V letošním roce trpí plodiny nadměrným suchem, a proto je velice aktuálním tématem hospodaření s půdní vláhou. Polní den Ekotech, který se uskutečnil v červnu v moravských Hrušovanech nad Jevišovkou, byl zaměřen na management vláhy jako základ úspěchu polní výroby.
Jeho pořadatelé – P&L, spol. s r. o., Biskupice, Agrocentrum Hrušovany, s. r. o., a Monsanto ČR, s. r. o., tam společně návštěvníkům představili možnosti šetrného hospodaření s půdní vláhou. Nechyběla proto přehlídka nejrozmanitější mechanizace umožňující úsporu vláhy, přednášky na dané téma a samozřejmě přehlídka porostů. Ačkoli v tamní oblasti tři měsíce téměř nepršelo, stáhly se ten den nad předváděcí plochou mraky a začalo vydatně pršet.
Agrotechnika a množství půdní vláhy
O obsahu půdní vody a možnostech ovlivnění jejího množství agrotechnikou hovořila Ing. Barbora Badalíková z Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., Troubsko. „Na vodní režim půdy mají vliv podnebí, reliéf krajiny, půdní typ, pěstované rostliny a v neposlední řadě množství vody v půdě ovlivňuje člověk zpracováním půdy,“ uvedla Ing. Badalíková. Úpravou půdního prostředí podle ní můžeme do určité míry regulovat hospodaření půdy s vodou, to znamená její filtrační a antihydratační pohyb v půdě. „Hlubším zpracováním se sice zmenšuje povrchový odtok vody, obzvlášť na jaře půda infiltruje více vody, ale zároveň se snižuje zásoba produktivní vláhy. To se potom negativně projevuje v dalším vegetačním období,“ upozornila Ing. Badalíková.
Zpracováním tedy můžeme ovlivňovat režim půdy, to znamená její infiltrační schopnost, redistribuci vody a podobně. Nejvíce vody ubývá na jejím povrchu, a proto je účelné zvážit, jakou agrotechniku nebo technologii v dané oblasti zvolíme. Tam, kde je nedostatek vody, se osvědčuje redukce hloubky a omezení intenzity zpracování půdy spolu s ponecháním rostlinných zbytků na jejím povrchu (minimalizace). Důležité je rovněž zachovat půdní strukturu, zamezovat zhutnění půdy a ponechat dostatek posklizňových zbytků. Již 30 % posklizňových zbytků na povrchu půdy působí půdoochranně.
Při orbě se v půdě uchová jen kolem 46 % vláhy, kdežto při minimalizaci se toto množství zvyšuje až na 77,5 %. Vhodnou agrotechnikou lze tedy docílit lepšího hospodaření s půdní vláhou. „Pro udržení optimálního množství vody v půdě je mnohem příznivější minimální zpracování, v suchých podmínkách se osvědčilo zvláště přímé setí. Už pouhé jedno procento zvýšení množství vláhy v půdě příznivě ovlivňuje růst a vývoj rostlin,“ shrnula Ing. Badalíková.
Jakou odrůdu zvolit do suché oblasti
Jak uvedl Ing. Pavel Růžek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., spadlo v Ruzyni od března do desátého června jen necelých 105 mm srážek, a to se negativně podepsalo na stavu porostů zemědělských plodin. „Stav porostů obilnin, zvláště jarních ječmenů, není nejlepší.Většina odrůd ozimé pšenice má poškozené klasy. Pokud však budou v nejbližší době větší srážky, bude část úrody zachráněna,“ uvedl Ing. Růžek.
Mezi jednotlivými odrůdami ozimé pšenice jsou podle něj vidět poměrně velké rozdíly v poškození suchem. „Při porovnání technologií jsme zjistili zejména na stanovišti v Chrášťanech na Rakovnicku velké rozdíly mezi porosty ošetřenými minimalizací a orbou. Letošní rok nahrával těm technologiím, které nechávají část rostlinných zbytků na povrchu půdy, a to především u nezapojených porostů v době stresu suchem, vysokého výparu a suchých větrů. Mulč na povrchu v tomto případě omezil stres rostlin a zamezil nadměrnému výparu vody z půdy,“ konstatoval Ing. Růžek.
Při výběru odrůdy ozimé pšenice do suché oblasti je podle něj vhodné zvolit odrůdu s šedozelenými listy se silnější voskovou vrstvou, která má jako základní výnosotvorný prvek počet zrn v klasu a zároveň silnou kompenzační schopnost v produktivitě klasu danou HTS, jako například odrůda pšenice Cubus. Pozdější odrůda Akteur nesnáší suché podmínky, při nichž může být redukován jinak velmi produktivní klas. Pro vyšší výnos v suchých podmínkách je vhodné při zlepšení vláhových podmínek prodloužit její růst, protože jinak rychle ztrácí své enzymatické charakteristiky. I když dozrává později, velice rychle ukončuje nalévání zrna a transport asimilátů do něj. „Doporučuji proto aplikovat u této odrůdy fungicidy se strobiluriny či jiné látky podporující „green efekt“. Tím můžeme zvýšit výnos, ale při déletrvajících nepříznivých povětrnostních podmínkách před sklizní může být částečně zhoršena jinak vynikající kvalita zrna,“ poradil Ing. Růžek.
Ani odrůda Globus nemá ráda sucho a jako jedna z prvních na něj reaguje změnou habitu. Je však schopna jej dlouhou dobu tolerovat a po zlepšení vláhových podmínek dosahuje velmi dobrého výnosu zrna díky vysoké produktivitě klasu. I proto ji lze pěstovat například na Mělnicku v písčité půdě, i když kvalita zrna je v některých letech nepříznivě ovlivněna nízkou objemovou hmotností. „U nás v Ruzyni mají rostliny této odrůdy, na rozdíl od ostatních „klasovek“, dobře vyvinuté nezkrácené klasy s plným počtem zrn,“ uvedl Ing. Růžek.
Proti odrůdě Globus nebyly u odrůdy Rheia (podobně jako u odrůdy Cubus) ještě v době metání znatelné výraznější příznaky poškození suchem. Kdyby v té době přišel déšť, byl by předpoklad dosáhnout vysoký výnos. Při absenci srážek a vysokých teplotách vzduchu však došlo následně u odrůdy Rheia k redukci horní části klasu, což zřejmě nebude schopna kompenzovat ani vysokou HTS. Podle Ing. Růžka nám pro suché oblasti stále chybějí rané osinaté odrůdy, jako je například Košútka, které by byly schopny za příznivějších podmínek dosáhnout vyššího výnosu zrna.
Pavel Holub ze společnosti Monsanto představil odrůdy ozimé řepky vhodné i do podobně suchých oblastí, jako jsou Hrušovany. Podle něj je vhodné zvolit odrůdu ozimé řepky alespoň částečně odolnou vůči přísuškům. „Vhodná je například dvouliniová odrůda Californium, kterou lze pěstovat ve všech pěstebních oblastech. Předurčenou pro pěstování v teplejších podmínkách a vysoce rezistentní vůči suchu je i starší odrůda Catonic,“ doporučil Pavel Holub.
