Pěstování ani spotřeba chřestu zatím u nás zdaleka nedosahují úrovně běžné v zemích, ležících na západ a na sever od našich hranic. Zákazníci nejsou v Česku lákáni k zakoupení svazku této nepříliš běžné zeleniny s nádechem luxusu tabulemi u silnic, jak je tomu například v Německu, kde je právě taková nabídka u vedlejších silnic a silniček doprovázená cedulemi "Spargel" zcela běžná. Čerstvý chřest není běžný ani v nabídce zeleniny ve vyhlášených supermarketech, které většinou nabízejí jen chřest v konzervované podobě z dovozu.
Oživování tradice
Tradici pěstování chřestu začali před třemi roky oživovat v Ivančicích u Brna. V jejich okolí byl chřest pěstován již v dobách c.k. mocnářství a místní pěstitelé byli i vyhlášenými "dvorními dodavateli" této zeleniny na stůl stařičkého mocnáře. Chřest se však nehodil do struktury plánované zemědělské velkovýroby a tak jeho pěstování udrželo při životě jen několik zahrádkářů.
Povědomí veřejnosti o samotné existenci chřestu, oživování místní tradice i osvětu na téma "co s chřestem" v Ivančicích propojily opakovaně pořádané "Slavnosti chřestu". Největším lákadlem slavností je samozřejmě chřest ve všech možných podobách. Od nabídky čerstvého syrového chřestu a chřestových pochoutek ve stáncích na ivančickém náměstí, přes nabídku specialit z chřestu v místních restauracích až po výstavu "Chřest v gastronomii", která proběhla během slavností ve výstavní síni Okresního muzea Brno - venkov v budově ivančické radnice. Radniční "mázhaus" byl vyhrazen ochutnávkám vín z ivančických vinic, na náměstí měli možnost prezentovat svou práci učňové zemědělského učiliště z Moravského Krumlova, mezi nimiž nejvíce pozornosti sklízeli ti, kteří vládli ohni a železu - adepti kovářského cechu. A kdo chtěl postávání u stánku a příjem kalorií a joulů ve všech podobách něčím kompenzovat, měl možnost zúčastnit se Běhu Terryho Foxe nebo večer vše vytančit.
Město založilo chřestovnu
Když se v Ivančicích zeptáte, kdo že má na oživení tradice největší zásluhu, budete odkázáni na Víta Karase, ředitele městského Kulturního a informačního centra. A můžete se také dozvědět, že momentálně právě "řeže krky v hrobech". Což zní poněkud morbidně, leč vystihuje to podstatu sklizně této zeleniny, pěstované v půlmetrových hrůbcích. Když rašící chřest proroste vrstvou nahrnuté půdy, je ihned sklízen podříznutím speciálním nožem v hloubce 15 - 20 cm pod povrchem. Protože tato, svou funkcí přece jen nadzemní část rostliny nestačila v hrůbku nachytat denní světlo, nezezelenala, a proto má ten nejkvalitnější a nejjemnější chřest bílou barvu.
Městská chřestovna dává úrodu již druhým rokem. Letos se začalo sklízet 7. května a denní sklizeň činí v průměru 6 - 8 kg. Podle tradice v Ivančicích sklízení chřestu končí kolem 20. června. Rostliny je pak třeba nechat vyrůst, aby se nevysílily a aby stačily vytvořit dost zásobních látek pro přezimování a pro růst v příštím roce.
Dobrou chuť!
Ne každá hospodyňka ví, co s chřestem v kuchyni podniknout, aby byl výsledek adekvátní přece jen jisté exkluzivitě suroviny. Možností je mnoho, chřest může posloužit jako hlavní surovina pro polévku, jako předkrm i hlavní jídlo nebo jeho příloha, jako součást salátů i ke konzervování.
Doplňuji proto tuto reportáž trochu netradičně, ve stylu Magdaleny Dobromily Rettigové. Výsledkem kuchyňského snažení by měly být chřestové omeletky a uspokojit by měly i jedince, kteří se bez masa nenajedí:
Oloupaný chřest svážeme do svazků a uvaříme v osolené vodě. Uzený vepřový jazyk uvaříme ve vodě do měkka a oloupeme. Do rozšlehaných vajec přidáme mírně smetany, osolíme, přidáme nasekanou pažitku a zahustíme hladkou moukou. V lívanečníku na oleji pečeme omeletky. Do hotové omeletky vložíme plátek připraveného jazyku, na něj vložíme chřest a omeletku přehneme. Nasekané ořechy upečeme na másle a posypeme jimi omeletky....
Břetislav Koč
Ivančická chřestovna. V období, kdy se chřest sklízí, není na hrůbcích vlastně nic vidět...
V Ivančicích si návštěvníci Slavností chřestu koupili přes dvě tuny této zeleniny.
Většinu chřestu dodali do Ivančic pěstitelé ze slovenské firmy Asparagus spol. s r.o. z obce Velké Leváre. Foto B. Koč
