Ačkoliv se semináře určené pro metodické vedoucí kontrolních stanovišť a pokusníky pořádané Laboratoří diagnostiky výživy rostlin při Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni konají koncem března každoročně, jejich účastníci jistě nepamatují, že by se až k tomto datu seznamovali s prvními výsledky výživného stavu půdy. Stejně tak jako práce na poli zbrzdila i jejich činnost nepřízeň počasí.
Například v loňském roce mohly být vzorky půdy i rostlin, jež jsou odebírány právě na kontrolních stanovištích po celé České republice, vyhodnocovány již v sedmém týdnu. Letošní první výsledky jsou až z týdnů jedenáctého až dvanáctého.
Rozbory půdy
Jak 27. března informovala vedoucí laboratoře Věra Baierová, zásobenost půdy dusíkem je významně lepší než mnozí očekávali. Důvodem bylo dlouhodobé promrznutí půdy, které zabránilo „propláchnutí“ dusíku do spodních vrstev půdy. Podle letošních prvních odběrů půdy bylo ve vrstvě 0 – 30 cm na hnojených i nehnojených stanovištích v průměru 10,48 mg dusíku ve formě N-NO3-, v N-NH4+ 4,05 mg a hodnota Nmin činila 14,53 mg, přičemž na nehnojených variantách tyto hodnoty činily: N-NO3- - 4,88 mg, N-NH4+ - 2,58 mg, Nmin – 7,46 mg, na hnojených N-NO3- - 17,22 mg, N-NH4+ - 5,81 mg, Nmin – 23,03 mg. Ve vrstvě půdy 30 – 60 cm bylo v průměru všech stanovišť N-NO3- - 9,87 mg, N-NH4+ - 2,72, Nmin – 12,59 mg, na nehnojených N-NO3- - 5,32 mg, N-NH4+ - 2,52 mg, Nmin – 7,84 mg, na hnojených N-NO3- - 15,34 mg, N-NH4+ - 2,96 mg, Nmin – 18,30 mg.
Rozbory rostlin
Jen na několika málo stanovištích se podařil vyhodnotit i výživný stav rostlin. Podle něj má ozimá pšenice většinou dostatek dusíku, u obsahu fosforu převažují mírné schodky, ve významném schodku je draslík, v pořádku je vápník, v mírném schodku je hořčík. U ozimé řepky je v pořádku dusík, fosfor a ve většině případů i draslík, významné schodky jsou u hořčíku a vápníku. Jak však Věra Baierová uvedla, výsledky jsou zatím jen z malé části stanovišť a proto je nelze zobecňovat.
Zaorávky
Zástupci regionů však nehovořili jen o výživném stavu, vzájemně se informovali především o stavu porostů v jednotlivých částech republiky. Jak uvedl zástupce z Jindřichohradecka, v tomto regionu zemědělci nikdy nesklízeli rekordní výnosy, avšak ani neznamenali radikální propady. To se potvrzuje i letos. Zdejší porosty ochránil sníh a tak by zaorávky řepky neměly být vyšší než 15 %, obilnin 8 – 10 %. Největším problémem je však je, že se nepodařilo osít plánovanou výměru ozimů. Podobně situaci hodnotí na Benešovsku, Příbramsku, Plzeňsku, či Rakovnicku, kde by zaorávky obilnin měli být 5-10 %. Podle Ing. Jaroslava Mikoláše bylo na Rakovnicku zaseto o 15 % méně obilnin a také o 15 % méně řepky. K zaorání je navíc 20 % řepky a 10 % obilnin. Výrazně horší je však situace na Moravě. Podle slov. Ing. Růženy Halíkové, jež vyhodnotila situaci na Prostějovsku, se zde zaorává téměř 100 % porostů ozimého ječmene i pšenice, podobně jsou na tom porosty hybridní řepky. Je možné, že zachována zůstane malá část porostů liniových odrůd řepky. Podobná je situace na Přerovsku. Jen o málo lepší je situace v dalším z bývalých moravských okresů – na Hodonínsku. Zde se zorává 50 % řepky, 80 % ozimého ječmene a 40 % ozimé pšenice. Všichni přítomní se však na semináři shodli na tom, že ne ze všech problémů lze vinit průběh počasí. Poslední zimy pěstitele tzv. ukolébaly svým poměrně teplým počasím a tak mnozí z nich podcenili výběr vhodných zimovzdorných odrůd.
