Genetika, stejně jako pěstování ječmene, má v českých zemích dlouhou tradici. Jméno zakladatele genetiky Gregora Mendela nebo šlechtitele jarního ječmene Emanuela Proskowetze jsou známá po celém světě. Dobré jméno českého ječmene i vysoká úroveň jeho výzkumu přispěly k tomu, že se mezinárodní organizační výbor rozhodl uspořádat v letošním roce 9. mezinárodní sympozium o genetice ječmene v České republice.
Šlechtitelé se pravidelně setkávají každé čtyři roky a tato setkání se konají střídavě na všech kontinentech, kde je ječmen významnou plodinou. Hostitelem minulého sympozia, které se uskutečnilo v roce 2000, byla Austrálie. Pořádání Mezinárodního sympozia o genetice ječmene (International Barley Genetics Sympozium - IBGS) se zhostil Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o. Partnery akce byly Sladovny Soufflet ČR, Americká asociace sladovnického ječmene a dále semenářské a sladovnické instituce z celé Evropy.
Poprvé ve střední Evropě
Na sympozium, které se v zemi střední a východní Evropy konalo poprvé v jeho historii, se sjelo 340 účastníků ze 42 zemí. „Velice si vážíme toho, že právě Česká republika byla vybrána jako organizátorská země letošního sympozia. Svědčí to o tom, že české ječmenářství, sladovnictví, pivovarnictví ale i výzkumná činnost v těchto oborech má v mezinárodním povědomí vysoký kredit. Účastníci mohli v deseti odborných sekcích hodnotit výsledky výzkumu a vyměňovat si zkušenosti z genetiky a šlechtění ječmene nebo z oblastí nových biotechnologií či genetického inženýrství. Odborní zde také prezentovali výsledky výzkumu genetických základů faktorů ohrožujících stabilitu a kvalitu produkce, jako jsou například houbové choroby, virózy a stresy, “ prohlásil Ing. Jaroslav Špunar, CSc., předseda českého organizačního výboru IBGS 2004.
Mezinárodní polní pokusy
Konferenční část a posterové prezentace týdenního sympozia se uskutečnily v prostorách kongresového sálu Rotunda Veletrhů Brno a „praktická“ část s prohlídkou pokusných ploch, proběhla na pozemcích ZVÚ Kroměříž. Nebylo náhodou, že organizací této prestižní akce byl pověřen Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž. „Náš ústav působí v oblasti výzkumu obilovin od roku 1951,“ vysvětlil Ing. Slavoj Palík, CSc. „V současné době jsme se zaměřili na aplikovaný výzkum a šlechtění obilnin, kde za zmínku stojí nová odrůda jarního ječmene Respekt. Od roku 1990 máme stabilní síť odborných poradců a vytvořili jsme Agrokom GIS, což je expertní a informační systém v rostlinné výrobě. Významná je i naše zemědělská výroba, v rámci které máme necelých 70 hektarů pokusných ploch. Na části těchto ploch jsme pro účastníky sympozia připravili přehlídku odrůd ječmene, jehož osivo pochází jak ze světové kolekce jarního ječmene, kterou udržujeme v našem ústavu, tak ze všech kontinentů od jednotlivých účastníků, kteří je k nám v předstihu zaslali, aby pak mohli zhodnotit, jak se jejich materiál chová v půdních a agroklimatických podmínkách střední Evropy,“ dodal Palík.
Organizace na jedničku
Sympozium mělo velmi vysokou úroveň, o čemž svědčil kladný ohlas účastníků. Slova uznání pro pořadatele měl i Bryan Harvey, prezident mezinárodního organizačního výboru IBGS a profesor University of Saskatchewan v Kanadě. „Kroměříž jsem poprvé navštívil v roce 1972 u příležitosti oslav stého výročí šlechtění sladovnického ječmene“ zavzpomínal Harvey. „Již tenkrát jsem oceňoval vysokou úroveň šlechtitelů v tehdejším Československu. Hovořím jistě nejen za sebe, když řeknu, že sympozium posílilo dobrý zvuk vašich genetiků, šlechtitelů a zpracovatelů ječmene v mezinárodním měřítku. Děkuji všem organizátorům za skvělé zvládnutí této náročné akce.“
