Již řadu let jsou a rovněž v letošním roce budou na několika kontrolních stanovištích po celé České republice pravidelně odebírány vzorky rostlin a půd sloužící ke zjištění aktuální zásoby živin. S výsledky prvního letošního odběru, který se uskutečnil v druhé polovině února, se ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze 15. března seznámili účastníci pravidelného semináře určeného právě vedoucím zmíněných kontrolních stanovišť.
„Rozbory rostlin prováděné během vegetace jsou velmi důležité, neboť vizuální nedostatky živin rozeznáváme až při hlubokém deficitu, kdy už zpravidla nemůžeme provézt žádnou nápravu. Proto rozbory rostlin během vegetace včas upozorní, že je některá živina schodková a my můžeme včas provést potřebná korekční opatření,“ vysvětlila paní Věra Baierová z Laboratoře diagnostiky výživy rostlin VÚRV, jež výsledky z kontrolních stanovišť vyhodnocuje.
Neméně důležité je, zvláště v jarním období, provádět odběr vzorků půd. Jak Věra Baierová informovala, brzy na jaře nebývá v prokořeněném horizontu půdy pro rostliny zpravidla dostatek přijatelných živin. Pokud je podzim s teplotami nad bodem mrazu, tak jako loni, rostliny dlouho vegetují a odebírají živiny. Přes následnou zimu se dusík velmi často splaví do hlubších vrstev. Avšak nejen ztráty splavením, ale i poutání živin ochuzuje přes zimu vegetační horizonty půd.
Při prvních odběrech půd ve druhé polovině února v porostech ozimé pšenice pro stanovení Nmin odborníci nezaznamenali o moc vyšší hodnoty dusíku v podorničí. V průměru je obsah Nmin dokonce o málo nižší než v ornici a stejně jako v loňském roce se nacházel dusík v průměru nad 70 % ve formě N-NO3-.
V části přednášky věnované aktuálním hnojařským opatřením upozornila Věra Baierová na to, že pokud dojde k tzv. hladovění rostlin v raných fázích vývoje rostlin, je bržděna jejich fotosyntéza a to má za následek v pozdějších fázích těžko odstranitelnou trvalou deformaci.
„Jestliže diagnostickými metodami na jaře v raných fázích u rostlin zjistíme výraznější schodky, těžko můžeme později navrhnout nějaká korekční opatření, která by tento deficit zcela odstranila. Proto bychom u ozimů měli vhodně volenými hnojařskými zásahy reagovat velmi brzo. Toto však někdy naráží na určité problémy,“ vysvětlila.
Jedním z problémů je podle ní například to, že málo vyvinuté rostliny mají slabý kořenový systém, který není schopen intenzivně přijímat živiny. Z tohoto důvodu je mylný názor, že čím je porost slabší, tím se má pohnojit vyššími dávkami. Intenzita příjmu živin je podmíněna příjmovou schopností rostlin a ta je omezována nejen kvantitativně, tzn. velikostí kořenového systému, ale i kvalitou příjmu, tzn. že je závislá na stupni vyváženosti přijímaných živin. Znamená to, že jestliže rostliny mají některé z živin nedostatek, biologické procesy příjmu jsou omezeny a takto postižené rostliny produkují méně energie nutné pro zdárný růst jak nadzemních tak i kořenových orgánů.
„První regenerační dávka nemá být příliš vysoká. Její silný vliv vyplývá z toho, že při nižší koncentraci přijímaného dusíku jsou v důsledku jeho tzv. synergického vlivu přijímány současně i ostatní živiny. To znamená, že umírněné hnojení mladých rostlin má velice pozitivní vliv na zlepšení celkové výživy i zesílení rostlin. Trpí-li rostliny nedostatkem některé živiny, což dnes již můžeme lehce zjistit anorganickým rozborem, a chceme-li dosáhnout okamžité bezprostřední posílení organismu i jeho funkcí, musíme schodkovou živinu dodat do rostlinného metabolismu a to nejlépe mimokořenovou výživou. Jestliže se do rostlinného organismu dodá limitující živina, zvýší se odběr i ostatních živin, to znamená, že po odstranění disproporcí výživného stavu stoupá aktivita všech dostupných živin a tím se vytvářejí podmínky pro zvýšení fotosyntetické produkce a v konečné fázi i výnosu. Tento princip však může působit pouze v případě, že bude dodána živina, nacházející se v nejhlubším minimu, což je princip objasněný již Liebigovým zákonem minima,“ dále objasnila Věra Baierová.
Svůj příspěvek uzavřela konstatováním, že dnes, kdy již umíme nedostatkovou živinu zjistit, umožňují cílevědomé zásahy do biologie života rostlin vyšší stupeň realizace výnosového potenciálu a proto bychom měli s nadcházejícím jarem tyto principy ve výživě rostlin uplatnit.
