Brambory jsou pro Solmilk, a. s., v Olešné u Havlíčkova Brodu plodinou, která zemědělský podnik finančně podržela i v letech nepříznivých pro zemědělství. Ing. Jiří Kreutz, ředitel společnosti, ale nevěří, že tomu tak bude i v příštích letech. Svoji obavu vyslovil na Polním dni o bramborách, který se uskutečnil v polovině července právě v Olešné. Jeho pořadateli byly Medipo Agras H. B., spol. s r. o., Havlíčkův Brod, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o., a již zmíněná akciová společnost Solmilk.
Nasazení hlíz je vysoké
„Letošní úroda brambor v ranobramborářských oblastech je uspokojivá. I když se výsadba vzhledem k nepříznivému počasí na jaře poněkud opožďovala, porosty potom dobře vzcházely a ve vhodných vláhových podmínkách rychle rostly, takže sklizeň mohla být zahájena v obvyklém termínu. V tradičních bramborářských oblastech vypadají porosty brambor většinou dobře, pouze některé jsou místy nevyrovnané i mezerovité, zaorávky byly ojedinělé.“ Tak stručně shrnul průběh vegetace brambor doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského.
Jeho prognóza letošní sklizně byla optimistická. Odkopy provedené v první dekádě července ukazují, že přestože je vývoj brambor v porovnání s průměrným rokem trochu opožděn, je nasazení hlíz pod trsy vyšší a hlízy velmi rychle narůstají. Konečný výsledek ale může ovlivnit ještě mnoho faktorů, například úspěšná ochrana proti plísni bramboru, kvalitní sklizeň a manipulace s hlízami po sklizni, což je v současné době nejslabší článek pěstitelské technologie.
Škůdci kopírují počasí
Mandelinku bramborovou letos brzdilo v kladení vajíček chladné počasí. Proto prvotní škody způsobené tímto broukem a jeho larvami nebyly velké. „Při ochraně proti mandelince pomáhali také přirození predátoři, především dravá slunéčka a ploštice, kterých bylo v mladých porostech brambor velmi mnoho,“ uvedl ve svém vystoupení doc. Rasocha. Zároveň upozornil na nebezpečné letní brouky, kteří se již začínají v teplejších oblastech objevovat. Jejich případný silný výskyt je třeba včas potlačit vhodnou chemickou ochranou, aby se omezilo kladení vajíček a líhnutí larev.
Virózy, významné choroby brambor, se letos objevují ve větší míře zatím na vnímavějších odrůdách. Nálety mšic, přenašečů viróz, do porostů brambor začaly sice dosti brzy, už začátkem května, ale mšic nebylo mnoho. Nyní jejich počet výrazně stoupl a hlavně, jak doc. Rasocha zdůraznil, je velmi nebezpečné jejich druhové složení, protože převažují mšice broskvoňová a řešetláková.
Se slimáky si většinou pěstitelé brambor nemuseli dělat velké starosti. V tomto roce je to ale jiné. Vlhké a chladné počasí letošního léta je pro tyto škůdce velmi příznivé. V některých oblastech se již přemnožili a na porostech brambor mohou způsobit až holožír a poškodit hlízy okusem. Tedy pozor na ně nejen v řepce, ale i v bramborách!
Nešidit ochranu proti plísni
Přestože je chemická ochrana proti plísni bramboru považována za téměř rutinní záležitost, stále se v ní chybuje. V praxi podceňují hlavně požadavek na minimální dávku vody na hektar. „Dávka vody je při aplikaci fungicidů proti plísni velmi důležitá, řekl Ing. Ervín Hausvater, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského. „Nesmí klesnout pod čtyři sta litrů na hektar, a to i v případě, kdy se do postřikové jíchy přidávají pomocné látky Silwet nebo Greemax, které účinnost fungicidů zvyšují. Často se také zapomíná, že po přívalovém dešti je třeba ošetření opakovat,“ doplnil Ing. Hausvater.
V současné době je infekční tlak plísně bramboru zatím střední a v ošetřených porostech brambor je výskyt této choroby většinou slabý. Průběh počasí v posledních dnech je však pro šíření choroby velmi příznivý. Proto je nutné v započaté chemické ochraně intenzivně pokračovat, přípravky a termíny aplikace určovat podle průběhu infekce, který bude záviset na počasí, a také podle odolnosti či náchylnosti pěstované odrůdy k napadení plísní. Samozřejmostí by mělo být včasné nasazení přípravků, omezujících přenos infekce z nati na hlízy, a případné předčasné ukončení vegetace desikací. Podle Ing. Hausvatera je lepší volit variantu desikace a spokojit se s nižším výnosem, než mít nekvalitní produkci hlíz napadených plísní.
Vstupy kontra výstupy
Akciová společnost Solmilk je specializována, jak už její název napovídá, na pěstování brambor a produkci mléka. V Olešné dostávají brambory vše, co potřebují. Vzhledem k chovu skotu je dostatek chlévského hnoje. Proto je pod brambory možná dávka 50 t/ha. K organickému hnojení přistupuje na podzim dohnojení fosforem a draslíkem v průmyslových hnojivech, na jaře se používají dusíkatá hnojiva, většinou síran amonný, v průběhu vegetace jsou živiny doplňovány listovými hnojivy. Již před několika lety vsadili v Olešné na technologii pěstování brambor v odkameněné půdě. Velmi jsou spokojeni s odkameňovací linkou, včetně sklízeče typu Pearson. Letos chtějí investovat do skladování, protože tato koncovka není zatím vyřešena na dostatečné úrovni.
Ing. Kreutz si pochvaluje spolupráci s firmou Medipo Agras. Nejde pouze o širokou nabídku odrůd a velmi kvalitní sadby, ale i o zajištění odbytu a poradenství, které poskytují terénní pracovníci firmy v průběhu vegetace. Každoročně vedou v Olešné poloprovozní pokusy s odrůdami od Medipo Agras a zkušenosti z této činnosti jim pomáhají při pěstování brambor na provozních plochách. Ne každý má tu možnost vyzkoušet nové odrůdy v místních podmínkách.
Zdálo by se tedy, že brambory jsou pro Solmilk opravdu stabilizujícím prvkem. Proč tedy ony obavy o jejich budoucnost? Podíváme-li se na bramborářství v širších souvislostech, jak to na polním dni udělal Ing. Bohumil Vokál, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského, vysvětlení najdeme. Stačí vzít v úvahu tři momenty. Prognóza vývoje cenových relací v zemědělství v Evropské unii je jasná: Ceny vstupů porostou a farmářské ceny budou klesat. Podpory se zvyšovat nebudou a konkurence, zvláště u produkce konzumních brambor, vzroste. Naši pěstitelé brambor (ani ti nejlepší) to tedy nebudou mít v nejbližších letech lehké.
