Ranní teploty hluboko pod nulou, celodenní mráz, všude sníh, spokojenost milovníků zimních sportů, vrásky na čele zemědělců. Tak to vypadalo v prvním březnovém týdnu, kdy se ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni uskutečnil tradiční Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky. Není proto divu, že se převážná část programu věnovala doporučením pro jarní zásahy. Ze zkušenosti přece víme, že jaro se v některých letech otevře během několika dní.
Poradenské aktivity ruzyňského výzkumného ústavu začínají každoročně právě tímto teoreticky zaměřeným seminářem a pokračují polními dny na pokusných parcelkách přímo v ústavu i na jeho pokusných stanicích, které jsou rozmístěny po celé republice. „Přestože jsou naši pracovníci hodnoceni podle původních vědeckých prací a podle těchto publikací jsou také přidělovány finanční prostředky na výzkum, chceme být nápomocni zemědělské praxi“, zdůraznil úvodem Ing. Jan Mikulka, CSc., ředitel Odboru agroekologie VÚRV. „Podle účasti na akcích soudíme, že naše doporučení jsou pro agronomy přínosem. Nás zase jejich otázky inspirují při řešení dalších projektů,“ řekl Ing. Mikulka.
Jak přezimují ozimé obilniny?
Přezimování ozimé pšenice a ozimého ječmene se v Praze-Ruzyni věnují již mnoho let. Také v letošní zimě sledují růst a vývoj rostlin a jejich odolnost vůči nízkým teplotám. Výsledky prezentovala Ing. Pavla Prášilová. Na počátku prosince měla ozimá pšenice v pokusech zaměřených na přezimování v průměru 0,8 až jednu odnož a její aktuální mrazuvzdornost byla –12 až –17 oC. Ozimý ječmen odnožil lépe – měl 1 až 1,6 odnože. Jeho aktuální mrazuvzdornost byla –12 oC.
Při oteplení, které nastalo v lednu, začaly rostliny znovu vegetovat, odnože narostly jak u ozimé pšenice, tak u ozimého ječmene, u něhož vývoj vegetačního vrcholu dokonce postoupil na hranici reprodukční fáze. Aktuální mrazuvzdornost ovšem klesla.
Nyní jsou porosty ozimých obilnin pod sněhem, který je izolační vrstvou. Záleží ovšem na tom, jestli byla půda zmrzlá, než napadl. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi existují, někde je půda promrzlá až do hloubky 25 cm. „I když je začátek března, počasí si s námi letos tak zahrává, že zatím nemůžeme udělat přesnější prognózu,“ postěžovala si Ing. Prášilová.
Řepka ještě nemá vyhráno
Jak uvedl Ing. David Bečka z České zemědělské univerzity v Praze, pro ozimou řepku je velmi příznivé, když dlouho vegetuje na podzim. To počasí loňského podzimu umožnilo. Dále je dobré, když brzy nastoupí jaro, jenže nyní je jasné, že se jaro zpozdí, vlastně už opožděno je. Podle stavu porostů před příchodem mrazů a sněhu byl odhad zaorávek příznivý – pouze 5 %. Nyní bude záležet na průběhu počasí.
Pokud leží sníh déle než 80 dní, jsou porosty řepky vysíleny a redukce počtu rostlin bývá značná. Nepříznivé také je, když voda z tajícího sněhu půdu podmáčí, což je letos velmi pravděpodobné. Třetím z významných rizikových faktorů jsou výkyvy denních teplot na jaře, protože řepka už ztrácí zimuvzdornost. Byla to jedna z příčin rozsáhlých zaorávek na jaře roku 2003. Řepka tehdy dobře přezimovala a největší ztráty byly právě až na jaře.
Ozimy budou potřebovat dusík
Loňská rekordní sklizeň u většiny plodin odčerpala z půdy značné množství živin především dusíku. Ten bude na jaře určitě deficitní živinou především pro ozimé plodiny, které jej potřebují pohotově pro jarní regeneraci. Rozdíly v obsahu dusíku v půdě jsou ovšem mezi jednotlivými oblastmi i pozemky velké.
Jak upozornil Ing. Pavel Růžek, CSc., je třeba si uvědomit, že vysoký výnos znamená také velké množství posklizňových zbytků, u obilnin slámy. „U nás v Ruzyni jsme zaorávali až devět tun slámy na hektar a když k tomu připočítám ještě hmotu kořenů, znamená to minimálně 60 kg dusíku na hektar potřebných na jejich rozložení,“ uvedl Ing. Růžek s tím, že pokud se sláma přes zimu nerozložila, bude odebírat dusík z jarního hnojení.
Podle čeho přihnojovat
V některých letech nastupuje jaro pozvolně a i když jarní práce vždy znamenají pro zemědělský podnik velké pracovní zatížení, v delším časovém úseku jsou snadněji zvládnutelné. Letos je ale pravděpodobné, že jaro přijde velmi rychle a velké množství sněhu, a tím vody, až začne sníh tát, vstup na pozemky ještě zkomplikuje. Ovlivní to i termíny hnojení. Záležet bude na tom, jak byla půda promrzlá.
Pro ozimou řepku je na jaře včasné přihnojení dusíkem velmi důležité. Doporučuje se aplikovat dusíkaté hnojivo už na přelomu února a března a u nadějných porostů dále pokračovat třemi až čtyřmi dávkami dusíku. Protože se ale letos jaro určitě opozdí, nezbude nic jiného než nejméně dvě hnojení dusíkem spojit v jedno.
Jarní přihnojování ozimých obilnin dusíkem se řídí stavem rostlin, který souvisí s hloubkou setí. Některé porosty jsou dobře vyvinuté, odnožené, ale některé ne, zvláště ty, které byly zasety po kukuřici a příliš hluboko. Jak k nim podle Ing. Růžka přistupovat? „Je-li odnožovací uzel ve větší hloubce, je potřeba více vláhy, aby se dusík tak hluboko dostal. Musíme si také uvědomit, že ve větší hloubce se půda pomaleji prohřívá a rostlina je schopna dusík přijímat, až když začne za příznivé teploty znovu růst. Také tomu přizpůsobíme termín hnojení, nejenom stavu půdy a její únosnosti pro techniku.“
Není hnojivo jako hnojivo
„V našich pokusech máme dobré zkušenosti s močovinou s inhibitorem ureázy. Zvlášť loni se nám toto hnojivo osvědčilo,“ přiblížil výsledky ruzyňských sledování Ing. Růžek. „Jsou-li ale porosty obilnin neodnožené, potřebují pohotový dusík v ledkové formě. I když jde o drahé hnojivo, je v takovém případě vhodné použít ledek vápenatý, třeba ve snížené dávce jenom sto kilo na hektar.“
Ledek amonný s vápencem se pro jarní přihnojování dusíkem také hodí. Pro jeho rozpouštění je ale potřeba více srážek. Pokud jde o ledek amonný, jeho nitrátová část je výborně využitelná. V pokusech, které se v Ruzyni uskutečnily, bylo po jeho použití za velmi krátkou dobu v rostlinách 60 % z aplikovaného dusíku. Amonná složka potom působí později.
