Trh s průmyslovými brambory prošel vývojem, který by mohl být podle slov mnohých odborníků příkladem pro trhy dalších komodit. Vyjasnily se vztahy mezi dodavateli a odběrateli, stabilizovala se cena. Na rozdíl od ostatních kategorií brambor výměra škrobárenských brambor stoupá. Podle odhadů Českého statistického úřadu se v České republice průmyslové brambory pěstují na 6924 hektarech. Podniky, které se zaměřily na pěstování právě průmyslových brambor, připouštějí, že tato komodita drží ekonomiku podniku.
Průmyslové brambory patří ke komoditám, po kterých roste poptávka. Největší čeští zpracovatelé - horažďovické škrobárny Lyckeby Amylex a Škrobárny Pelhřimov zvyšují svoji zpracovatelskou kapacitu. Jak zaznělo i na několika bramborářských polních dnech konaných v letošním létě, pelhřimovské škrobárny a horažďovické škrobárny letos celkem zpracují asi 145 tisíc tun.
Veškeré obchody jsou ještě před sezónou nasmlouvány, ceny stanoveny, a tak se pěstitelé nemusejí obávat toho, že pro jejich produkci nebude na trhu místo. Při 16 % škrobnatosti je cena asi 1850 Kč/t, každé procento škrobu navíc zvyšuje cenu o 100 Kč/t. S příplatky k ceně mohou pěstitelé počítat při časných či velmi pozdních dodávkách. Škrobárny totiž usilují o prodloužení své zpracovatelské kampaně. Dle nařízení souvisejícím s dotacemi vyplácenými na výrobu škrobu je povinností odběratelů zaplatit pěstitelům za dodávky do 30 dnů, což u řady dalších komodit stále není standardem.
Brambory – obrataňský ekonomický tahoun
Jedním z podniků, ve kterém je poměrně velká výměry určená produkci průmyslových brambor, je zemědělské obchodní družstvo Agria Obrataň. Jak pro náš časopis uvedl předseda družstva Jaroslav Bezděk, právě zmiňované průmyslové brambory a v živočišné výrobě výroba mléka jsou ekonomickými tahouny obrataňského 2000ha podniku. Jak dále vysvětlil, převážná část rostlinné výroby je podřízena živočišné výrobě, která kromě chovu skotu zahrnuje i výkrm prasat. Z tržních plodin jsou na prvním místě brambory, jejich sadba a řepka.
Brambory v Obratani pěstují asi na 200 hektarech, přičemž na části této plochy produkují sadbu, jejíž přihlašovatelem jsou právě škrobárny. Roční produkce sadby představuje asi 800 tun plus vlastní potřeba. Ze zbývající plochy je sklízeno asi 3500 tun škrobárenských brambor, které vykupují oba již zmínění zpracovatelé. Za poslední čtyři roky zde dosahují výnos 35 - 40 t/ha při škrobnatosti nad 18 - 19 %. Škrobnatost minimálně 18 % a výnos min. 32 - 35 t/ha považuje Jaroslav Bezděk při běžné úrovni nákladů za hranici pro rentabilní pěstování průmyslových brambor. Pro dosažení zisku je třeba usilovat o zvýšení alespoň jednoho z parametrů.
Konzumní brambory ve větším rozsahu v Obratani nepěstují již několik let, jejich současná výměra je pouhých deset hektarů a je určena především pro pokrytí potřeb zaměstnanců a prodej přímo v obci.
Systém spolupráce
Od roku 1996 začal mezi množiteli, pěstiteli a zpracovateli průmyslových brambor fungovat systém spolupráce. Právě obrataňské družstvo patřilo k prvním pěstitelům, kteří tento systém budovali. Jak Jaroslav Bezděk připouští, v té době stálo družstvo před otázkou, zda vůbec brambory vzhledem k situaci na trhu vyrábět. Hledali se nové možnosti odbytu atd. Bylo nutné najít spolehlivého partnera, jistotu odbytu a zaplacení. Proto zde začali spolupracovat se škrobárnami a vyrábět sadbu. Také škrobárny již začali vyžadovat kvalitní surovinu a nespokojovaly se pro výrobu škrobu s nekvalitními neprodanými konzumními brambory.
„Poptávka po naší sadbě převyšuje naše technologické možnosti, nemůžeme dělat kvantitu na úkor kvality“ uvádí dnes předseda družstva. Jak dále vysvětluje, výroba sadby, obzvláště průmyslových brambor, které mají dlouhou dobu vegetace, je velmi náročná. A to nejen na agrotechniku, na skladování, ale i na profinancování. Od nákupu výchozích materiálů po prodej sadby uplynou minimálně dva roky, vsadit na množení nové odrůdy, o kterou pak není mezi pěstili zájem, je velké riziko. „Jsou případy, kdy v pokusech velmi nadějná odrůda zklame pěstitele, neboť nezvládne tzv. provozní zátěž,“ tvrdí Jaroslav Bezděk.
Hledá se raná odrůda
Jak při výrobě brambor ke zpracování, tak při množení sadby v Obratani preferují české odrůdy, důvodem je kromě jejich vlastností i nižší cena výchozích materiálů. Zdejší odrůdová skladba víceméně odráží celorepublikové zastoupení odrůd, tzn. že největší plochy představují odrůda Ornella, Krumlov, ze zahraničních Kuras a další. Nadějnými se v Obratani jeví Westamil a Rebel.
Nejen kvůli zájmu škrobáren, ale i kvůli rozložení sklizně, zde stále hledají vhodné rané odrůdy. Ty však podle Jaroslava Bezděka v sortimentu stále chybí. A o tom, že v Obratani celý sortiment pečlivě sledují, svědčí i pokusy prováděné se 17 odrůdami, jež mohli pěstitelé vidět i v rámci zdejšího polního dne.
Počasí pohrozilo
Ačkoliv v úvodu našeho setkání uskutečněného 22. srpna předseda zemědělského obchodního družstva Agria hovořil o tom, že zdejším pozemkům se naštěstí velká voda vyhnula a že se rozjíždí sklizeň brambor, během několika minut bylo vše jinak. Bouřka s sebou přinesla přívalový déšť a z pole, na kterém se před několika dny konaly polní dny, byl téměř rybník a přes řepkou čerstvě oseté pole se valil proud vody. A tak naše setkání nemohl Jaroslav Bezděk uzavřít jinak než slovy, že o skutečné jistotě lze v zemědělství hovořit až tehdy, když je úroda pod střechou.
