Laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), merlík bílý (Chenopodium album) a ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli) patří v Polsku mezi nejrozšířenější a nejškodlivější plevele. Naleznete je na celém území Polska a jejich regulace je ekonomicky náročná. Zaplevelují prakticky všechny plodiny a vzhledem ke značné zásobě jejich semen v půdě je regulace nákladná.
Situaci v posledních letech komplikuje skutečnost, že stejně jako u nás byly nalezeny biotypy s rezistentní vůči herbicidů, zejména vůči triazinům.
S pleveli rezistentními vůči herbicidům se setkáváme ve všech evropských státech. Jedním z prvních nálezů rezistentních plevelů byl laskavec ohnutý v Maďarsku. Patří mezi teplomilné plevele, a tak měl v maďarských nížinách pro růst mimořádně příznivé podmínky. Další skutečností byl fakt, že jeho plošný výskyt byl prokázán v nejdůležitější maďarské plodině - kukuřici, ve které se ošetřovalo několik let po sobě triazinovými herbicidy.
Když se v mnoha oblastech Polska ukázala malá účinnost triazinových herbicidů, výzkumníci se začali touto problematikou zabývat. Shledali, že plošně jsou v Polsku rozšířeny tyto plevele rezistentní vůči triazinům: laskavec ohnutý, merlík bílý a ježatka kuří noha. Vzhledem k našim delším zkušenostem s výskytem těchto plevelů a výzkumnému řešení této problematiky navázali s námi polští kolegové neformální spolupráci. Navštívili naše pracoviště, kde se seznámili s fluorescenční metodou, která je velmi rychlá a vhodná pro diagnostiku plevelů rezistentních vůči triazinům.
Hlavním úkolem polského výzkumu bylo stejně jako v předchozích letech u nás vypracování a ověření vhodných metod diagnostiky, sledování biologických vlastností plevelů a jejich monitoring v plodinách.
Laskavec ohnutý byl v Polsku poprvé zjištěn a popsán v roce 1914. V Polsku vystupuje zejména ve svazu Panico-Setarium a Echinochloo-Setarietum, je rozšířen v okopaninách a kukuřici, kde působí i největší škody. Například v bramborách je jeho pokryvnost 0,1 - 17 %. Významné je jeho rozšíření na ruderálních a neobdělávaných plochách, podél komunikací a na železnici.
Podrobná studie plevelů z rodu Amaranthus potvrdila, že tento rod se vyznačuje mimořádně vysokou genetickou plasticitou, což mu umožňuje osidlovat všechny kontinenty a tato plasticita může být jednou z příčin vzniku rezistence u tohoto rodu. Laskavec v Polsku osidluje půdu se širokým spektrem pH a při dostatečné zásobě dusíkem má optimum růstu při teplotách 30 - 40 ˚C. U tohoto plevele byla potvrzena rezistence vůči triazinům, vůči paraquatu, trifluralinu a u druhu Amaranthus blitoides vůči sulfonylmočovinám, které patří mezi moderní a nové přípravky.
Z našeho hlediska jsou velmi podnětné výsledky pokusů, kde se v přesných maloparcelkových pokusech sleduje konkurenční schopnost rezistentního laskavce ohnutého a kukuřice, a tak je možné přesněji určit snížení výnosů při různém stupni zaplevelení rezistentními pleveli. Spolupráce mezi polskými botaniky a zemědělskými výzkumníky je opravu příkladná. Botanici zpracovávají stav zaplevelení laskavcem ohnutým a ostatními významnými pleveli v mnoha oblastech, které se liší zejména svojí polohou, a sledují průběžně změny agrofytocenózy.
Značné škody jako laskavec ohnutý působí v Polsku i merlík bílý. Plošné rozšíření tohoto plevele (nejen rezistentního biotypu) je vysvětlováno změnami v systému rostlinné produkce - vysoké dávky minerálních hnojiv, skladování hnoje, kombajnová sklizeň, chemické hubení plevelů a nedostatečné čištění osiv. Výsledkem je rozšíření nitrofilních plevelů. Merlík bílý vystupuje v Polsku ve svazu Oxalido-Chenopodietum polyspermii a Echinochloo-Setarietum. Tento plevel se vyskytuje v ozimech, jařinách, okopaninách (tam zaujímá 45 % celkového výskytu), v kukuřici, podél komunikací, na železnici a na neobdělávaných plochách. Polsko je velkým producentem zeleniny a problémem tam je zaplevelení merlíkem v těchto zeleninách: v cibuli, póru, řepě, zelí, květáku, hrachu , fazolu a okurce a dalších.
Ježatka kuří noha patří mezi plevele, které jsou rozšířeny po celém světě, v Polsku pokrývá nížiny až podhorské oblasti, ve většině oblastí má charakter plevele expanzivního. Nejlepší podmínky pro její rozvoj jsou v okopaninách a v kukuřici. Během posledních dvaceti pěti let se rozšířila na celém území. Bylo zjištěno, že při vysokém stupni zaplevelení snižuje výnosy kukuřice až o 45 %. Vykazuje velkou ekologickou plasticitu. Nejsilnější zaplevelení ježatkou bylo pozorováno v okopaninách ve svazu Lamio-Veronicetum a Echinochloo-Setarieum. V některých oblastech Polska může být její pokryvnost v okopaninách, zejména v cukrovce a bramborách od 0,1 do 62 %. Bylo zjištěno, že po hluboké orbě v jarní pšenici byl počet jedinců ježatky poloviční proti pozemkům, kde byla provedena mělká orba.
V Polsku byl zjištěn výskyt biotypu rezistentního vůči triazinům. Významným je nález pracovníků Botanického ústavu v Krakově, kteří prokázali ježatku kuří nohu rezistentní vůči herbicidu Fusilade Super 125 EC.
Kromě Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin jsou polským odborníkům k dispozici podrobné Metodiky pro hodnocení biologické účinnosti herbicidů, bioregulátorů růstu a adjuvantů. Tyto metodické návody jsou zahrnuty v jedné příručce, kde se zcela názorně a velmi srozumitelnou formou na konkrétních příkladech formou zápisů a protokolů popisuje hodnocení účinku testovaných látek.
Je zřejmé, že problémy s pleveli, jako jsou laskavec ohnutý, merlík bílý a ježatka kuří noha, jsou podobné jak u nás, tak v Polsku a že praktický boj zemědělců s nimi nikdy nekončí.
RNDr. Daniela Chodová,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
Praha - Ruzyně
