19.02.2002 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Kontrola odrůdové deklarace – nástroj pro ochranu spotřebitele

Brambory se stávají v okamžiku, kdy jsou uváděny do oběhu k přímému prodeji spotřebiteli potravinou a vztahují se tedy se na ně Zákona o potravinách č.110 / 97 Sb. a navazujících vyhlášek MZe ČR, kde je určeno, pod jakým názvem mohou být brambory prodávány ( tj. brambory konzumní a brambory konzumní rané).

U dovážených brambor je povinností označit odrůdu a zemi původu, u konzumních brambor pozdních musí být uveden varný typ a odrůda, příp. země původu. U konzumních brambor raných též barva dužniny, tvar hlíz a popř. označení „drobné“. Podle Zákona č. 110 / 97 Sb. je přípustná příměs jiné než deklarované odrůdy do 2 % hmotnosti.
Také ochrana práv šlechtitelů k odrůdám je v České republice zajišťována podle Zákona č.132 / 1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, který upravuje práva a povinnosti vznikající z vytvoření nových odrůd a z jejich obchodního využívání. Systém ochrany odrůd formulovaný tímto zákonem odpovídá principům Mezinárodní úmluvy na ochranu nových odrůd rostlin z roku 1961, ve znění jejích revizí z roku 1972 a 1978 .
Na základě výše uvedeného je zcela jasná nutnost identifikace, verifikace a možnosti kontroly pravosti odrůdové deklarace u brambor jako účinný nástroj pro ochranu spotřebitele. Odrůda je totiž nositelem kvalitativních vlastností (barva, vůně, chuť, vařivost dužniny ale také jednotlivých charakteristik odolnosti k chorobám a škůdcům, jimiž je odrůda definována), které musejí být právě odrůdovou deklarací spotřebiteli garantovány.
Metoda identifikace odrůd založená pouze na morfologických znacích rostlin a hlíz není příliš objektivní pro závislost těchto znaků na podmínkách prostředí a také testy založené na různé odolnosti k chorobám jsou značně složité a časově náročné. Proto jsou za nejvhodnější pro identifikaci odrůdy pokládány stabilní znaky hlíz, z nichž byly již v 60. a 70. letech v USA i v Evropě (např. v SRN) úspěšně využity jako genetické markery rozpustné proteiny a enzymy hlíz, případně jejich kombinace.
Hlízy brambor představují relativně homogenní pletivo, z něhož lze extrahovat rozpustné proteiny, představované hlavně albuminy (60 %) a globuliny (20 %). Účinnou metodou pro využití genetických markerů je metoda elektroforézy (k dělení proteinů dochází v elektrickém poli v různých gelových nosičích - škrob, polyakrylamid). Důležité je, že získané elektroforetické spektrum hlízových proteinů je odrůdově specifické, nemění se ani v hlízách skladovaných po několik měsíců v chladu, pěstovaných na různých lokalitách, v různých ročnících, jakož i v různých pěstebních systémech (konvenčně nebo na biofarmách). Metoda je navíc dostatečně expeditivní a poskytuje výsledky do 48 hodin, zatímco biologické testy jsou časově podstatně náročnější.
V referenční laboratoři elektroforézy proteinů ve VÚRV Praha jsme prováděli elektroforetické analýzy hlízových proteinů i enzymů již po několik let, používali jsme metodu elektroforézy v polyakrylamidovém gelu (PAGE) v Tris – glycinovém pufru. Na modelovém souboru téměř všech v ČR registrovaných odrůd brambor jsme prokázali, že odrůdy lze tímto postupem vzájemně odlišit. V roce 2001 jsme přešli na referenční a v SRN používanou metodu elektroforézy hlízových proteinů podle německého Bundessortenamt (PAGE v Tris – borátovém pufru), která je velmi expeditivní a dobře standardizovatelná. Touto metodou jsme mohli analyzovat až 60 jednotlivých hlíz denně, což představuje 4 kontrolní vzorky po 15 hlízách. Pro standardizaci jsme v roce 2001 použili etalonové vzorky hlíz 35 v ČR registrovaných odrůd brambor, které nám poskytl ÚKZÚZ (hlavní odrůdová zkušebna Lípa u Havlíčkova Brodu). Byl zpracován katalog číselných hodnot relativních elektroforetických mobilit (REM) jednotlivých pruhů a grafické vyjádření elektroforetického spektra pro každou z uvedených 35 odrůd.
Na grafu 1 jsou uvedeny příklady grafického znázornění elektroforetických spekter hlízových proteinů z vypracovaného katalogu odrůd. Fotografie ilustrují postup při získávání hlízové vody, použité přístrojové vybavení pro elektroforézu a získaná elektroforetická spektra odrůd na polyakrylamidovém gelu.
Audit provedený Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí (ČZPI) v roce 2000 v naší referenční laboratoři potvrdil její způsobilost k provádění kontrolních elektroforetických analýz konzumních vzorků brambor pro potřeby státních orgánů. V roce 2001 byl ze strany MZe ČR i ČZPI vznesen požadavek na poměrně velký rozsah elektroforetických analýz pro kontrolu odrůdové pravosti, čistoty a jednotnosti konzumních brambor.
Analýzy byly prováděny podle metodického pokynu ČZPI, kdy inspektoři ČZPI odebírali reprezentativní vzorky tuzemských konzumních brambor (na jaře a na podzim) a raných brambor z dovozu, naše laboratoř provedla elektroforetické analýzy hlízových proteinů a u pozdních tuzemských odrůd porovnání s etalonem; u raných dovozových brambor (odrůdy neregistrované v ČR) bylo provedeno stanovení odrůdové jednotnosti vzorku. Každý vzorek představoval 15 hlíz, které byly jednotlivě analyzovány pomocí elektroforézy hlízových proteinů . Pro výpočet statistického zastoupení příměsí byla u každé hlízy zaznamenána její hmotnost. O výsledku analytické zkoušky byl do 48 hodin vystaven protokol pro každý vzorek, kde jsme podle statistického vzorce vypočetli hodnotu Q udávající, zda hmotnostní zastoupení cizí odrůdy ve vzorku bylo nižší nebo vyšší než 2 %. Pro Q ležící v intervalu (0 – 0,02) byl vzorek zcela vyhovující, v intervalu ( 0,02 – 1,0) byl již vzorek nevyhovující. (Například hodnota Q = 0 znamená, že v analyzovaném vzorku není žádná příměs; hodnota Q = 1 reprezentuje úplnou záměnu, kdy v analyzovaném vzorku není deklarovaná odrůda vůbec přítomna). V roce 2001 jsme analyzovali celkem 182 vzorků konzumních brambor, z toho 91 vzorků tuzemských pozdních brambor (na jaře a na podzim) - z nich požadavku na správnost odrůdové deklarace nevyhovělo 15 % a 91 vzorků dovozových raných brambor, kde nevyhovělo 38,4 %. Z těchto zjištění je patrné, že situace u dovážených raných brambor je podstatně horší než u tuzemských pozdních brambor.
Za nedodržení přípustného procenta příměsi cizí odrůdy uložila ČZPI příslušné sankce. Kontrola se ukázala jako velmi opodstatněná.
Předpokládáme, že v naší laboratoři budeme v příštích letech pokračovat v tvorbě katalogu registrovaných odrůd brambor, kterých je v současné době 102. Naším cílem je jejich převedení do softwarové počítačové knihovny, která by umožnila i identifikaci neznámé odrůdy. Tento úkol představuje ještě hodně práce.

Světlana Sýkorová,
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha - Ruzyně

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down