Po období enormního výkyvu v letech 1995 - 1997 se rozsah pěstování kmínu kořenného v České republice v období posledních tří marketingových roků stabilizoval. Jak bylo publikováno, zmíněný výkyv osevních ploch na jaře 1995 na zhruba troj až čtyřnásobek víceletého průměru, způsobený vysokými cenami kmínu na trhu v tomto roce, přinesl velké zklamání pěstitelům kmínu. Ti se v podstatě až do sklizně roku 1999 potýkali s nízkými realizačními cenami své produkce na úrovni 20 - 25 Kč.kg-1, nemluvě o roku 1997 a prvním pololetí roku 1998, kdy se ceny pohybovaly i hluboko pod hranicí 20 Kč za 1 kg.
Produkční parametry
Jasně se ukázalo, jak nebezpečně může dlouhodobě působit nekontrolovaný nárůst osevních ploch. Dlouhodobost působení efektu velkých osevů může mít svůj důvod ve dvouleté vegetační době kmínu a jeho následné relativně dobré skladovatelnosti i po více roků bez podstatného snížení jeho kvality. Dvouletost pěstování kmínu způsobí, že výsledky vyššího osevu se promítnou do sklizně až v následujícím roce a v plném rozsahu do obchodování ještě o rok později.
Skladovatelnost kmínu realizovaná dobře uskladněnými, obvykle snadno disponibilními zásobami udržuje v následujícím období nízké tržní ceny, protože jakákoliv snaha o jejich razantnější navýšení znamená okamžité uvolňování zásob do tržního oběhu s následným návratem cen na původní úroveň. Povlovný nárůst cen sice brzdí tržní realizaci zásob, o to déle však tyto zásoby trh ovlivňují. A to samozřejmě i v době, kdy osevní plochy se již vrátily ke svému normálu a zdánlivě by zde byl předpoklad nastavení vyšších realizačních cen. Obecně není až tak rozhodující, jestli zásoby kmínu jsou uloženy v tuzemských skladech nebo ve skladech obchodníků zahraničních, nicméně jejich přesun do zahraničí zbavuje pěstitele jakékoliv kontroly nad nimi. V praxi se čeští pěstitelé mohli s tímto efektem seznamovat v různé míře po celé období druhé poloviny roku 1998 a po celý rok 1999.
Velikost osevních ploch je jen jedním z parametrů určujících výsledný objem sklizně. Dalšími důležitými faktory jsou transformace oseté plochy do skutečné sklizňové plochy a ve finále dosažené hektarové výnosy. Trendy i přes výkyvy ukazují, že oba tyto faktory dlouhodobě působí spíše ve směru snižování celkové produkce. Tento vývoj se negativně promítá do rostoucí nákladovosti pěstování kmínu a není-li kompenzován ve víceletém horizontu vyššími realizačními cenami, pak následně i do klesající rentability jeho pěstování, která nezřídka může přejít až do situace, kdy se pěstování kmínu stane ztrátovým. Některé důvody způsobující redukci osevních ploch, resp. klesající hektarové výnosy. Podrobněji o tom bylo psáno v tematické příloze Kmín v Úrodě 3/2001. Souhrnně je lze klasifikovat do dvou skupin:
1. objektivní důvody - klimatické podmínky, zavlečení škůdců na pěstované porosty (v posledním období zejména hálčivce kmínového (Erioohyes carvi);
2. subjektivní důvody - výběr odrůdy nevhodné do dané oblasti, používání nekvalitního osiva (opakovaně z vlastní produkce), podceňování ověřených agrotechnických postupů, doporučených a ověřených dávek hnojení a ochrany porostů proti chorobám a škůdcům.
Tak, jak se postupně zkvalitňují metody hodnocení ekonomiky pěstování kmínu, metodiky ochrany porostů před chorobami a škůdci a metodiky hodnocení výběrů a parametrů odrůd kmínu pro různé oblasti, je stále více zřejmé, že v současnosti často uplatňovaná cesta snižování nákladů redukcí vstupů, jak co do kvality (osivo), tak i množství, nevede a v budoucnu nemá šanci vést k potřebnému cíli - zvýšení rentability pěstování kmínu. Efektivnost je zaručena jen nezbytnou výší realizované ceny kmínu, kterou lze sice odhadovat, ale ne zaručit. Naopak zajištění hektarových výnosů na úrovni minimálně 1 t.ha-1 dává podle dostupných aktuálních analýz šanci na plusovou rentabilitu při cenách již od zhruba 20 Kč.kg-1. Jakékoliv jejich navýšení rentabilitu samozřejmě rychle zlepšuje. Přitom předpoklad udržení cen nad hranicí 20 Kč.kg-1 je jistě mnohem reálnější, než spolehnutí na cenovou hladinu na úrovni asi 35 Kč.kg-1.
Vybrané produkční parametry pěstování kmínu uvádí tabulka. Jde vesměs o data, zjišťovaná a analyzovaná v rámci každoročního monitoringu Sdružení Český kmín, resp. o data poskytovaná ČSÚ. Vzhledem k objektivním možnostem a chybám metody monitorování je nutné tato data považovat za odhady jednotlivých parametrů.
Analýza tržních parametrů
Semena kmínu kořenného jsou v České republice tržně realizována několika způsoby. Předně je zde domácí potřeba potravinářsko-zpracovatelského průmyslu (pekárny, konzervárny, výroba kořenných směsí apod.), dále ve svém objemu zhruba poloviční požadavek malospotřebitelského trhu (drobné balení) a víceméně marginální potřeba nepotravinářského průmyslu (farmacie a kosmetika). Vedle domácí spotřeby se nezanedbatelná část produkce každoročně vyváží. Pomineme-li období marketingových roků 1996 - 1997 a 1997 - 1998, kdy vysoké objemy vývozu skončily zjevně jako spekulativní zásoby ve skladech evropských obchodníků, udržuje se dlouhodobě každoroční export na stabilní úrovni asi 1000 tun v souhrnných cenách 30 - 50 milionů Kč. O tom, jaká část produkce bude směřovat na exportní trhy a jaká zůstane k dispozici pro použití na domácím trhu, a o tom, na jakou úroveň se nastaví po sklizni realizační ceny, rozhodují složité vazby mezi nabídkou a poptávkou, zásobami a změnami spotřeby zejména na evropském trhu. Parametry vývozu kmínu za období posledních sedmi marketingových roků ukazuje graf.
U uvedených průměrných exportních cen je zapotřebí určitá tolerance v jejich hodnocení. Některé deklarované vývozy evidentně vybočují z akceptovatelného tolerančního pásma kolísání cen a jejich zahrnutí do výpočtu může zkreslovat výslednou průměrnou hodnotu. Detailnější rozbor této problematiky ale přesahuje rámec tohoto příspěvku. Graf objemů vývozů a exportních cen v jednotlivých posledních sedmi marketingových letech potvrzuje a kvantifikuje hypotézu z úvodní části tohoto příspěvku o blokování nárůstu cen uskladněnými zásobami. Za normální situace, kdy by ve skladech byly uloženy pouze běžné operativní zásoby při zhruba vyrovnané nabídce a poptávce, ne snadno se hledá důvod, proč by realizační ceny exportu nemohly v letech 1998 - 1999 dosáhnout výše okolo 40 Kč.kg-1 jako například v roce 1995/1996.
Kvalita produkce kmínu kořenného nabývá stále více na významu. Postupně se zpřísňující podmínky u zpracovatelů, zavádění metod hodnocení kvality ISO, aktivita orgánů ČZPI, to vše bude stále více ovlivňovat realizaci vypěstované produkce na trhu a přes cenové úrovně i zpětně rentabilitu jeho pěstování.
Závěr
Prezentované informace ukazují na určité zákonitosti. Jejich respektování je jedním z důležitých předpokladů úspěšného a rentabilního pěstování kmínu kořenného. Shrnout by se daly takto:
Rozhodování o pěstování kmínu kořenného je vzhledem k jeho charakteru a vlastnostem produkce obtížnější a rizikovější než u jiných plodin a pěstitelé s víceletými zkušenostmi jsou ve výhodnějším postavení.
Udržování optimálního rozsahu sklizňových ploch je základem pro tlumení výkyvů cen a jejich stabilizaci a brání spontánnímu vstupu náhodných pěstitelů do oboru.
V případě vzniku většího rozsahu nabídky než poptávky se ukazuje nevýhodné zbavovat se ukvapeně nadprodukce za extrémně nízké ceny, které tak jako tak vyústí ve spekulativní nákupy; zejména ne prodejem do zahraničí.
Při vlastním pěstování je vhodné upřednostňovat taková rozhodnutí, která povedou k maximalizaci hektarových výnosů.
Za těchto předpokladů má kmín kořenný šanci stát se plodinou s dobrou a stabilní mírou rentability.
Ing. Jaroslav Minařík, CSc.,
TILIA s.r.o. Troubsko
