Velmi mnoho našich zemědělců investuje nemálo prostředků do nákupu nových technologií.
Tyto investice přináší úsporu lidské práce, energie, krmiv a na druhé straně zvyšují užitkovost, přírůstky, zlepšují celkovou ekonomiku.
Je tedy možné hledat ještě nějaké úspory v zemědělství? Jedna z cest, která se již v některých našich zemědělských podnicích osvědčila (například ZD Olšany – Hablov, Agropodnik Hodonín, ZD Kralovice) je využívání plodin s vysokými výnosy krmných hodnot.
Takovou plodinou v ČR je především kukuřice a její využívání pro hospodářská zvířata je známou věcí. Protože se jako firma zabýváme především technologiemi pro chov prasat, položili jsme si otázku co vlastně přináší kukuřičný podíl v krmné dávce pro prasata?
Jak již nadpis napovídá, kukuřice je především levným zdrojem energie. Zvláště při zkrmování ve formě vlhkého zrna, tzv. CCM, získáváme komponent krmné dávky s vysokou využitelností, která je pro dnešní náročnou hybridní populaci důležitá. Svou roli kukuřice sehrává i jako chuťově oblíbené krmivo, stabilizující příjem zvláště přes systémy mokrého krmení. CCM navíc svým kyselým charakterem podporuje celkový proces trávení. Dnešní nové hybridy šlechtěné na vyšší obsah bílkovin a tuku navíc lépe splňují požadavek bilancovaného základu krmné dávky. Proto proti dřívějším zvyklostem je možno zařadit i 50% podíl vlhké kukuřice z denní přepočtené dávky jadrných krmiv.
Pro kvalitní krmné dávky je ovšem zapotřebí kvalitní kukuřice. Její kvalita začíná již výběrem vhodného hybridu, agrotechniky, technologie sklizně a v neposlední řadě technologie uskladnění.
V posledních letech se do popředí dostává již dlouho známá sklizeň metodou CCM , tzn sklizeň vlhkého zrna s vlhkostí (asi 35 % ) s minimálním podílem vřeten (neměl by být vyšší než 15%), oproti sklizni kukuřice na zrno.
Jaké jsou důvody:
1. Díky neustálému vývoji šlechtitelských stanic jsou k dispozici pro technologii CCM vhodné hybridy, například MAGISTER, ale i hybridy vyšlechtěné pro obilno-bramborářské oblasti, například ANTARES nebo novější ATOMIC. V současné době je tedy možné pěstovat kukuřici pro metodu sklizně CCM s dobrými výsledky i v méně teplých oblastech.
2. Metoda CCM a následná technologie skladování nevyžaduje žádné dosoušení zrna, což značně ovlivňuje ekonomiku.
3. Sklizeň je možná asi o 2 týdny dříve (omezení sklizňových ztrát, náročnosti na potřebu strojů ve sklizňové špičce apod).
4. Při sklizni v tomto období má zrno nejvíce stravitelných živin a nejlepší chutnost.
Z těchto důvodů je zřejmé, že metoda CCM se jeví jako velice výhodná. Ovšem velmi důležitou součástí je následná technologie uskladnění kukuřice a dávkování do krmných směsí.
Firma Agrico je známá svým progresivním přístupem k novým, kvalitnějším technologiím. Proto se zabývá nejen dodávkou klasické technologie, kdy se kukuřice při sklizni okamžitě drtí a drcená se ukládá do zásobníků nebo vaků, ale i technologií, kterou jí dodává firma GRUBER, kdy se vlhké zrno uskladní a teprve v okamžiku potřeby se zpracovává.
Metoda uskladnění vlhkého zrna s následným zpracováním
Vlhké zrno je přiváženo od sklízecí mlátičky do příjmového koše. Elevátorem je naskladňováno do plynotěsného zásobníku. Systém udržení zrna v patřičné kvalitě je založen na tom, že nad uskladněným zrnem se vytváří oxid uhličitý CO2, a zamezuje tak škodlivému kvašení, růstu plísní a napadání zrna houbovými chorobami. Požadovaný tlak plynu a eliminaci tepelných výkyvů v zásobníku zajišťuje regulační ventil ve spolupráci s vyrovnávacím vakem. Objem tohoto vaku (může jich být i více) musí tvořit 10 % objemu zásobníku. Regulační kapalinový ventil je seřízen na přetlak 0,05 MPa. Dojde-li k poklesu tlaku při vybírání, je přes tento ventil CO2 doplněno. Kulový ventil slouží pro odpouštění kondenzátu, který se tvoří v potrubí. Zásobník musí být plynotěsný a toto se testuje tlakovou zkouškou před plněním. Je vyroben z betonu s vnitřním polyesterovým nátěrem (obr. 1) nebo může být ocelový. Vybírání zajišťuje nerezový šnek s tlakovým uzávěrem (obr. 2).
Pro následné zpracování zrna lze využít šrotovník (obr. 3) s přímou dopravou ke krmné technologii do stáje (například do míchačky tekutého krmení SCHAUER).
Je rovněž možné, tak jak je naznačeno na schématu, použít speciální diagonální nerezovou míchačku (obr. 4) s možností integrovaného šrotovníku GRUBER .
Podstatné přednosti celozrnného uskladnění
Není nutný rychlý a každodenní odběr, jako je tomu u skladování v PE vacích, kdy se musí každodenně odebírat minimálně vrstva jeden metr. Jinak díky vzduchu dochází k podpoře růstu plísní.
Při sklizni není kladen vysoký nárok na potřebu energie. Pořizovací hodnota naskladňovacího i vyskladňovacího zařízení je relativně nízká. Naskladňovací zařízení je jednoduché, automatické, bez velkých nároků na obsluhu.
Zásobník nemusí být plněn najednou v celém objemu, je zde možnost bezproblémového doplňování. Denní odběr je plně automatický, což přináší velké časové a pracovní úspory.
Jde o tzv. protimrazový systém, kdy nejsou problémy odběru zrna i při velkých mrazech (- 25 0C). Zrno si zachovává rovnoměrnou teplotu.
Zrno se nezahřívá, tudíž si drží svou nutriční hodnotu, především díky tomu, že není třeba výkonného šrotovníku nebo mačkače, neboť denní výkony vyskladnění jsou menší než potřeby výkonů při sklizňové špičce.
Utěsněný zásobník poskytuje vždy čerstvé krmivo s příjemnou aromatickou vůní.
Závěrem
Existují i jiné způsoby konzervace vlhkého zrna (protiplísňové preparáty, louh sodný apod.).
Důležité je však vždy zvážit kvalitu krmiva v závislosti na technologii, oproti náročnosti na pracovní sílu, energii, pořizovací cenu, jednoduchost zařízení, navazující technologie a v neposlední řadě provozní náklady. A jaké jsou ohlasy z praxe:
„Využití vysokého výnosového potenciálu kukuřice na zrno pěstované v naší oblasti dlouhou dobu naráželo na špatný ekonomický efekt, způsobený náklady na sušeí zrna, sklízeného ve vyšší vlhkostí,“ říká MVDr. Luděk Pour, ředitel ZD Nechanice v okrese Hradec Králové. „Standardní vlhkost v období sklizně v měsíci říjnu se pohybuje mezi 30 až 35 %. Nižší vlhkosti je dosahováno pouze výjimečně ve výrazně slunečných a suchých ročnících. V případě sklizně vlhkého zrna s následným šrotováním a uskladněním ve věžových silech dalo pěstování kukuřice naprosto nový rozměr a zařadilo kukuřici mezi nejefektivnější plodiny. Náklady na zpracování jsou totiž vysloveně zanedbatelné v porovnání se sušením.
Vedle možnosti získat z oseté plochy větší množství vysoce produkčního krmiva pro prasata v porovnání s obilovinami (pšenice, ječmen) hodnotíme v celém systému další pozitiva. Především je to výhoda používání kukuřičných hybridů s vyšším číslem FAO, které jsou výnosově lepší, možnost velice vhodně využívat kejdu k přihnojování kukuřice během vegetace a v neposlední řadě časnější sklizeň, která otevírá možnost zařadit v osevním postupu po kukuřici ozimou pšenicí.“
Ing. Miloš Cmíral, Agrico Třeboň
