Letničkové záhony mají ve veřejné zeleni svou nenahraditelnou funkci. Díky široké barevné škále květiny oživují parky a městskou zeleň. Jejich údržba je však velmi náročná. Zakládání letničkových záhonů se vyplatí pouze tam, kde je v reprezentativním stavu stromové i keřové patro, cestní síť, trávníky a mobiliář parku.
Městská část Praha 5 patří rozlohou mezi největší městské části Prahy. Odbor městské zeleně (OMZ) se stará asi o 80 hektarů parků, dětských hřišť a ostatní veřejnou zeleň rozmístěnou po celé městské části. Patří sem významné parky (Portheimka, Sacre Coeur, vrch Mrázovka, Klamovka, Santoška a mnoho dalších), 57 dětských hřišť a téměř 50 menších ploch zeleně.
Většina letničkových záhonů se nachází v lokalitě Praha 5 centrum v parcích centrálního Smíchova, poblíž Anděla. Nejvíce jich je v parku na náměstí 14. října – kolem objektu metra, ve zvýšeném záhonu mezi chodníky podél parku Portheimka a v parku u Medvědí fontány. Další záhony jsou na Arbesově náměstí a při ulici V Botanice.
Funkce letničkových záhonů
ve veřejné zeleni
Na první pohled mají letničkové záhony ve veřejné zeleni pouze okrasnou funkci, oživují svými barvami a tvary prostory měst. Další funkce jsou možná méně zřejmé, ale zcela jistě stejně důležité. Patří sem například vzdělávací funkce. Součástí parků jsou nejenom stromy a cesty, ale i rostliny, které často ani neumíme pojmenovat, přitom je známe například ze soukromých zahrádek.
V centrech měst každodenním rytmem povinností pomalu zapomínáme, jak se střídají roční období a rozkvétající záhony nám tento cyklus připomínají. K letničkovým záhonům je přitahován hmyz, v průběhu léta se u nich ve velkém množství objevují motýli, včely a čmeláci. V teplých měsících jsou záhony pravidelně zavlažovány (ať už ručně nebo pomocí automatické závlahy), tím se osvěžuje vzduch v jejich okolí. Některé druhy letniček velmi příjemně voní, například Nicotiana alata.
Plochy listů rostlin zachytávají prach a jiné nečistoty a čistí tak vzduch, který dýcháme. Letničkové záhony dokáží výrazným způsobem oživit a rozzářit tvář různých částí parku a k jejich založení není potřeba ani stavební povolení, ani velké množství finančních prostředků.
Založení a ošetřování
Výsadbu a ošetřování záhonů provádějí zahradnické firmy na základě dlouhodobých smluv. Díky ukončenému výběrovému řízení jsou na Praze 5 v současné době nově uzavřené smlouvy na příštích pět let. Výsadbové plány připravuje vždy odborník, který musí rozumět nárokům jednotlivých rostlin, zná jejich habitus a barevnou rozmanitost, dobu a délku trvání jejich kvetení, konkurenceschopnost, odolnost vůči chorobám a škůdcům. Na Praze 5 připravuje výsadbové plány OMZ, jinde to mohou být zahradní architekti nebo zahradníci externích firem.
Před výsadbou musí být záhon vždy dokonale připravený – bez plevelů, důkladně vyhnojený s kyprou zeminou, nejlépe přidaným kompostem. Všechny rostliny by měly být řádně označeny – málokdo totiž stoprocentně rozezná mladé sazenice od sebe. Předchází se tak pomíchání květin, aby při výsadbě nepřišly například největší dopředu anebo všechny modré květy na jedno místo. Rostliny je lépe sázet v hustším sponu, aby se co nejdříve zapojily a při případném úhynu některých jedinců nevznikala prázdná místa. Po výsadbě se záhony obryjí a odstraní se přebytečný travní drn (kantování).
Nutnost pravidelné závlahy
V horkých letních měsících se většina záhonů snadno přehřívá, především kvůli jejich soustředění do menších parků v centru Smíchova. V červnu až srpnu je nutné vyčlenit jednu pracovní sílu na jejich pravidelnou údržbou. Efekt čerstvě zalitých záhonů je pro kolemjdoucí velmi příjemný – zvlhčeným vzduchem se snižuje prašnost. Procházející lidé se tedy nezastavují jen proto, aby se pokochali pohledem na záhony, ale i kvůli možnosti nadýchat se chladnějšího vzduchu. V teplých letních dnech se zalévá každodenně, v období 35stupňových veder i dvakrát za den.
Kompozice není fádní
Ještě před několika lety byly letničkové záhony fádní záležitostí. Objevoval se v nich pouze Tagetes patula v různých barvách, zářivě červená Salvia splendens ´Libochovický oheň´ popřípadě Begonia semperflorens. Vysazovány byly do geometrických tvarů, směs jednotlivých rostlin v ploše se zdála být nepřípustnou.
Dnes je situace zcela jiná. Záhony po celé Praze, ale i jiných městech jsou barevné, stylově různorodé se širokým sortimentem letniček mnoha kultivarů. Trendem je používání jednoletých trav. Plochy jsou rostlinami výškově členěny a jednotlivé druhy jsou vysazovány v mixech vedle sebe. Celkovým efektem je pak jakýsi řízený chaos.
Kompoziční styl používaný ve výsadbách na Praze 5 by se dal označit za přírodní. Výsadby nejsou koncipovány do pravidelných tvarů – letničky jsou spíše ve smíšených skupinách. Používáním kontrastních barev (žlutá – modrá, oranžová – fialová, zelená – červená) se na záhonech tvoří výrazné prvky, které upoutávají na první pohled. Kontrastní jsou i struktury jednotlivých druhů, kompaktnost Salvia farinacea nebo Tagetes tenuifolia narušují klasy Pennisetum a květenství na dlouhých stoncích Verbena x bonariensis. Kombinováním velmi časně kvetoucích letniček s druhy kvetoucími v pozdním létě dochází k dynamickým změnám barev, tvarů a textury květů na jednom místě.
Sortiment používaných letniček
Ze sortimentu letniček, které se v minulých několika letech objevily na záhonech v Praze 5 se nejlépe osvědčily například Verbena x bonariensis – vysoká dominantní letnička, která tvoří optimální vysoký střed záhonů laděných ve fialových tónech. Velmi dobře roste, nevadí ji horké a suché letní dny a je silně konkurenční. Salvia farinacea (´Gruppenblau´ – tmavě modrá, ´Silber´ – bílá) také patří k velice odolným a výrazným letničkám, svou výškou 80 cm patří mezi dominanty. Rudbeckia hirta ´Prairie Sun´se osvědčila minulý rok díky dlouhému období kvetení a kontrastním barvám (okvětní lístky jsou světle žluté s oranžovými pravidelnými paprsky, střed květenství je výrazně světle zelený). Tagetes tenuifolia – aksamitníky zůstávají stále populární. Objevují se rostliny s jemnějším habitem v širokém sortimentu barev. Překvapením minulého roku byla Zinnia elegans – květina ze záhonů našich prababiček, která už dávno vyšla z módy. V dlouhém záhonu se ostálka stala výraznou kvetoucí dominantou téměř po celou sezónu. Mezi neúspěšně použité rostliny patří například Centaurea cyanus použitá v loňském roce ve velkém záhonu na náměstí 14. října. Během několika málo týdnů podlehla houbové chorobě a žádné chemické ošetření nezvrátilo její rychlé vymizení.
Pár dní po výsadbě letniček navíc přišlo silné krupobití a hned na začátku sezóny tak byly eliminovány druhy s křehkou stavbou nadzemních částí nebo s velkými listy (Iberis umbellata, Matthiola incana).
Proměny během roku
Záhony jsou vysazovány a obnovovány tak, aby po celý rok byla zajištěna jejich pohledová atraktivnost. Z důvodu obsazení ploch kvetoucími druhy po celou sezónu se využívá kombinace cibulovin s dvouletkami a následně letniček. Trvalky by možná nahradily část náročné práce s výsadbou, nicméně by jsme se připravili o výrazný jarní efekt cibulovin a dvouletek. Záhony by tak byly stále stejné. U letniček je také většinou efekt kvetení daleko výraznější než u trvalek.
Ihned zpočátku jara lze sledovat trsy dvouletek připravených k rozkvětu a mezi nimi rašící cibuloviny. Většinou jde o různě barevné kombinace tulipánů (Tulipa F1 hybridy) a macešky Viola x wittrockiana anebo pomněnky Myosotis sylvatica. Efekt kvetení tulipánů je sice krátkodobý, zato ale přichází v nejdůležitější období, kdy se většina ostatních rostlin teprve probouzí po bílé nebo šedivé zimě. Během dvou dnů po odkvětu a likvidaci předešlé výsadby se objeví drobné rostliny, které po další dva týdny nejsou příliš atraktivní. Po zapojení začínají vykvétat nejranější druhy, postupně během léta vrcholí doby kvetení ostatních druhů a záhon se tak výškově, barevně i tvarově promění. Ze zkušeností u nás, z jiných částí Prahy a dalších měst je zřejmé, že vhodnější je používat do jednoho letničkového záhonu více druhů rostlin. Především proto, že v případě napadení chorobou či škůdcem určitého druhu je nahrazen druhem jiným, který vyplní uvolněné místo.
Vandalismus spíše vzácností
Zkušenost s vandalismem nebo spíše s jeho absencí v rámci letničkových záhonů je až překvapující. Zvláště pokud vezmeme v úvahu opakované a rozsáhlé demolice mobiliáře. V roce, kdy byly součástí jednoho záhonu Pelargonium peltatum, se občas místo nich objevil prázdný důlek. Jinak je vidět pouze děti utrhnout kvítek nebo psa proběhnout výsadbou.
Z letošního pobytu v Paříži a především z jeho parků jsem si přivezla zajímavý inspirující nápad. Byly tam rozmístěny dobře zpracované informační cedulky k letničkovým záhonům – jednoduchá barevná kresbička s náčrtkem rozmístění a jmény jednotlivých květin v latině a francouzštině. Podobné cedulky by se v roce 2007 mohly objevit i u našich letničkových záhonů. Stanou se tak nejenom prvkem okrasným, ale i naučným.
