Žito patří i přes každoročně snižující se osevní plochy k významným potravinářským obilovinám. Po mlýském zpracování na mouku je využíváno v pekárnách k výrobě kynutých výrobků. Pro oblasti naší republiky je to především ve směsi s pšeničnou „zadní“ moukou tradiční pšenično - žitný chléb. Množství žitné mouky dosahuje v tomto chlebu 60 nebo 40 %.
Za účelem zjištění technologické jakosti zrna potravinářské pšenice ze sklizně roku 2001 bylo analyzováno 180 vzorků odrůd žita. Vzorky byly zaslány prvovýrobci a odebrány pracovníky Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s.r.o. a pocházely z okresů české republiky a početní zastoupení vzorků v okresech odpovídalo osevní ploše.
Výsledky monitoringu
Odrůdové zastoupení analyzovaných vzorků pšenic z monitoringu 2001 je zobrazeno na grafu.
Na prvním místě se počtu zastoupených vzorků umístila odrůda hybridního žita Locarno s více jak 35 %. V popředí se neustále drží odrůda klasického žita Daňkovské Nové, která byla v České republice povolena v roce 1977 a v ročníku 2001 v počtu vzorků více jak 15% se umístila na druhém místě.
U sledovaného souboru odrůd žita z monitoringu 2001 byly stanovovány následující parametry technologické jakosti: objemová hmotnost, číslo poklesu (viskotest) v sekundách na přístroji Falling Number 1400 od firmy Perten Instrument, a propad pod síty 1,8 x 22 mm v procentech.
Hodnoty minimálních, maximálních, průměrných výsledků, koeficient variance a medián pro
celou Českou republiku jsou v tabulce 1.
Podíl vzorků nad sítem 1,8x22 mm dosáhl příznivé hodnoty 97,3%. Také skryté porůstání zrna, tedy hodnota viskotestu v roce 2001 u vzorků žita se drží na vyšším čísle padání 148 vteřin což je vyšší než uvádí ČSN. Bohužel objemová hmotnost zrna vykázala nižší hodnotu 724,1 g/l a je pod hranicí parametru v ČSN.
V tabulce 2 je procentický podíl nevyhovující normě 461100 -4 „Žito potravinářské.
Tak jako u pšenice je patrná nižší objemová hmotnost zrna žita ze sklizně roku 2001. Můžeme konstatovat, že 60 % vzorků svou hodnotou objemové hmotnosti nevyhovělo normě. Příznivější je technologický parametr skrytého porůstání, tedy číslo poklesu (viskotest), který při velmi nízkých hodnotách pod 80 vteřin odsuzuje zrno žita jako zcela nemožné pro potravinářskou pekárenskou výrobu. A bohužel zrno žita je geneticky neodolné vůči skrytému porůstání. Ve sklizni roku 2001 pouze 30,7 % vzorků mělo nižší hodnotu viskotestu (čísla poklesu) jak 120 vteřin. Dokonce pouze 8% vzorků mělo tento parametr nižší jak 80 vteřin.
Závěrem je nutné konstatovat, že pro neustále se snižující se osevní plochy žita a v roce 2001 především pro nízkou objemovou hmotnost a částečně i hodnotu viskotestu, kdy 30% vzorků mělo nižší nodnotu jak 120 vteřin bude nutné část potravinářského žita vysoké kvality nebo žitné mouky dovést ze zahraničí.
RNDr. Květoslav Hubík
Zemědělský , výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.
