V posledních letech je přikládán stále větší význam listovým houbovým chorobám pšenice. Houbové patogenní organismy způsobující listové skvrnitosti mohou výrazně snížit velikost asimilující listové plochy a tím významně ovlivnit celkový výnos.
Listové skvrnitosti na pšenici způsobuje mnoho patogenních hub. U nás byla za hospodářsky nejvýznamnější mnoho let považována Phaeosphaeria nodorum (nepohlavní stadium Stagonospora nodorum = Septoria nodorum). V posledních letech se však v ČR objevují další listoví patogeni pšenice, například Pyrenophora tritici-repentis (nepohlavní stadium Drechslera tritici-repentis), Mycosphaerella graminicola (nepohlavní stadium Septoria tritici), Didymella exitialis (nepohlavní stadium Ascochyta sp.). Symptomy na listech pšenice způsobené těmito houbami jsou velmi podobné a v terénu často těžko odlišitelné, zejména v prvotních fázích.
Drechslera tritici-repentis je původcem listové skvrnitosti na pšenici zvané ”tan spot” nebo “yellow spot”. Tato choroba je rozšířena v různých částech světa, zvláště pak v oblastech intenzivního pěstování pšenice, v mírných kontinentálních klimatických podmínkách. Její současný celosvětový význam je přičítán zejména nedostatkům v dodržování agrotechnických opatření, jako je zaorávání posklizňových zbytků, střídání plodin a další. Prvotními příznaky na listech po napadení Drechslera tritici-repentis jsou malé oválné až kosočtverečné skvrny světlehnědé barvy, postupně se léze prodlužují a vytváří se chlorotický okraj a tmavě hnědý střed.
Septoria tritici je listový patogen, který se u nás podobně jako D. tritici-repentis rozšiřuje teprve v posledních letech. Hnědé skvrny na listech jsou obdobné jako u předchozího patogena, ale Septoria tritici tvoří na lézích černé pyknidy, které jsou patrné i pouhým okem a jsou uspořádány do řad podél listové žilnatiny. Naproti tomu Stagonospora nodorum tvoří nepravidelně rozmístěné pyknidy hnědé barvy, které nejsou na listech tak zřetelné jako u S. tritici, jsou více patrné na klasech.
V letech 2000 - 2001 byl prováděn monitoring výskytu houbových patogenů způsobujících hnědé listové skvrnitosti na pšenici v ČR. V roce 2000 bylo získáno celkem 64 vzorků z 18 okresů a ze 42 lokalit v ČR, v roce 2001 pak 107 vzorků z 18 okresů a ze 35 lokalit v ČR. Izolace a determinace druhového spektra patogenních hub z napadených listů pšenice byla prováděna metodou vlhkých komůrek a následně mikroskopicky. Výskyt jednotlivých listových patogenů ve sledovaném období je znázorněn v grafu.
V roce 2000 byla nejčastěji izolována Drechslera tritici-repentis, která se vyskytla v 75 % analyzovaných vzorků hnědých listových skvrnitostí a v 16 okresech z 18 sledovaných. Téměř v 60 % vzorků z 15 okresů byla zjištěna Stagonospora nodorum. Tyto dva patogenní druhy se vyskytovaly velmi často ve směsné infekci. Méně hojná byla Septoria tritici (24 %), která byla zaznamenána pouze v devíti okresech. Ojediněle se vyskytovali zástupci rodu Ascochyta.
V roce 2001 byla v 50 % vzorků zastoupena Septoria tritici, celkem v deseti okresech z 18 sledovaných. Drechslera tritici-repentis byla izolována ze 37 % všech vzorků ze 14 okresů, Didymela exitialis ze 36 % z deseti okresů a Stagonospora nodorum se vyskytovala ve vzorcích listových skvrnitostí pšenice s 32% frekvencí a v deseti okresech.
Zajímavý je výskyt druhu Didymella exitialis, který patrně nebyl v ČR dosud popsán. Pohlavní stadium patogena bylo detekováno ve vzorcích častěji než nepohlavní (Ascochyta sp.), plodnice (perithecia) byly pozorovány na nekrotických lézích na listech ozimé pšenice. Jde o patogena způsobujícího listovou skvrnitost na Hordeum vulgare a Triticum aestivum. Vyskytuje se také na různých druzích trav, které mohou být zdrojem inokula. Po napadení se vytvářejí na listech žlutavé až šedohnědé podlouhlé skvrny s tmavým, výrazným, tenkým ohraničením. Didymella exitialis byla zaznamenána v různých zeměpisných oblastech (Velká Británie, Švýcarsko, Nový Zéland, Etiopie, Turecko a další).
Druhy rodu Ascochyta patří spíše mezi slabé patogeny, často sekundární, napadají rostliny primárně poškozené padlím, herbicidy apod. Mohou způsobit až 15% ztráty na výnosech. Preferují nižší teploty (optimum 15 oC) a vlhké počasí. Pokud se týká ochrany proti této chorobě, aplikace tebuconazolu + chlorothalonilu působí nepatrnou redukci výskytu patogena. Ale této problematice zatím nebyla ani ve světě věnována příliš velká pozornost. Podrobnější studie týkající se tohoto patogena pocházejí z Nového Zélandu, kde je Didymella exitialis jedním z nejvýznamnějších listových patogenů pšenice posledních několika let.
Závěr
Výskyt houbových listových patogenů na pšenici závisí napočasí, především na teplotě, vlhkosti a množství srážek v době sloupkování a tvorby klasu, kdy dochází k šíření choroby. Jaro 2000 bylo extrémně teplé a suché. Podzim 2000 byl velmi dlouhý a teplý, zima relativně krátká se slabou sněhovou pokrývkou. Jaro 2001 a začátek léta byly teplé s malým množstvím srážek. V letech 2000 - 2001 nebyly listové skvrnitosti pšenice v našich podmínkách vážným problémem. Patogeni vyžadují pro své šíření, případě vznik epidemie, vyšší vlhkost a množství srážek. Vysoký výskyt Septoria tritici v roce 2001 byl patrně způsoben extrémně teplým počasím na podzim 2000. Primární infekce ozimé pšenice touto houbou totiž začínají již na podzim, kdy se tvoří pohlavní stadium patogena (Mycosphaerella graminicola).
Spektrum houbových patogenů způsobujících listové skvrnitosti v ČR je obdobné jako v ostatních evropských státech. Drechslera tritici-repentis, Septoria tritici a Stagonospora (Septoria) nodorum jsou nejvýznamnějšími z nich. Listová skvrnitost zvaná „tan spot“, jejímž původcem je D. tritici-repentis, je problémem posledních několika let v Rusku, Litvě, Dánsku, Polsku, Francii, Maďarsku a také v ČR, jak ukazují výsledky rozsáhlého monitoringu hnědých listových skvrnitostí. V roce 2001 byl detekován pravděpodobně další nový patogen v našich podmínkách Didymella exitialis, jehož výskytu a významu je třeba věnovat v dalších letech zvýšenou pozornost.
Mgr. Jana Šárová,
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha - Ruzyně
