Na jaře letošního roku se objevily na některých polích řepky, u kterých se na částech větví nevyvinuly šešule. Nejčastější příčinou bývají škůdci, především blýskáček řepkový, který svým žírem reprodukčních orgánů způsobuje poškození a opad poupat. Vyloučit nelze ani větrné počasí, kdy nelétají včely, takže dochází ke zhoršenému opylení. Jak vysvětlili odborníci z Národního zemědělského a potravinářského centra, v. v. i., (CARC) za poškozením ozimů v jarním období může stát také oteplování zim spojené s následným výskytem jarních přízemních mrazíků.
Touto problematikou se zabývá výzkumný tým Biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění – Ilja Tom Prášil, Miroslav Klíma, Jana Musilová, Klára Kosová a Pavel Vítámvás.
Vlivem teplejšího průběhu zimy a rychlého nástupu jarní vegetace dochází v posledních letech k urychlenému kvetení řepky, ale i jiných plodin. Kvetení představuje nejcitlivější fázi ve vývoji rostlin, náchylnou k různým nepříznivým faktorům, jako jsou právě mrazy. Ukázalo to loňské jaro 2024, kdy dubnové mrazy (18. až 26. 4. 2024) s přízemními teplotami do -5 až -7 °C zasáhly tuzemské porosty řepky na počátku nebo při plném kvetení. Na mnoha místech byly mrazem poškozeny rozkvetlé květy a nejmladší šešule, což nakonec vedlo k poklesu výnosu řepky v roce 2024 o 15 až 20 % proti předchozím letům.
Letošní zima se řadí opět k teplejším a spolu s teplým nástupem jara vedly k urychlení kvetení řepky. Během dubna 2025 se vyskytly dvě mrazové vlny s ranním poklesem teplot pod 0 °C. Jednalo se zhruba o období 6. až 9. 4., kdy teploty v přízemní vrstvě vzduchu poklesly místy až k -5 až -8 °C a pak krátce 27. a 28. 4. s přízemními teplotami od 0 do -3 °C. Na rozdíl od loňského května 2024, kdy se prakticky nevyskytovaly ranní mrazíky, měl letošní květen 2025 poměrně delší období, od 6. 5. až do nejméně 13. 5., s výskytem ranních přízemních teplot do -2 °C, někde až -5 °C. Tehdy už řepky kvetly. Jestliže k poškození květu a nejmladších šešulí dochází až při delším poklesu teplot pod -2 až -3 °C, existuje jedna fáze, která předchází kvetení a je ještě citlivější na mráz, a to již kolem 0 °C. Podle odborníků z CARC jde o fázi, kdy dochází k redukčnímu dělení mikrospor (tzv. meióza) a tvorbě haploidních pylových zrn s polovičním počtem chromozomů. Ta je u řepky morfologicky vázaná na délku květních pupenů okolo 2 mm. Vzhledem k postupnému vývinu květních pupenu v různých větvích nadzemní lodyhy řepky se jedná o fáze BBCH 50 až 59, které předchází fázím kvetení a první fáze kvetení (BBCH 61–63). Poškození diferencujících se částí květů v období meiózy má za následek tvorbu sterilního pylu s různě deformovanými a zkrácenými tyčinkami a prašníky. Takové deformace mohou být rovněž způsobeny nedostatkem některých živin (např. bór), poškozením herbicidy či právě důsledkem výskytu nízkých či vysokých teplot. Nakolik se tento jev (porucha v době meiózy) projevil místně v letošním opadu poupat a šešulí nebo se může projevit v budoucnu, bude předmětem našeho studia.
Zdroj: CARC*
