Časné podzimní setí ozimů na začátku agrotechnické lhůty společně s dosavadním teplotně příznivým průběhem počasí mělo za následek rychlý růst a vývoj ozimů, jejich mohutné odnožování a celkové přehuštění. To na řadě porostů způsobilo i silné napadení chorobami.
„Vyšší hustota ozimů je dána také tím, že velmi zřídka byl výsevek upraven podle doby setí,“ informovala Ing. Marie Váňová, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s.r.o. Podle jejích slov se při setí v agrotechnické lhůtě s úpravou výsevku nepočítá a při pozdějším setí bývá obvykle výsevek navýšen. Toto všechno spolu s teplým a vláhově příznivým průběhem počasí až do 18. prosince je příčinou vyšší hustoty porostů. A jak známo, husté porosty s vysokým počtem odnoží nejsou z hlediska struktury porostu optimální, neboť jednotlivá stébla si v porostu silně konkurují a produkce na klas se snižuje.
Na mnoha místech jsou porosty v pokročilém stádiu růstu. Již koncem roku 2000 byly pšenice seté v agrotechnické lhůtě ve vývojové fázi 24-25.
„Častý je letos výskyt padlí travního a rzi pšeničné. Během podzimu byly velmi dobré podmínky také pro vzcházení plevelů a pro jejich růst a vývoj.“ Tuto skutečnost podle ing. Váňové monitorovala většina zemědělců velmi dobře – tak se alespoň podle prodeje herbicidů ukazuje, a porosty byly ve větší míře než v jiných letech ošetřeny během velmi příznivých podmínek na podzim. „Bylo to velmi správné rozhodnutí, neboť v neošetřených porostech budou plevele silným konkurentem pro odběr dusíku v raných fázích růstu a vývoje. A pro jarní aplikaci herbicidů bude nutné počítat s tím, že pro některé typy přípravků budou už hodně přerostlé. Vysoké počty plevelů lze očekávat na pozemcích s minimalizačními technologiemi a nebo tam, kde se jedná jen o mělké zpracování půdy před setím.“ Špatné porosty, ve smyslu nevzešlé, řídké, málo vyvinuté, jsou podle ing. Váňové v letošní sezóně výjimkami.
Vyvstává otázka, jak na vzniklou situaci reagovat? Podrobně na ni odpoví ing. Marie Váňová v článku, který vyjde v únorovém čísle časopisu Farmář. Jak ale poznamenala, řadě problémů bylo možné předejít na podzim, mimo jiné aplikací regulátorů růstu.
„Jarní opatření vyplynou ze stavu ozimů po přezimování, který lze nyní těžko předpovídat, avšak soudě podle stavu před příchodem zimy, bude vhodné učinit opatření, která sníží na minimum především nebezpečí poléhání, ať už v důsledku vysoké hustoty porostů, větší délky posledního internodia, či výskytu chorob pat stébel. Jaký bude výskyt listových chorob, jako jsou padlí travní a rez pšeničná, záleží na tom, jak porosty přezimují a zda jarní průběh povětrnosti umožní vznik následné epidemie. Pečlivé sledování zdravotního stavu na jaře bude velmi důležité, stejně tak jako výběr a rozsah ošetření, protože husté porosty mohou být více napadeny i braničnatkami nebo hnědou skvrnitostí,“ vysvětlila ing. Váňová. Doporučuje připravit si během zimy pro celé vegetační období úplný program ochrany proti plevelům (pokud nebylo provedeno ošetření na podzim), poléhání, chorobám pat stébel, listovým chorobám a chorobám klasů. Ochrana proti plevelům by měla směřovat především do období časného jara. Program by měl být připraven pro každý hon a měl by v něm být brán zřetel na pěstovanou odrůdu, předplodinu, způsob přípravy půdy a setí a výši předpokládané dusíkaté výživy.
„Porosty ozimých obilovin, které byly ošetřovány na podzim, je nutné na jaře zkontrolovat a v případě nutnosti provést opravné zásahy tam, kde nebylo potlačeno celé plevelné spektrum. Speciální pozornost je nutné věnovat pcháči, který lze v porostech obilovin spolehlivě hubit až na jaře,“ připomněla ing. Váňová. Základem dobrých výsledků, které pěstitelům přinesou i finanční efekt, a to neplatí jen u ozimých obilnin, je podle ní vyšší intenzita pěstování. „To však vyžaduje, aby o finančních investicích pěstitelé hodně přemýšleli, správně naplánovali jednotlivé operace a soustavnou kontrolou porostů realizovali tyto operace v nejvhodnější dobu.“
