie pěstování řepky na bučovické farmě dokládá, že pouze na dobré počasí se spoléhat nelze. Ačkoliv mělo počasí na loňském rekordním výnosu svůj nezanedbatelný podíl, své odvedly preciznost a intenzita technologie. Úspěšný pěstitel Pavel Houšť si i po loňské sezóně stojí za tvrzením, že jedině intenzívní technologie pěstování řepky je zisková.
