Ječmen, slad a pivo – tři naše tradiční komodity, které na sebe navazují. Má-li být kvalitní pivo, musí být jakostní suroviny, tedy slad a jarní sladovnický ječmen. Ten označil doc. Ing. Jan Vašák, CSc., ve svém vystoupení na konferenci Řepařství & Sladovnický ječmen, o jejíž první části jsme již v Zemědělci psali, za nejperspektivnější plodinu českého a moravského zemědělství, protože zřejmě půjde o hlavní exportní artikl naší rostlinné výroby. Zároveň ale připustil, že pěstování jarního ječmene pro sladovnické účely není v České republice v posledních letech bez problémů.
Plochy a výnosy klesají
Jak uvedl prof. Ing. Jiří Petr, DrSc., zatímco v letech 1919 – 1938 byla v tehdejším Československu plocha jarního ječmene 350 tisíc hektarů, v letech 1969 – 1983 stoupla na 650 tisíc. Po roce 1983 začala s příchodem nových odrůd ozimého ječmene, které v tehdejších mírných zimách dobře přezimovaly, klesat. V roce 2002 bylo jarním ječmenem v České republice oseto 345 tisíc a loni 450 tisíc hektarů.
Plocha ale není to nejdůležitější. Za větší nedostatek odborníci považují pokles výnosů a kvality. V čem vidí možné příčiny tohoto stavu? Především to je ztráta staré půdní síly, která je pro jarní ječmen, plodinu s krátkou vegetační dobou a jemným kořenovým systémem, velmi významná. Málo se hnojí chlévským hnojem, poklesla plocha jetelovin, v osevních postupech už není tolik zastoupena cukrovka, která bývala pro ječmen výbornou předplodinou, na polích zůstává sláma, protože se nevyužívá v živočišné výrobě, a ta je potom rezervoárem mnoha chorob. Jarní ječmen mohou také negativně ovlivňovat rezidua herbicidů aplikovaných k předplodinám právě ve vazbě na pád půdní úrodnosti. V ekonomické oblasti to jsou nízké a hlavně nestabilní farmářské ceny. Někteří pěstitelé proto nevěnují jarnímu ječmeni takovou pozornost, jakou potřebuje.
Řešení existují
Vypěstování kvalitního sladovnického ječmene je prestižní záležitost agronoma. „Jarní ječmen je nádherná plodina a výnosový i kvalitativní potenciál současných sladovnických odrůd je dobrý,“ uvedla Ing. Marie Váňová, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž a dále upozornila na důležité body v jeho agrotechnice. Při volbě předplodiny je třeba mít na paměti, že obilniny a kukuřice jsou velmi rizikové z hlediska chorob a nevhodná je i cukrovka, pokud není její chrást včas a dobře zaorán. Okopaniny jako předplodiny jarního ječmene by mohla nahradit řepka, vezme-li se v úvahu její pěstitelská technologie – příprava půdy (orba či minimalizace) a použité herbicidy.
Protože o staré půdní síle, která je pro jarní ječmen nejlepší, už za současného stavu hnojení většiny naší orné půdy nelze v podstatě hovořit, je nezbytné dodat startovací dávku fosforu a draslíku alespoň před setím. Samostatnou kapitolou je hnojení dusíkem. Také touto živinou by se mělo podle ing. Váňové hnojit před setím a potom přihnojit v začátku odnožování pro vytvoření většího počtu produktivních odnoží. Pozor ale na dusík, který se uvolní mineralizací většího množství na podzim špatně zapravených posklizňových zbytků předplodiny později. Ten se může akumulovat v zrnu, což znamená snížení kvality.
Ochrana rostlin je u jarního ječmene soustředěna především na houbové choroby. Většinou to jsou padlí travní, hnědá skvrnitost a fuzariózy. Dát univerzální recept, kdy a čím zasahovat, nelze. Ochrana se řídí hlavně odrůdou, její odolností či náchylností k určité chorobě, a dále průběhem počasí, který má na nástup a rozvoj infekce značný vliv. Stejně jako u ostatních plodin i u jarního ječmene platí zásada: porosty pravidelně kontrolovat a podle jejich stavu se rychle rozhodovat.
Optimální hustota porostu je 800 až 1000 klasů na 1 m2. Z toho důvodu by bylo vhodné podpořit odnožování. Bohužel v současné době nejsou žádné morforegulátory k tomuto účelu do jarního ječmene registrovány. Značné ztráty na výnosu i kvalitě způsobuje poléhání. Nové odrůdy mají velký a těžký klas, a proto, pokud se proti poléhání neošetří vhodným přípravkem, snadno polehnou.
Cesta k úspěchu nebude lehká
Požadavky na kvalitu sladovnického ječmene jsou značné. Z nejakostního ječmene nelze vyrobit kvalitní slad a pivo. Na jedné straně stojí odrůda, kterou sladovny před sezónou jasně definují, na straně druhé to, co má v průběhu vegetace na kvalitu produkce vliv. Bohužel, u sladovnického ječmene jsou značné výkyvy v jednotlivých ročnících. V literatuře se uvádí, že je to dokonce 30 %. To pěstitel může ovlivnit ztěží, agrotechniku ale lze přizpůsobit. Zapomínat se při tom nesmí ani na šetrnou sklizeň, pečlivé posklizňové ošetření a skladování oddělených partií podle odrůd ve vhodných podmínkách.
Za největší nedostatek považují sladovny nízký obsah bílkovin (nesmí klesnout pod 10 %) a škrobu (u dobrého ječmene je 63 – 64 %) a potom klíčivost. Současná norma stanovuje 92 %, ale připravuje se její novela, kde už bude 98 %. Problémy ve sladovnách způsobuje také mechanické poškození zrn. Taková zrna přijímají příliš rychle vodu a slad je potom nehomogenní. O tom všem hovořil Ing. Josef Prokeš ze Sladařského ústavu Brno.
Český ječmen a český slad jsou tradiční komodity. Přestože v posledních letech byly některé pozice na zahraničních trzích oslabeny, vstup strategického partnera Soufflet Group do největší české (nebo spíše moravské) sladařské firmy Obchodní sladovny, a. s., je jistě významným posílením pro výrobce sladu a tím i pro pěstitele. Široké možnosti odbytu sladovnického ječmene jsou reálné nejen v této firmě, ale i v ostatních sladovnách. Je ovšem třeba vyrobit ječmen v požadovaném množství a kvalitě. Tomu mohou napomoci bohaté zkušenosti a také vypracování (a dodržování) intenzivní pěstitelské technologie. Na tom se shodli všichni přednášející, kteří zároveň věří, že se podaří navrátit českému ječmeni jeho prestižní postavení.
