Osevním postupům v českém zemědělství vládnou ozimé plodiny - hlavně ozimá pšenice a ozimá řepka. Delší vegetace především ve vegetativním období vývoje rostlin (při kratším dni) a jistější vláhové poměry v tomto období vytvářejí dobré předpoklady pro založení výnosu zrna u těchto plodin.
Jarní obilniny začínají vývoj až v době, kdy už jsou ozimy dobře odnožené. V letošním roce, opět s abnormálním vývojem počasí, by mohly jařiny zachytit delší období pomalejšího vývoje za krátkého dne, pokud jim to umožnili pěstitelé včasným výsevem. Podmínky k tomu byly mimořádně příznivé. Při možnosti časného setí bude jarnímu ječmenu konkurovat jarní pšenice, jako náhrada za nevysetou plochu ozimé pšenice. Bude záležet na cenových výhledech zpracovatelů - sladoven a mlýnů, jaké cenové výhledy zemědělcům v tomto směru dají.
Pěstitelské technologie jarního ječmene sladovnického i nesladovnického se stabilizovaly a kromě změn v odrůdové skladbě a nabídce pesticidů nedochází ke změnám. Jarní ječmen je spíše konzervativní “pán” a nemá rád výstřelky. Vyplývá to také z toho, že pro sladovnické účely jsou agrotechnické zásahy během vegetace velmi omezené. Je nutné dodržet obecně platné zásady výběru vhodného stanoviště a odrůdy, úrovně dusíkaté výživy a spolehlivé ochrany proti škodlivým činitelům. Ostatní už bude v “rukou božích”, tedy pod vlivem průběhu počasí.
Pěstování sladovnického ječmene
Jarní ječmen je plodinou pěstovanou širokém areálu různých podmínek. Specifické požadavky na jakost zrna pro sladovnické účely tento areál ale výrazně zužují. Nejvhodnější půdně klimatické podmínky jsou v oblastech podle velkých řek - Moravy, Labe, Ohře a na ně navazující oblastí.
Výběr odrůdy
Přestože současná nabídka sortimentu odrůd sladovnického ječmene je nebývale široká (24 sladovnických z celkového počtu 36 odrůd jarního ječmene – rok 2001), je praktický výběr dobře prodejných sladovnických odrůd silně zúžený. Vyplývá to z požadavků velkých sladoven, především Obchodních sladoven Prostějov, Plzeňského Prazdroje, Sladovny Hodonice, Sladovny Kroměříž, které preferují při nákupu jen několik odrůd. Světový trend výroby sladu a piva je automatizace a pokud možno homogenita surovin, tedy velké kvalitativně jednotné partie. Tento požadavek splňuje malý počet osvědčených odrůd. V současnosti je v praxi největší zastoupení u odrůd: Kompakt, Nordus, Akcent, Amulet, Tolar, Olbram a Madonna. Velké sladovny mají zájem především o odrůdy: Amulet, Kompakt, Tolar. Nově jsou požadovány Jersey a Scarlet a perspektivně i odrůdy Prestige a Sabel. Postupně klesá zájem o nedávno nejrozšířenější odrůdu Akcent, dále o Madonnu, Nordus, Olbram.
V seznamu povolených odrůd jsou odrůdy hodnoceny tzv. ukazatelem sladovnické jakosti (USJ). Ten je vypočítán na základě hodnocení odrůdy podle významných kvalitativních znaků sladu – extrakt, relativní extrakt při 45 oC, Kolbachovo číslo, diastatická mohutnost, dosažitelný stupeň prokvašení, friabilita, obsah β-glukanů ve sladině a obsah N-látek v zrnu ječmene. Nejvyšší jakostní hodnocení sladovnické odrůdy je 9, nejnižší 4. Odrůdy s USJ nižším než 4 jsou označeny jako nesladovnické. Dříve byly tyto odrůdy nazývány krmné odrůdy. Tento pojem z názvosloví obilovin nyní vypadává. Krmná jakost ječmene zatím není specifikována a také v Evropské unii není zaveden pojem “krmné obilí” (viz nové znění ČSN 46 1200 – 3 Ječmen, platné od 1.7.2002). I když některé odrůdy mají vysokou hodnotu USJ, rozhoduje o jejich prioritě při nákupu i celkové chování odrůdy při sladování. Některé odrůdy jsou pro určité nedostatky vyřazeny z preferenčního zájmu velkých sladoven.
Předplodiny
Zařazování ječmene po předplodinách a hodnocení vhodnosti předplodin pro sladovnický ječmen je významnou změnou v pěstitelské technologii minulých deseti let. Dříve jednoznačně nejvhodnější předplodina - cukrovka, je dnes předplodinou až rizikovou. Vyplývá to ze současné technologie sklizně cukrovky, kdy řepný chrást je ponechán na poli a následně zapraven do půdy. V bilanci organické hmoty v půdě je to přínosné, ale ne vždy pro sladovnickou jakost zrna. Chrást je zaoráván v pozdním období, takže se do zimy často jen minimálně rozkládá. Pokud půda zamrzne, zakonzervuje se tento stav do předjaří, příp. až do počátku jara. Intenzita rozkladu chrástu a mineralizace probíhá v závislosti na vlhkostních a teplotních poměrech v půdě. Přísušky tento proces zpomalují. Z toho vyplývá, že dynamika uvolňování dusíku pro rostliny je ročníkově rozdílná. Pozdní, nárazová mineralizace vede k zvýšenému příjmu dusíku ve druhé části vegetace, kdy se to projeví zvýšením obsahu dusíkatých látek v zrnu a poklesem sladovnické jakosti. Jako protiopatření je vynechání hnojení dusíkem k ječmenu.
Vysoké zastoupení ozimé pšenice v osevních postupech znamená vysoké procento ploch jarního ječmene po této plodině. Je známé, že obilnina je horší předplodinou především z kvalitativního hlediska. Po obilnině se zpravidla zvyšuje obsah dusíkatých látek v zrnu. Kukuřice nepříznivě ovlivňuje svými posklizňovými zbytky zakládání porostů jarního ječmene a počáteční růst rostlin v závislosti na kvalitě zpracování půdy a průběhu počasí.
Zpracování půdy
Pro jarní ječmen je možné využít jak klasické zpracování půdy, tak i minimalizační způsob. Většinou se dává přednost zpracování se zařazením orby, také proto, že je na podzim více času. Po včas sklizených předplodinách je účelné provést podmítku, různými typy podmítačů s talířovými, šípovými a jinými pracovními orgány do hloubky 8-12 cm. Většinou obdobné pracovní orgány slouží ke zpracování půdy minimalizací, při které by měla být dodržena hloubka 15 cm. Pokud se půda zpracovává orbou, je obvyklá hloubka 18 - 22 cm. Při orbě je důležité rovnoměrné uložení skýv bez hlubokých brázd a rozorů. I když se rozory na jaře snadno zarovnají při přípravě půdy, je ulehlost a provzdušněnost půdy v těchto místech odlišná. Nejvhodnější je použití oboustranných pluhů.
Při předseťové přípravě půdy je vhodné dát přednost kombinátorům před smyky a bránami. Kombinátory s několika pracovními orgány za sebou lépe a rovnoměrněji zpracují povrchovou vrstvu půdy při jednom pojezdu. Na poli i na rostlinách je znát každá kolej po traktoru, takže je účelné co nejméně pojezdů po poli. Příprava půdy má být asi o 1 cm hlubší než hloubka setí, tj. na 3 - 4 cm. Zabezpečení tak mělké přípravy bývá často obtížné.
Setí
U jarního ječmene rozhoduje setí o mnohých vlastnostech porostu i konečném výnosu částečně i kvalitě. Všichni pěstitelé znají, že jarní ječmen se musí dostat do půdy co nejdříve, aby vzešlé rostliny byly příznivě ovlivňovány krátkým dnem. Za těchto podmínek pokračuje vývoj vzrostného vrcholu pomaleji a prodlužuje se vegetativní období růstu ječmene, tj. odnožování. V letošním roce byly v nižších polohách velmi příznivé podmínky pro časné setí jařin. Kdo nelenil, včas ječmen zasil. Zahájení setí na jaře je limitováno více vlhkostí půdy než teplotou vzduchu. Půda se při přípravě a setí nesmí mazat (přílišná vlhkost), aby se osivo nadměrnou vlhkostí neuzavřelo a nedusilo se. Ječmen potřebuje při klíčení a vzcházení dostatek vzduchu, aby porost rovnoměrně vzešel. K tomu přispívá i mělká hloubka setí 2-3 cm. Setí je prováděno výkonnými samostatnými sečkami nebo secími kombinacemi - při jednom pojezdu - příprava půdy a setí.
Významná je kvalita osiva. Uznané, tedy odzkoušené, osivo má předpoklady pro rovnoměrnější vzcházení a počáteční růst, než špatně upravené vlastní osivo s neznámými vlastnostmi. Nazanedbatelnou úpravou osiva je moření, které chrání proti chorobám přenosných osivem - pruhovitostí ječmene, sněti prašné. Osivové hodnoty slouží k výpočtu výsevky podle skutečných vlastností osiva. Doporučený výsevek je v úrodných podmínkách 3,5 mil. klíčivých zrn na ha (ŘVO), v méně příznivých oblastech KVO a OVO je 3,5 - 4,0 mil. klíčivých zrn na ha, v BVO a v PVO 4,0 - 4,5 mil. klíčivých zrn na ha (jen nesladovnické využití).
Hnojení
Dávkou dusíku je sladovnický ječmen spíše extenzivní plodinou. Ale je to jen zdání. O výživu ječmene je nutné se starat neustále udržováním nebo vylepšováním půdní úrodnosti, včetně půdní reakce a obsahu organické hmoty v půdě. Péče o půdu během celého osevního postupu vytváří předpoklady vyrovnané výživy i pro ječmen. Živiny P,K,Mg se aplikují v hnojivech před základním zpracováním půdy na podzim. U sladovnického ječmene se dusíkatým hnojením jen upravuje počáteční úroveň dusíku na začátku vegetace. Hnojení dusíkem se provádí před setím nebo jen do fáze 3. listu (13 DC). Dávky se určují podle úrodnosti půdy, předplodin, příp. aktuálního stavu minerálního dusíku v půdě krátce před plánovaným hnojením.
Po cukrovce se zaorávkou chrástu je vhodné vynechat hnojení dusíkem ke sladovnickému ječmenu (viz odstavec předplodiny). Po obilninách v ŘVO se doporučuje 30 - 50 kg N na ha, v OVO nejvýše do 60 kg N na ha a zde po organicky hnojených okopaninách do 50 kg N na ha. Při obsahu minerálního dusíku (Nmin) nad 22 mg na kg půdy v ŘVO je doporučeno nehnojit dusíkem.
U nesladovnického ječmene v ŘVO jsou dávky dusíku obdobné, protože se využívá vyšší úrodnosti půdy. V OVO a BVO dosahuje celková dávka dusíku 50 - 80 kg na ha, nižší dávky se uplatní po okopaninách, vyšší po obilninách. Dávky nad 50 kg je účelné rozdělit - např. 50 (40) kg N před setím a 2. část na začátku sloupkování (f. 31 DC). Dávky dusíku se nesmí přehnat ani u nesladovnického ječmene, protože odolnost poléhání je nižší než např. u pšenice.
Ochrana porostů jarního ječmene je hlavním regulačním prvkem, který pěstiteli zbývá. Přestože má ječmen dobrou konkurenční schopnost proti plevelům, je běžnou součástí agrotechniky postřik herbicidem proti dvouděložným plevelům v období začátku odnožování. Důležité je rozlišit výskyt ovsa hluchého nebo chundelky metlice (v některých letech) a vytrvalých plevelů. K upřesnění potřeby cílené ochrany je nutné vyhodnotit druhové spektrum a početní zastoupení plevelů.
Téměř nutností je nyní ošetřovat porosty sladovnického ječmene proti houbovým listovým chorobám. Při intenzivním pěstování se provádí ještě i druhý zásah fungicidy. V praxi se proti padlí travnímu (Erysiphe graminis, f. sp. hordei) nejčastěji ošetřuje až ve druhé polovině sloupkování. Často je to ale termín opožděný. V letošním, teplotně abnormálním ročníku, je třeba sledovat porosty již během odnožování, protože je nebezpečí přenosu houbových chorob z porostů ozimého ječmene mnohem dříve než v jiných letech. V posledních letech s vlhčím obdobím v době tvorby zrna je zvýšený výskyt fuzarióz v klasech. Fuzária přímo i nepřímo (mykotoxiny v zrnu) poškozují kvalitu zrna a sladu. Větší výskyt hnědé skvrnitosti ječmene (Drechslera teres, syn. Pyrenophora teres, Helminthosporium teres) nebývá každým rokem. Vhodné podmínky pro rozvoj choroby nastávají při chladnějším a vlhčím počasí na jaře. Ošetření se provádí při šíření choroby, zpravidla v období sloupkování. Rhynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis) se šíří především v chladnějších a deštivých obdobích během sloupkování, kdy je také vhodné případné fungicidní ošetření (f. 37 – 39 DC).
Nejméně se ošetřuje insekticidy, protože výskyt hlavních škůdců - kohoutků a mšic, je ročníkový a lokální.
V České republice se na výrobu sladu spotřebuje okolo 600 tis. t sladovnického ječmene. Protože sladovnická kvalita zrna je v našich podmínkách velmi kolísavá, požadují sladaři nabídku zrna sladovnického ječmene v objemu 1,2 mil. t. Dvojnásobek nabídky by měl zajistit dostatečný výběr kvalitních partií pro sladovny. Dosavadní praxe ale ukazuje, že v některých ročnících je dosažena všeobecně špatná jakost. V těchto letech je potom nutné dovézt kvalitní surovinu ze zahraničí. U sladovnického ječmene platí: kdo umí, tomu se daří, ale musí mít i hodně štěstí.
Ing. Oldřich Faměra, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze
