I když podle pranostik většina českých polí během února pěkně zesílila, neměli by zemědělci zapomínat na loňské výnosy, které na mnoha místech odčerpaly především zásoby dusíku v půdě. K jejich vyrovnání je vhodné podle firmy N.U. Agrar CZ přizpůsobit jarní regenerační dávky hnojiv pro ozimy. Vedle dusíku začíná v posledních letech nabývat na významu také hnojení sírou, a to nejenom k řepce.
Firma N. U. Agrar CZ se zabývá poradenskou činností pro zemědělce. Účastníkům únorového školení ve Studené nedaleko Jindřichova Hradce slibovala, že jim poradí „co mají dělat na jaře“ při pěstování některé z hlavních tržních plodin.
Cílem N. U. Agrar CZ je zajišťování servisu srovnatelného, jaký poskytuje N.U. Agrar GmbH v Německu svým klientům. Jeho součástí je i zasílání Zelených zpráv, které zemědělci dostávají přibližně jednou za čtrnáct dní. Tyto zprávy kombinují poznatky získané v klimaticky podobných oblastech Německa a jsou doplňovány o konkrétní informace o stavech našich porostů. Podle zástupců společnosti je tento systém výhodný, protože mezi vývojem porostů v Německu a v České republice je určitý vegetační posun. Tím mohou mít čeští zemědělci více času reagovat na vznikající situaci.
Sběr informací
Rozhodnutí, co dělat s porostem ozimů na jaře, ovlivňuje několik faktorů. Podle Ing. Jana Martince z firmy N. U. Agrar CZ by měl pěstitel vycházet z podmínek, které byly na podzim a během zimních měsíců. Loňský podzim lze označit za suchý a teplotně mírně nadprůměrný. Teploty o jeden stupeň Celsia vyšší, než je dlouhodobý normál, neměly výrazný vliv na zvýšení tlaku patogenů. Na mnoha místech je stále určitý vláhový deficit, který vznikl už v roce 2003. Teplý a delší podzim poskytl dostatek času k vývinu i takových porostů ozimů, které byly založeny v druhé polovině agrotechnického termínu. Ze sledování, které prováděla firma N. U. Agrar, vyplývá, že porosty ozimů jsou většinou v dobrém stavu.
Velký význam bude mít podle Ing. Martince jarní inventarizace. Ta odhalí konkrétní stav přezimujících rostlin a může také napovědět o momentálních vlastnostech pozemku, na kterém plodina roste. Proto by zemědělci rozhodně neměli pouze odhadovat stupeň vývoje rostlin nebo jejich počet na metr čtvereční.
Řepce určitě síru
Porosty řepky byly na většině míst v růstové fázi 8 až 12 listů, což by pro přezimování mělo být optimální. S ohledem na to, že řepka se často v osevních postupech zařazuje po obilnině, lze očekávat určitý deficit dusíku, který je hlavním výnosotvorným prvkem. Tento nedostatek ovlivnily loňské rekordní výnosy hned dvakrát. Rostliny spotřebovaly hodně dusíku na tvorbu zrna. A velké množství tohoto prvku je třeba k rozkladu rostlinných zbytků po sklizni obilnin. Na podzim se rozložila pouze část slámy a tak očekávají zástupci firmy N. U. Agrar deficit hlavně na jaře. „Rozhodně udělali dobře ti pěstitelé, kteří porosty řepky hnojili již na podzim dávkou 30 až 40 kg N/ha,“ uvedl Ing. Martinec. Podle něj by toto opatření mělo být naprosto běžné.
Při časném hnojení ozimů je třeba dávat pozor nejen na množství dodávaného dusíku, ale také na jeho formu. Větší dávky hnojiv, které obsahují dusík ve formě NO3, jsou rostlinou sice velmi rychle přijímány spolu s vodou, kterou rostlina transpiruje. Rostliny mohou ztratit mrazuvzdornost již v době, kdy ještě může dojít k výrazným poklesům teplot pod nulu.
Problémem, který jsme dříve neznali, začíná být nízká zásoba síry v půdě. Dříve byly pole vypouštěním oxidu siřičitého do ovzduší při spalování uhlí a jeho zanášení do půdy v podobě kyselých dešťů zásobeny více než 100 kg S/ha. Na značné části republiky klesl spad síry na rozmezí mezi 10 až 20 kg S/ha, což je pod hranicí potřeby jak pro řepku, tak u obilovin. Půdní zásoba síry je téměř vyčerpána a v současnosti doporučuje firma N. U. Agrar CZ hnojit sírou nejen řepku, ale i ostatní plodiny.
Síra se využívá především při syntéze bílkovin, enzymů (např. nitrátreduktázy). Nedostatek tohoto prvku v rostlinách se projevuje odbouráváním chloroplastů a snížením obsahu chlorofylu v zelených částech rostliny. Vnějším projevem je světlání pletiv mezi žilnatinou především u mladých listů.
Obilnina po obilnině
Ing. Jiří Koblížek se ve své přednášce věnoval obilninám. Mnohem častěji než dříve se můžeme setkat s postupem, že po obilnině je zaseta na stejný pozemek opět obilnina. V takovém případě je následný porost často vystaven většímu tlaku plevelných rostlin, chorob i škůdců. Způsob zpracování půdy (orebně/bezorebně) společně s klimatickými podmínkami přímo ovlivňuje stupeň a rychlost rozložení slámy po předplodině (loni bylo podstatně více slámy než v jiných letech). Mělce zapravené zbytky se rychleji rozkládají, jen pokud mají dostatek vody. V nerozložené částech rostlin snadněji přezimují choroby a škůdci.
Následnou obilninu je nutné dostatečně zásobit dusíkem. Množství dusíku, které zemědělec použije k výživě plodiny, musí pokrývat potřebu na tvorbu biomasy, ale také na rozklad zbytků po předplodině. Stejně jako u řepky platí, že hlavně na jaře je důležitá forma, v jaké je dusík dodáván rostlinám. Podle Ing. Koblížka amonná forma podporuje tvorbu generativních orgánů a nitrátový dusík stimuluje odnožování rostlin.
