Aktuálními problémy pěstování kmínu, ale i otázkami spojenými s obchodem s touto komoditou se zabývali pěstitelé této plodiny při semináři pořádaném sdružením "Český kmín" ve Slavíkově na Havlíčkobrodsku. Obdobný seminář proběhl o dva týdny později i v Krucemburku u Žďáru nad Sázavou.
Podle údajů, které získalo sdružení vlastním průzkumem mezi pěstiteli (jiný reálný zdroj informací pro tuto komoditu neexistuje) byl kmín v Česku v uplynulém roce sklízen z plochy kolem 2400 hektarů při průměrném výnosu 0,85 tuny z hektaru.
Kmín je však z mnoha objektivních důvodů silně variabilní plodinou - jak výnosy, tak i atraktivitou při prodeji. Výnosy jsou výrazněji než u jiných plodin ovlivňovány průběhem počasí i agrotechnikou. Kmín je dvouletá plodina a tím více je při pěstování zranitelná, ať už volbou krycí plodiny, tak i průběhem zimy. To, že jde o "maloobjemovou" plodinu s sebou navíc přináší i meziroční konjunkturální výkyvy.
Objektivními problémy agrotechniky jsou otázky spojené s ochranou porostů před zaplevelením, houbovými chorobami a škůdci (v poslední době zejména roztočem hálčivcem kmínovým), protože ne všechny použitelné přípravky, zejména herbicidy, mají pro použití v porostech kmínu registraci. Chemické firmy nemají velký zájem nákladný proces registrace přípravků s nevelkým objemem prodeje do maloplošných kultur absolvovat. O registraci přípravků v těchto tzv. minoritních plodinách však mohou žádat i jiné subjekty, než jen jejich výrobci a dodavatelé, a toho také sdružení Český kmín ve spolupráci s výzkumnými pracovišti využívá a bude dále využívat.
Nerovnoměrnosti výnosů s sebou nesou výkyvy cen a ovlivňují i rozhodování pěstitelů o osevních plochách. Průběh těchto jevů, které mají své zákonitosti (po celkové vysoké sklizní následuje pád cen a snížení zájmu pěstitelů, projevujícím se snížením osevních ploch, což vede k převisu poptávky a jevy se opakují. Podle některých náznaků by se mohlo zdát, že plochy kmínu a tím i potenciál sklizně mají nyní stoupající tendenci.
Snahou sdružení Český kmín proto je stabilizovat pěstitelské plochy i výnosy. Meziroční výkyvy cen by bylo možné u kmínu utlumit i tím, že semena kmínu je možné bez rizika snížení jejich kvality (především ztrátou aromatických silic) skladovat po "nadúrodě" dva i tři roky, pokud by ovšem byly k dispozici odpovídající klimatizované skladové kapacity. V minulých letech se nejednou opakovala situace, kdy českou nadúrodu levně skoupili obchodníci v zahraničí, kmín uskladnili a za rok či dva jej draze prodávali - zpět do Česka... Obchodníci zkrátka dovedou k zisku přijít vždy, když je kmínu nedostatek nebo nadbytek a právě výkyvy v nabídce a poptávce jim nahrávají.
Také "finalizace sklizně" - perfektní vyčištění kmínu a jeho tržní úprava až do malospotřebitelského balení - je zatím v rukou jiných subjektů, než jsou pěstitelé. Ti tak přicházejí o možné vyšší zisky.
V rámci semináře, který proběhl ve Slavíkově, byli vyhodnoceni i nejlepší pěstitelé kmínu za rok 2001. Byli to soukromá firma Kotrba - Zima z Velemína (okres Litoměřice), soukromý zemědělec Martin Zima z Vlastislavi (okr. Jindřichův Hradec) a ZOD Poolšaví z Uherskobrodska. Všichni dosáhli výnosu vyššího než 1 tuna z hektaru.
Břetislav Koč
