V moravském Hluku se nedávno na jedné z největších zemědělských akcí, pořádané Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin Praha (SPZO) a místním zemědělským podnikem Dolňácko, a.s., sešlo kolem tisícovky pěstitelů olejnin. Již poněkolikáté zde na tradičním vyhodnocovacím semináři Systém výroby řepky Hluk, nejen hodnotili uplynulou sezónu, ale také získávali informace o dalších perspektivách pěstování olejnin, o jejich ekonomice i problémech agrotechniky.
Výsledky pěstitelů řepky v tomto roce byly jen jedním z témat, o kterých se v Hluku hovořilo. A to s uspokojením, přestože průměrné výnosy řepky byly nižší než loni. Jak ve svém referátu uvedl Ing. Martin Volf, ředitel SPZO, průběh počasí a také zprávy o nízkých výnosech, které přicházely po zahájení sklizně např. ze Slovenska a Maďarska, předpovídaly mnohem horší výsledek. Podle něj jsou výnosy našich pěstitelů řepky za podmínek, které letos byly, více než dobré. Extrémní sucho naštěstí postihlo jen část území České republiky, porosty však byly navíc na mnoha místech poškozeny kroupami.
Podle šetření a údajů agroslužby SPZO dosáhl na ploše 320 000 ha ozimé řepky průměrný výnos 2,62 tun z hektaru. Jarní řepka se sklízela z 5000 ha s průměrným výnosem 1,5 tuny z hektaru. Znamená to, že v letošním roce se u nás celkem vyprodukovalo 845, 9 tis. tun řepky.
Kromě celorepublikových průměrných výnosů sleduje SPZO samozřejmě i výnosy u svých členů. Jak hned v úvodním slovu připomněl předseda představenstva svazu František Švadlena, je jich v současné době 827. Z celkového počtu členů je 790 aktivních pěstitelů řepky, kteří řepku pěstují celkem na 136 000 ha, což představuje 42 % její celkové výměry.
Právě členové svazu dosáhli podle ing. Volfa o poznání vyšších výnosů než nečlenové. Průměrný výnos u členů svazu byl 2,88 t/ha ozimé řepky, u nečlenů 2,62 t/ha. Rozdíl 440 kg řepky na každém sklizňovém hektaru tak představuje při ceně 6100 Kč přínos 2684 Kč/ha pro členy SPZO.
Významné rozdíly ve výnosech jsou také mezi jednotlivými regiony. Z výsledků v jednotlivých regionech agronomické služby SPZO vyplývá, že sucho se negativně nejvíce projevilo především na jižní Moravě, kde byl průměrný výnos u členů svazu 2,72 t/ha, a ve středních a severních Čechách, kde byl výnos 2,55 t/ha. Naopak nejvyšších výnosů bylo letos dosaženo ve východních Čechách (3,24 t/ha), na severní Moravě (3,09 t/ha) a v oblastech Českomoravské vysočiny (3,07 t/ha). Každoročně svaz rovněž vyhodnocuje podniky, které měly výnosy nejlepší. Letos je na špičce žebříčku podniků, které řepku pěstují na výměře větší než 50 ha, podnik Rovina, a.s., Hulín. Na ploše 179 ha zde dosáhli výnosu 4,52 t/ha.
Jak ale vyplynulo z referátu Prof. Andreje Fábryho z České zemědělské univerzity, vždy je nutné volit optimální míru intenzity pro konkrétní podmínky. Podle něj je extenzita ztrátová a extrémně vysoká intenzita je luxusem bohatých. Doporučil řepku pěstovat na menší ploše, kterou jsou zemědělci schopni finančně zajistit, než extenzívně na velkých plochách. Zdůraznil nutnost dodržování technologické kázně a volby diferencované technologie podle místních podmínek. Potom je podle něj reálné, aby členové SPZO dosahovali výnosu v rozmezí 3 až 4 tun z hektaru v celém podniku a vyrovnali se tak výnosům v EU.
