Kvalita potravinářské pšenice z loňské sklizně se v rámci České republiky proti předchozímu roku výrazně zhoršila. Podle výsledků rozboru Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž vyhovovalo jakostním parametrům jen osmnáct procent testovaných vzorků ozimé pšenice. Tato informace zazněla na tradičním Osivářském dni v Lysicích na Blansku.
Tradiční Osivářský den, který každoročně pořádá společnost Oseva Agro Brno, spol. s r. o., přinesl i tentokrát zúčastněným velké množství informací ze světa obilnin a travního semenářství. Velká pozornost byla věnována především pěstování ozimé pšenice.
Jak na semináři uvedla Ing. Marie Váňová, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, byla kvalita potravinářské pšenice z loňské sklizně v celé republice velmi špatná. „Při rozborech vzorků se hodnotilo šest jakostních parametrů. Z 987 sledovaných vzorků vyhovělo všem šesti požadavkům jen 18 %, přičemž nejkritičtějším parametrem byla příliš nízká objemová hmotnost. Tomuto požadavku vyhověla jen polovina vzorků, zatímco v roce 2004 celých 93 %“. Obdobně tomu bylo také u čísla poklesu. V roce 2004 tento parametr splnilo 97 % vzorků, vloni jen něco přes polovinu. Požadavku na obsah příměsí a nečistot v roce 2003 odpovídalo 83 % vzorků, ale vloni už jen 62 %. Mírně klesl také obsah dusíkatých látek.
Kvalita pšenice bude muset vyhovovat také novým hygienicko toxikologickým požadavkům. „V produkci se nesmí objevit příznaky výskytu snětí nebo fuzárií. Z hlediska výkupů budou tyto parametry důsledně sledovány,“ varovala.
Plochy klesly
Celková plocha obilnin v České republice meziročně mírně klesla. Plochy ozimých obilnin se snížily z 1,03 milionu v roce 2004 na 999 tisíc hektarů vloni. Mírný pokles zaznamenaly nejen osevní plochy, ale také výnosy. Zatímco v roce 2004 činil průměrný hektarový výnos ozimé pšenice 5,96 tuny, v roce 2005 dosáhl jen 5,62 tuny. Změny, i když ne tak výrazné, nastaly také ve výnosech jarního ječmene. Proti 4,35 tunám z hektaru sklizeným v roce 2004 se v loňském roce dosáhlo výnosu 4,3 tuny na hektar..
Důvodem snižování ploch obilnin je podle Ing. Váňové tvrdá konkurence v této oblasti v Evropské unii, ve které se naši zemědělci snaží obstát. „Ozimou pšenici umí velmi dobře vyrobit také v Německu, ve Francii, Itálii nebo v Maďarsku. Ve srovnání s námi mají však tyto země mnohdy lepší přírodní podmínky nebo ekonomické postavení. Abychom v tomto boji obstáli, musíme prokázat, že jsme schopni dosáhnout v České republice vyšších výnosů a splnit jakostní parametry, které EU požaduje,“ řekla a dodala, že výnosy obilnin v západoevropských zemích se pohybují na úrovni šesti až sedmi tun.
Dobře si zatím stojíme v produkci jarního ječmene, jehož pěstební plochy v loňském roce mírně vzrostly, a jsou pro jeho pěstování vhodné podmínky.
O výnosu rozhoduje odrůda
Nejdůležitějším faktorem rozhodujícím o výši výnosů pšenice je podle Ing. Váňové odrůda. Mezi odrůdy, které jsou u nás v současnosti povoleny, patří řada jak domácích, tak i zahraničních. Pěstování zahraničních odrůd je třeba dobře zvažovat především z hlediska jejich schopnosti přezimování. Významným prvkem ovlivňujícím dosažený výnos obilnin je vedle odrůdy také předplodina. „U jarního ječmene i ozimé pšenice hraje z hlediska výnosů důležitou roli osevní sled a v něm zařazené plodiny“. Popřít nelze ani vliv ročníku, neboť ten může ve výsledku představovat rozdíl až jedné tuny.
Pěstování obilnin po jiných obilninách nebo kukuřici vede také ke zhoršování zdravotního stavu rostlin.
S ochranou se musí začít včas
Jak na semináři řekla Ing. Váňová, příčin zhoršeného stavu porostů ozimých obilnin na jaře je několik. Mezi ně patří například malá zimuvzdornost některých odrůd, pozdní setí nebo příliš tuhá zima. Stížené přezimování a nižší vitalitu rostlin mohou způsobovat i virová onemocnění, proti kterým je třeba porost na podzim ošetřit. Proti výskytu fuzárií je třeba se bránit mořením osiva. Špatně účinná mořidla, osiva nemořená, tuhé zimy a nevhodné předplodiny, to vše vede ke zhoršení zdravotního stavu porostu.
Velká pozornost by se měla věnovat také počínajícímu výskytu listových chorob, jako jsou stéblolam, padlí travní, rez plevová a braničnatka. Aplikace všech ochranných prostředků se však musí provést včas. Důležitým obdobím z hlediska ochrany proti chorobám je od zasetí do jarní regenerace a potom období tvorby listů a stébla. Na tvorbu výnosu má vliv fáze kvetení.
Pozdní aplikace fungicidů v době, kdy už výskyt choroby vrcholí, se výnos zachránit nedá a rozdíl ve výsledku může znamenat až jednu tunu.
Cestou je snížení nákladů
Ekonomikou travního semenářství se na semináři zabýval Ing. Jan Macháč ze Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen. Jak ve své přednášce uvedl, Česká republika zaujímá v rámci EU páté místo v rozsahu travních ploch pěstovaných na semeno. Ne tak dobře si ale stojíme v dosahovaných výnosech, které jsou cestou k úspěšné ekonomice travního semenářství a konkurenceschopnosti. Ty jsou u nás v porovnání s EU stále nízké. Proto je třeba jít cestou snižování nákladů. Normativní náklady na hektar činí například u jílků kolem 7800 Kč/rok.
Ušetřit lze podle Ing. Macháče například na nákladech na pesticidy, které činí ročně zhruba 18 % nákladů celkových. „Zakládáním porostů na čistém pozemku a včasnou aplikací pesticidů je možné investice snížit ,“ řekl a dodal, že dalším možností, jak ušetřit, je snížení výsevku. „Vyséváme zbytečně vysoké množství osiva.“ Snížit výsevní množství, sít osivo do dobře připravené půdy, dodržovat hloubku setí, seřídit sklízecí kombajn tak, aby získaná semena měla co nejvyšší čistotu, to jsou základní požadavky k dosažení rentability pěstování trav na semeno. Podceňovat by se naopak nemělo hnojení dusíkem. „Ačkoli jsou náklady na hnojení dost vysoké, trávy se bez něho neobejdou“.
