Spotřeba koření a bylin v posledním desetiletí velmi silně vzrostla. Velké oblibě se především těší „ostré koření“, etnická a zdravá jídla. Vzhledem k tomu, že se používá ve velké míře neopracované, je nevýhodou místy velmi silná biologická kontaminace. K ošetření se používají různé přípravky, které musí být testovány a povoleny k použití. To platí i v pěstitelských technologiích.
Jedním z druhů koření, o které je v poslední době zájem, je koriandr setý (Coriandrum sativum L.). O tomto koření se psalo už ve starém zákoně. Podle Matthioliho herbáře z roku 1596 se koriandr každoročně pěstoval v českých zahradách. Jeho semena obalená cukrem byla jedním druhem známého starodávného cicvarového semínka, které se užívalo při bolestech břicha.
Plody koriandru se používají především v potravinářském průmyslu (pekařství, cukrovinkářství a likérnictví), dále ve voňavkářství a lékařství. Jako koření slouží kromě semen také čerstvé listy například v Gruzínské nebo latinskoamerické kuchyni. Je také součástí směsi kari. Plody obsahují olej, silici, pektinové látky, škrob a cukr. Důležitý je především obsah silice. Jejími hlavními složkami jsou linallol, cymol a geraniol.
Obsah silice se stanovuje převážně podle normy ČSN 58 0110 pomocí destilace vodní parou. Vydestilovaný olej má světle žlutou barvu a obsahuje některé rozkladné produkty (terpineol, geraniol, nerol a další). Silice je možné stanovat také pomocí superkritické fluidní extrakce (SFE). Extrakt je světle žlutý (pomocí kapalného CO2) nebo hnědavě světle zelený (nadkritický CO2) tekutý olej se sladkým, bohatým, kořeněným a květinovým profilem vůně s fixačními účinky, které jsou způsobeny složkami s vyšší molekulovou hmotností (které nejsou přítomné v oleji destilovaném vodní parou). Někteří autoři uvádějí, že těkavý olej získaný SFE obsahuje větší podíl linaloolu (75,5 %) v porovnání s destilací s vodní parou (68,5 %).
Extrakty z koriandru mohou obsahovat také mnoho biologicky aktivních látek. Dále obsahují látky s antiseptickými účinky, repelentními, baktericidními, herbicidními a antioxidačními účinky. Koriandrový olej vykazuje velmi dobrou antimikrobiální aktivitu.
Botanická charakteristika
Koriandr setý je jednoletá bylina, která pochází z východního středomoří a západní Asie. Vyrůstá do výšky 30 - 80 cm. Patří do skupiny miříkovitých. Dolní listy má jednoduše zpeřené, horní listy jsou úkrojkovité. Květenství je plochý okolík, v němž jsou květy seskupeny do 3 - 5 okolíků, a na obvodu květenství se vytvářejí paprsky. Květy jsou drobné, pětičetné, oboupohlavné s pěti tyčinkami a spodním semeníkem, bílé nebo narůžovělé. Plodem je kulovitá dvojnažka 2 - 5 mm v průměru, nerozpadavá. Má světlehnědou barvu. Podle velikosti plodu se rozlišují u koriandru dvě variety. Coriandrum sativum L. var. v. alef vytváří semena o průměru 3 - 6 mm a HTS 9 - 15 g. Varieta microcarpum D. C. má průměr semen 1,5 - 3 mm a HTS 5 - 7 g, ale obsahuje větší množství silice. Zaregistrovaná je odrůda Hrubčický.
Pěstování
Plocha koriandru se u nás v posledním období rozšiřuje (zájem o něj to umožňuje). Podle známých údajů činí 100 - 150 ha.
Koriandr je rostlina náročná na světlo, ve vegetačním období vyžaduje okolo 1500 hodin světla. Teplotní suma od vzejití do sklizně činí 1700 - 1800 °C. Klíčící rostliny dobře snášejí nižší teploty, nepoškodí je ani krátkodobé mrazíky až do –10 °C. Pro klíčení je optimální teplota 12 - 15 °C, i když koriandr začíná klíčit při 4 - 6 °C. Koriandr je náročný na vodu. Rozhodující je nejen množství srážek, ale i vzdušná vlhkost. Vhodné je vlhké jaro, avšak v době dozrávání je lepší slunečné a suché počasí, které ovlivňuje tvorbu silice a dobré dozrání.
Koriandr vyžaduje středně těžkou půdu s pH 6,8 - 7,5, dobře zásobenou živinami. Jedna tuna nažek odčerpá z půdy 42 kg dusíku, 7 kg fosforu a 33 kg draslíku. Dusík a fosfor vyžaduje především v období tvory stonku. Je ovšem citlivý je na přehnojení dusíkem. Daří se mu převážně v řepařské oblasti, lze jej však zařadit do okrajové kukuřičné oblasti.
Porosty je možné zakládat na jaře i na podzim podle podmínek. Například v Polabí jsou dobré zkušenosti se zakládáním porostů na podzim. Seje se do řádků 25 cm širokých s výsevkem až 20 kg.ha-1 podle kvality osiva. Délka vegetačního období se pohybuje od 80 do 120 dní. Koriandr kvete od červa do července a dozrává v srpnu.
Koriandru u nás netrpí ve větším rozsahu chorobami a není napadán škůdci. Jen ojediněle se mohou více rozmnožit mšice, někdy se ve vlhčích podmínkách vyskytuje podle starších údajů rez Puccinia petoselini. V rámci projektu NAZV jsme v roce 2000 sledovali zdravotní stav koriandru. Zjistili jsme výskyt 22 druhů hub. K ekonomicky nejzávažnějším patogenům patří komplex kořenových a krčkových chorob (Rhizoctonia solani, Fusarium spp, Cylindrocarpon destructans) a padlí (Erysiphe heraclei), které způsobují růstové a vývojové deprese (pokles výnosu o 10 - 60 %). V koriandru je velmi nutná ochrana proti padlí, které pokud se kalamitně rozšíří na dokvétajících porostech, může způsobit zaschnutí nebo opad nažek z více než 50 - 80 %.
Sklízí se přímo vhodně upravenými sklízecími mlátičkami. Nažky je třeba po sklizni ihned dosoušet a s produkcí minimálně manipulovat, aby nedocházelo k úbytku silic. Velmi důležité je čištění zvláště z porostů, které byly zaplevelené.
Požadavky na kvalitu
Kvalita koriandru se řídí podle následného zpracování vyhláškou č. 331 Zákona o potravinách. V případě farmaceutického využití musí jakost odpovídat Českému lékopisu z roku 1998, popřípadě farmaceutickému kodexu.
Jakostní produkce obsahuje zralé, dobře vyvinuté nažky, zdravé nenapadené chorobami a škůdci. Jejich barva má být světlehnědá, nazelenalá, popřípadě žlutočervená. Nažky mají být kořenité chuti, typické vůně bez cizích pachů. Vlhkost by neměla převýšit 13 %. Podle způsobu využití produkce by se nemělo vyskytovat více než 6 - 10 % rozpolcených dvojnažek. Příměsí a nečistot nesmí být více než 7 - 9 %, zlomky a stonky koriandru se mohou vyskytovat do 2 - 3 %. Za zvláště důležité nečistoty a příměsi jsou považována semena plevelů, popřípadě jiných kulturních rostlin. Jejich obsah by neměl převýšit 2 %. Minerálních nečistot smí být do 3 - 4 %.
Výsledky poloprovozu
V roce 2000 bylo pěstování koriandru ověřováno v poloprovozním pokusu na ploše deseti hektarů. Na pozemku je alkalická půdní reakce (pH 7,4). Podle agrochemického rozboru půdy tam je vysoký obsah fosforu a dobrý obsah draslíku, vyhovující obsah hořčíku. Upozorňuje se na opatrnost při hnojení draslíkem.
Předplodinou byla řepka. Po její sklizni byla provedena klasická orba s urovnáním na podzim a na jaře tradiční jarní příprava půdy. K výsevu bylo použito osivo odrůdy Hrubčický v kategorii C1. Výsevek byl 20 kg.ha-1 do řádku 25 cm. Termín setí byl 12. 4. 2000 a v době setí bylo přihnojeno dusíkem v dávce 40 kg.ha-1.
Po výsevu byl pozemek rozdělen na třetiny. První třetina byla ponechána bez ošetření herbicidy a druhá a třetí třetina byly ošetřeny herbicidy. Ve dnech 16. a 17. 5. 2000 byl aplikován Afalon v dávce 1,7 l.ha-1. Přípravek je povolen pro ošetření kmínu kořenného. Lokálně byl porost po vzejití plevelů ošetřen Lontrelem proti pcháči v dávce 0,4 l.ha-1 Část pozemku, která nebyla ošetřena herbicidy, byla velmi silně zaplevelená a první týden v červnu byla rotavátorem zlikvidována.
Dne 5. 6. 2000 měly rostliny v průměru pět pravých listů a výška porostu činila asi 15 - 20 cm. V první dekádě července začal porost kvést, 20. července začalo zrání. V době zrání byl v rámci sledované plochy založen pokus s růstovými regulátory. Byly použity přípravky Roundup bioaktiv v dávce 3l.ha-1, Harvade v dávce 2 l.ha-1, Reglone v dávce 3 l.ha-1, Basta v dávce 2 l.ha-1. Pokus byl založen metodou dlouhých dělených dílců. Provozní plocha i parcely byly v plné zralosti sklizeny a byl stanoven počet rostlin na 1 m2, hmotnost semen z 1 m2, množství silice v % a předpokládaný výnos (tabulka 1).
I když jde o dílčí jednoleté výsledky, je zřejmé, že koriandr bude pěstovatelný při konvenčním způsobu pěstování jen s pomocí herbicidů. Rozdíly při použití růstových regulátorů nejsou z průměrných hodnot zřejmé, i když je zajímavý vyšší obsah silice po aplikaci Harvade. Použití regulátoru může kladně ovlivnit kvalitu sklizně zaplevelených porostů, ale i jejich mikrobiologickou čistotu. V příštím vegetačním období bude nutné růstové regulátory použít u koriandru zřejmě v dřívějším termínu. Předpokládaného nejvyššího výnosu bylo dosaženo u kontrolní varianty a po aplikaci Rondupu.
Kvalitu silic u koriandru z hlediska složení ukazuje tabulka 2. Z jednoletých výsledků lze usuzovat, že použité růstové regulátory výrazně neovlivňují složení silice.
Výsledky pokusů byly získány za finanční podpory MŠMT ČR v rámci programu posílení výzkumu na vysokých školách reg. č. VS 97014 a projektu NAZV – QD 0129/2000 „Inovace technologií vybraných léčivých aromatických a kořeninových rostlin s ohledem na obsahové látky a její využitelnost.“
Ing. Blanka Kocourková, CSc.,
Ing. Jitka Sedláková,
Mgr. Lea Lojková,
Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně,
Ing. Lenka Odstrčilová,
Agritec, s.r.o., Šumperk
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Konečně kloudný článek obsahující maximum údajů. Ve všech těch blescích a jiných stránkách se dočtu vždy to samé jako přes kopírák, ale za jak dlouho mi ze semene vyroste rostlinka, abych z ní mohla sklízet listy, nepíšou nikde. Děkuji za Váš článek.