Kmín nestačí jen vypěstovat, ale také dobře prodat!

Pěstitelé kmínu se sešli 14. března v Krucemburku na Havlíčkobrodsku na 6. odborném semináři, který se zabýval problematikou pěstování kmínu a obchodu s touto komoditou.

Kmín nestačí jen vypěstovat, ale také dobře prodat!
Pěstitelé kmínu se sešli 14. března v Krucemburku na Havlíčkobrodsku na 6. odborném semináři, který se zabýval problematikou pěstování kmínu a obchodu s touto komoditou.
V úvodu připomenul Ing. Josef Kameník, CSc., předseda sdružení Český kmín, nedožitých pětasedmdesátin Františka Procházky, šlechtitele, jehož zásluhou dostali pěstitelé nové neopadavé odrůdy: roku 1978 to byla odrůda rekord, a z jeho rozpracovaných materiálů pak byly vyšlechtěny i další neopadavé odrůdy Kepron a Prochan.
Odborné přednášky byly věnovány aktuálním problémům pěstování kmínu, ochraně porostů proti chorobám a škůdcům, potlačování plevelů v porostech a obchodu s kmínem.
Kmín je plodinou se značnými nároky na agrotechniku. I při jejím zvládnutí zůstává značné pěstitelské riziko dané průběhem počasí i tlakem plevelů a škůdců. To s sebou nese v průběhu let značně nevyrovnané sklizně. Roky, kdy kmín "vyjde", svádí k rozšíření ploch a lákají i nové pěstitele, vyšší sklizeň a nabídka vede k pádu ceny a ta se dostává na hranici rentability. Tomu napomáhá i skutečnost, že kmín je poměrně snadno a bezeztrátově skladovatelný i několik let, což dává možnost spekulativních nákupů s kalkulacemi na růst cen v příštích letech. "Kmínaři" tak po několik let dopláceli na velmi příznivý rok 1996, kdy farmářské ceny klesly i pod 20,- Kč za kilogram. Nyní se zdá, že poptávka začíná převyšovat nabídku a cena kolem 39,- Kč začíná mít logiku, protože i evropská cena za kilogram se pohybuje kolem 1 USD.
Snahou pěstitelů kmínu by tedy mělo být sklizně stabilizovat, aby z jejich práce neměli největší zisky spekulanti, kalkulující se zákonitostmi nabídky a poptávky na trhu.
Po vyčerpání odborných témat jednání pokračovalo valnou hromadou členů sdružení Český kmín.
Hostitelem semináře i valné hromady byla letos Zemědělská akciová společnost Krucemburk - Křížová. V Krucemburku má pěstování kmínu již patnáctiletou tradici, v roce 2000 zde kmín sklízeli ze 42 ha a dosáhli výnosu semen 1,2 tuny z hektaru, letos mají kmín na 120 hektarech, část porostů však při mírném průběhu zimy poškodili hraboši. Přesto se hostitelé mohli pochlubit vzorky optimálně zakořeněného kmínu, což je prvním předpokladem pro dobrou úrodu semen. V Krucemburku zakládají porosty kmínu podsevem v bobu (je ale otázka, co pak při poklesu stavů zvířat v ŽV s ním?) a také přímým výsevem.
Břetislav Koč
(Problematice pěstování kmínu je věnovaná i tematická příloha měsíčníku ÚRODA č. 3/2001. Jsou v ní otištěny články o odrůdách, agrotechnice i ekonomice pěstování kmínu, o ochraně kmínu proti plevelům a také informace o sdružení Český kmín.)

Text k foto:
(1)
Předseda sdružení Český kmín připomenul nedožité pětasedmdesátiny šlechtitele kmínu, Františka Procházky, nejen fakty o jeho práci, ale i vzácným snímkem.
(2)
Tak měly v polovině března vypadat rostlinky dobře zakořeněného a přezimovaného kmínu.
Foto B. Koč