Kvalita potravinářské pšenice vykazuje nepřímou závislost na jejím výnosu, znamená to, že při nízkých výnosech můžeme očekávat dobrou kvalitu sklizené suroviny. Oproti tomu u jarního ječmene zpravidla s výnosem roste také kvalita. Potvrdilo se to i v loňském roce, kdy výnosy jarního ječmene byly velmi slabé a také kvalita nejhorší za posledních několik let. Dozvěděli se to mimo jiné účastníci konferencí Nové poznatky výzkumu v rostlinné výrobě pořádané Zemědělským výzkumným ústavem Kroměříž (ZVÚ) uspořádáných na třech místech naší republiky.
„Kvalitu nelze nechat náhodě, ale je ji třeba řídit,“ uvedl na konferenci Ing. Slavoj Palík, ředitel ZVÚ. Poukázal tak mimo jiné na to, že stále na našich polích existuje zásadní disproporce mezi pěstovanými odrůdami. Ač je v sortimentu poměrně široká paleta odrůd pro jednotlivé směry využití, např. u ozimé pšenice pěstitelé stále nadstandardně sahají po odrůdách, u kterých uvažují o následném prodeji pro potravinářské využití. Jako potravina je však v ČR spotřebováno jen asi 30 % produkce pšenice. Samozřejmě je nutné počítat s rezervou, protože ani v tom nejlepším roce a při nejlepších agrotechnických zásazích není kvalita předem zaručena. Současný stav je však podle jeho odhadů takový, že v praxi je pěstováno cca 70 % odrůd s dobrou potravinářskou jakostí, přičemž by při 50% rezervě stačil naší potřebě osev těmito odrůdami v rozsahu cca 45 %. Pěstitelé, kteří mají v podniku vlastní živočišnou výrobu, tak jednoznačně tratí, protože krmné využití je u těchto odrůd nižší. Podle ing. Palíka tak tratí i podniky bez vlastní živočišné výroby. Pšenici sice prodají za nižší cenu, avšak pokud by se již od začátku pěstování rozhodli pro „nepotravinu“, mohli by ušetřit na variabilních nákladech 500 až 1000 Kč na hektar a navíc kalkulovat s její vyšší produktivností. Ještě lepších výsledků by podle jeho názoru mohlo být dosaženo při pěstování tritikale, které má vyšší krmnou hodnotu, nemá velké požadavky na podmínky prostředí ani na další vstupy. Stávající ceny však nahrávají tritikale pouze v podnicích s vlastní živočišnou výrobou.
S řízením kvality souvisí i volba konkrétních odrůd, nejen jejich skupin. Podle ing. Palíka by pěstitelé podle velikosti jejich podniků měli volit minimálně dvě až pět odrůd jednotlivých plodin, což jim dá větší jistotu dosažení požadované kvality. Upozornil však na to, že je třeba rovněž akceptovat požadavek některých zpracovatelů, zvláště sladoven, na homogenitu a velikost partií dodávek, které vyžadují užší výběr odrůd.
„Porosty ozimů v současné době indikují dobrý výnos, a proto budeme-li ho chtít udržet a také dosáhnout žádoucí kvalitu, budeme muset porostům dát patřičnou péči,“ uzavřel svá doporučení ing. Palík. Samozřejmě měl na mysli důslednou ochranu rostlin, výživu atd. Právě o těchto pěstitelských opatřeních dále aktuálně informovali i další kroměřížští odborníci.
Porosty jsou ve většině případů v dobrém stavu s velkým množstvím sušiny a jejich výživný stav je poměrně dobrý. Dávky dodávaných živin samozřejmě vyplývají z konkrétních podmínek, zvláště zásoby půdního N, obecně však Ing. Petr Míša doporučil regenerační dávky dusíku nejdříve dodat nejodrostlejším, odnoženým a nepoškozeným porostům, poté slabým a málo odnoženým porostům setým po agrotechnické lhůtě. Takové porosty se ale podle něj v letošním jaře vyskytují jen výjimečně. Jako poslední by při hnojení dusíkem měli přijít na řadu standardní porosty seté v agrotechnické lhůtě.
Důsledně bude nutné provádět i ochranu rostlin. Ing. Karel Klem upozornil na to, že teplý podzim a zima umožnily růst plevelů, takže jsou v pokročilých stádiích růstu a je vhodné proti nim zasáhnout co nejdříve. Rovněž pro vývoj chorob byly podzim a zima atypické. O jejich vývoji a případné škodlivosti však rozhodne další průběh počasí.
Kroměříští výzkumníci dále účastníkům konferencí předvedli dvůj integrální výstup z výzkumné činnosti expertní a informační systém pro rrolinnou produkci s názvem AGROKROM a nabídkly i nově zpracované metodiky pěstování jarních plodin.
